Ano, záchranář musí být profík. Vzdělávat se však musí systémově!
27.03.2010
Sanitka bez lékaře jezdit může, ale záchranář musí být profík
Ačkoliv zastupitelé už schválili plán na omezení počtu lékařů v záchranné službě, vedení kraje začíná váhat. Změna se totiž nelíbí nejen opozici, ale i starostům a novému řediteli záchranné služby.
V Libereckém kraji je už řadu let normální, že po zavolání na linku 155 nepřijede za nemocným sanitka s lékařem, záchranářem a řidičem. Podle toho, jak situaci vyhodnotí dispečer, dorazí jen lékař s řidičem v osobním autě, nebo jen sanita bez lékaře, anebo se na místě setkají oba vozy.
V budoucnu by to tak mělo být i v Pardubickém kraji. „Existuje tu tlak veřejnosti, aby vždy přijel doktor, třeba i k banalitám. U většiny výjezdů záchranné služby přitom není lékař nutný, proč má tříčlenná posádka s lékařem jen k podvrtnutému kotníku?“ ptá se náměstek ředitele Záchranné služby Libereckého kraje Milan Procházka. Přejít na nový systém rendezvous ale není podle něj možné ze dne na den. Střední zdravotnický personál toho musí umět mnohem víc než dnes, jinak by to pacienty skutečně mohlo ohrozit. „V naší zemi jsou pravidla nastavena tak, že si záchranář udělá vyšší odbornou školu a může jezdit, nepotřebuje ani zácvik. To v žádné jiné zemi neexistuje. Je třeba proto na záchranné službě zavést systém vnitřního teroru, který vlastní záchranáře přezkušuje a nutí, aby se učili,“ říká Procházka.
Nevíme, jak rychle systém změníme, říká krajská radní. Možná i proto sociální demokraté ve vedení Pardubického kraje začínají trochu se svým plánem váhat. „Je jasné, že kvůli nedostatku lékařů ochotných pracovat na záchranné službě je tato změna do budoucna nutná. Je otázka, jak rychle bude zavedena. Letos ne,“ uvedla radní Pardubického kraje Markéta Tauberová. „Pokud je v sanitě lékař, tak je to určitě lepší. Třeba to bez něj může vyjít levněji, bude to výhodnější pro kraj, který ušetří, pro pacienta to bude znamenat zhoršení,“ řekl zastupitel Josef Janeček. Potíž je v tom, že udržení současné praxe je drahé. „Ideální by bylo, kdyby v každé vesnici byla sanita s lékařskou posádkou. Když to bude bohatý stát jako Kuvajt, není o čem mluvit, ale žijeme tady,“ říká Marek Obrtel, ředitel Zdravotnické záchranné služby v Pardubickém kraji, který na konci měsíce funkci opouští.
V Moravské Třebové záchranáři systém rendez-vous zkoušejí. K pacientovi vyjíždí lékař v osobním autě a posádka sanity se záchranáři zvlášť. Ovšem to není klasické rendez-vous. Lékař v samostatném autě s řidičem obstarává stejný, nikoliv větší region - jako třeba v Libereckém kraji. „Tak, jak to funguje nyní, by nám to nevadilo. Pokud by ale lékař měl k nám jezdit až ze Svitav a měl na starosti větší území, s tím bychom rozhodně nesouhlasili,“ uvedl starosta Moravské Třebové Josef Ošťádal. I když sociální demokraté do koncepce zdravotnictví zásadní změnu ve fungování záchranné služby prosadili, je otázka, zda budou mít vůbec sílu plán uskutečnit. Tím spíš, že na místo nového šéfa záchranky vybrali Pavla Svobodu, který příznivcem systému rendez-vous není. Nelíbí se mu, že lékař má k dispozici jen osobní auto a nemůže převézt pacienta. „To je, jako kdyby měl záchranář obě ruce v sádře a to už se vůbec nebavíme o tom, že v posádce nebude lékař, což je odborně také něco úplně jiného než záchranář,“ uvedl Svoboda.
Není ale nakonec pravda, že systém přinese jen úspory, ale lidem nepomůže? „Pokud se nebudeme dívat na ekonomickou stránku věci, tak se nikam nedostaneme a zdravotnictví se zhroutí,“ namítá liberecký záchranář Milan Procházka. „Navíc je otázka, když budu mít v regionu dvacet lékařů, anebo díky tomuto systému jen deset, zda nemám pak šanci získat lepší odborníky, zda mi nezbude více peněz, abych je mohl lépe zaplatit. Já jsem přesvědčen, že ano,“ dodal.
FAKTA Jak funguje záchranná služba. Jak se změní?
Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje má 22 výjezdových skupin. Pacientům je k dispozici 14 posádek s lékařem, takzvané RLP - posádku tvoří lékař, sestra nebo zdravotnický záchranář a řidič. Posádky s lékařem jsou v Pardubicích, Holicích, Přelouči, Chrudimi, Hlinska, Svitavách, Litomyšli, Moravské Třebové, Poličce , Ústí nad Orlicí , Červené Vodě, Lanškrounu, Žamberku a ve Vysokém Mýtě. Výjezdových stanovišť je málo a stát nové nezaplatí. Lékaři mnohdy nejsou u pacienta do maximálního limitu patnácti minut, ale někdy za 20 až 25 minut po nahlášení. Na provoz záchranné služby chybějí peníze. Řešení by mohl přinést systém rendez-vous. Pokud změnu kraj prosadí, péče o pacienty bude zajištěna systémem setkávání dvou typů posádek a to posádkami „doktor“ a „paramedik“. Smyslem je zajistit, aby lékař, jehož práce je drahá, nejezdil k banálním případům. Díky tomu bude lékařů sloužit méně. Posádka s lékařem pracuje ve složení řidič-záchranář a lékař. K případům vozí lékaře řidič osobním vozem. Krajské operační středisko tento typ posádky vysílá k pacientům, kteří jsou bezprostředně ohroženi na životě nebo naopak tam, kde se předpokládá, že může být pacient ošetřen na místě, Posádka se záchranářem pracuje ve složení řidič-záchranář a paramedik a jezdí sanitou. Operační středisko je vysílá k pacientům, jejichž zdravotní stav je vážný, avšak neohrožuje pacienta bezprostředně na životě. Jde například o zlomeniny končetin, lehké úrazy hlavy, bolesti břicha, počínající porod atp. Společně s posádkou „doktor“ je tento vůz vysílán ke všem stavům, kdy je pacient bezprostředně ohrožen na životě.
