Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

2. Aktuality
3. Bude výsluhový příspěvěk a další výhody obdobné u dalších složek IZS i na záchrankách? II.

Bude výsluhový příspěvěk a další výhody obdobné u dalších složek IZS i na záchrankách? II.

.
Dne 26. března 2008 jsem v aktualitě Bude výsluha i na záchrankách? informoval o připravované schůzce na Ministerstvu zdravotnictví České republiky.

Tato schůzka za účasti zástupce MZ ČR, zástupců zaměstnavatelů, zástupců profesních organizací zastoupených KZ ZZS ČR a ČAS – sekce ZZS a zástupců zdravotnických odborů proběhla dne 31.3.2008, a dohodly se na ni podmínky a společný postup při prosazování obdobných výhod pro zaměstnance ZZS, jaké ze zákona mají zaměstnanci ostatních základní složek IZS.

Poté byl zpracován první materiál, který je předložen jako návrh na doplnění sociálních výhod pro zaměstnance ZZS do nového zákona o ZZS. Je to verze ryze pracovní, která jistě ještě v rámci vyjednávání dozná spousty změn. To ale nebrání tomu, aby jste se s první verzí seznámili alespoň pro představu, jakých sociálních výhod bychom se snad v nedaleké budoucnosti mohli dočkat.

Sigmund

SOCIÁLNÍ ZOHLEDNĚNÍ NÁROČNOSTI PRÁCE ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ ZDRAVOTNICKÝCH ZÁCHRANNÝCH SLUŽEB

( NÁVRH DO ZÁKONA O ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBĚ
– VERZE Č. 1 ZE DNE 22.5.2008 )

Vzhledem k náročnosti práce má zdravotnický pracovník, který vykonává povolání podle * zvláštního zákona v rámci zdravotnických záchranných služeb nárok na sociální zohlednění náročnosti práce, které spočívá v následujících plněních:

* zákon č. 95/2004 Sb. a č. 96/2004 Sb.

ODCHODNÉ

(1) Zdravotnický pracovník, který vykonával povolání podle zvláštního zákona v rámci zdravotnických záchranných služeb alespoň 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho pracovní poměr skončil okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr.

(2) Základní výměra odchodného činí 1 průměrný měsíční výdělek a za každý další ukončený rok pracovního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto výdělku. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek průměrného měsíčního výdělku.

(3) Bylo-li při předchozím skončení pracovního poměru bývalému zdravotnickému pracovníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení pracovního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému zdravotnickému pracovníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.


VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK

(1) Bývalý zdravotnický pracovník, který vykonával povolání podle zvláštního zákona v rámci zdravotnických záchranných služeb alespoň 10 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho pracovní poměr skončil okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr.

(2) Výsluhový příspěvek činí za 10 let nepřetržitého trvání pracovního poměru v rámci zdravotnické záchranné služby 20 % průměrného měsíčního výdělku. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za každý další ukončený rok takového pracovního poměru o 3 % Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50 % průměrného měsíčního výdělku.

(3) Při opětovném vzniku pracovního poměru podle tohoto zákona zaniká zdravotnickému pracovníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku pracovního poměru.


JEDNORÁZOVÉ ODŠKODNĚNÍ

Jednorázové odškodnění ve výši 230 000 Kč se poskytne zdravotnickému pracovníkovi, jehož pracovní poměr k zdravotnické záchranné službě skončil v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.


ÚMRTNÉ A PŘÍSPĚVEK NA POHŘEB

(1) Zemře-li zdravotnický pracovník, který vykonává povolání podle zvláštního zákona v rámci zdravotnických záchranných služeb, následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je jeho zaměstnavatel povinen každému pozůstalému poskytnout úmrtné.

(2) Pro účely úmrtného se za pozůstalého považuje manžel, manželka, druh, družka, registrovaný partner, nezaopatřené dítě a za podmínky, že zdravotnický pracovník byl povinen poskytovat výživu, také jeho rodič nebo další osoba.

(3) Výše úmrtného činí trojnásobek průměrného měsíčního výdělku zemřelého zdravotnického pracovníka.

(4) Na přání pozůstalých vypraví zaměstnavatel svým nákladem zemřelému zdravotnickému pracovníkovi jednoduchý pohřeb.


OZDRAVNÝ POBYT

(1) Zdravotnický pracovník, který vykonává povolání podle zvláštního zákona v rámci zdravotnických záchranných služeb alespoň 10 let, má nárok na lázeňskou nebo rehabilitační péči k upevnění tělesného a duševního zdraví v délce 14 dnů v kalendářním roce.

(2) Ozdravný pobyt organizuje a náklady s ním spojené hradí příslušné středisko záchranné služby.

(3) Zdravotnickému pracovníkovi, který nemohl ozdravný pobyt v kalendářním roce nastoupit pro závažné překážky na jeho straně, nárok na ozdravný pobyt zanikne. Nemohl-li zdravotnický pracovník nastoupit ozdravný pobyt pro překážky na straně zaměstnavatele, určí mu zaměstnavatel nástup na ozdravný pobyt v následujícím kalendářním roce.


DÉLKA DOVOLENÉ

Zdravotnický pracovník, který vykonává povolání podle zvláštního zákona v rámci zdravotnických záchranných služeb, má nárok na 6 týdnů dovolené v kalendářním roce.