Jsem všeobecná zdravotní sestra. Má zaměstnavatel právo mi volat ohledně pracovních záležitostí na můj osobní mobilní telefon, i když jako sestry nemáme žádnou pohotovost placenou a neužívám telefon zaměstnavatele a ani mi nepřispívá na placení kreditu v mobilu? Dále bych se chtěla zeptat, jestli má právo po mě zaměstnavatel chtít, abych po 12 hodinové noční směně zůstala i dál do 10 hodin v práci. Když jsem toto odmítla, čekal mne následný postih.
Odpovídá JUDr. Dominik Brůha
K prvé části dotazu je potřeba uvést, že případný způsob používání mobilního telefonu musí být se zaměstnancem vždy dohodnut, a to ať již zaměstnanec používá svůj privátní mobilní telefon nebo je mu zaměstnavatelem svěřen na písemné potvrzení nebo písemnou dohodu služební mobilní telefon patřící zaměstnavateli.
V oblasti zdravotnictví se v praxi běžně sjednávají podmínky používání mobilního telefonu např. v rámci dohody o výkonu pracovní pohotovosti. Písemná forma této dohody sice není zákoníkem práce předepsána, nicméně je třeba ji doporučit.
Jestliže zaměstnanec již sdělil svému zaměstnavateli číslo svého privátního mobilního telefonu, pak je prakticky na jeho volném uvážení, zda bude telefonáty zaměstnavatele přijímat či nikoli.
Rozhodně ovšem platí, že pokud nebyla prokazatelně sjednána příslušná dohoda o pracovní pohotovosti (včetně závazku zaměstnance používat při ní svůj privátní mobilní telefon), pak z žádného ustanovení zákoníku práce nevyplývá povinnost zaměstnance reagovat na telefonáty zaměstnavatele. Případné nepřijímání hovorů od zaměstnavatele nemůže být vůči zaměstnanci v takovém případě postihováno jako porušení pracovní kázně a nemohou být vůči zaměstnanci uplatňovány ani žádné pracovněprávní sankce.
Naproti tomu, pokud se zaměstnanec – typicky v rámci dohody o pracovní pohotovosti – zavázal v předem dojednaném časovém rozsahu (např. o víkendech od 9.00h do 17.00h apod.) používat svůj privátní mobilní telefon pro účely plnění pracovních úkolů, pak je povinen být na svém mobilním telefonu zaměstnavateli dostupný, a to i když není současně sjednána dohoda ohledně přispívání na kredit do mobilního telefonu.
Za této situace by případné nepřijímání hovorů od zaměstnavatele mohlo být postihováno jako porušení pracovní kázně a vůči zaměstnanci uplatňovány příslušné pracovněprávní sankce.
Obdobně to platí i tehdy, pokud zaměstnanec přijal služební telefon na písemné potvrzení nebo sjednal se zaměstnavatelem dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřeného předmětu, jestliže se zaměstnanec současně zavázal používat mobilní telefon zaměstnavatele i při pracovní pohotovosti na jiném dohodnutém místě odlišném od pracovišť zaměstnavatele.
K druhé části dotazu uvádím, že zákoník práce v § 83 stanoví, že délka směny nesmí při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby přesáhnout 12 hodin. Směna je ovšem definována v § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce tak, že se jedná o část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas.
Z uvedeného vyplývá, že na nejdelší možnou směnu v trvání 12 hodin může dle zákoníku práce výjimečně navazovat i přesčasová práce, ovšem pouze za předpokladu, že zaměstnavatel splní svou povinnost zajistit zaměstnanci nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, resp. nepřetržitý odpočinek v týdnu. Přesčasovou práci přitom zaměstnavatel může jednostranně nařídit výjimečně, a to maximálně v rozsahu 8 hodin v jednotlivém týdnu a maximálně 150 hodin v kalendářním roce.
Pokud zaměstnavatel nařídí zaměstnanci v uvedených limitech výjimečně přesčasovou práci po 12 hodinové směně, pak podle § 90 zákoníku práce musí rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
Tento odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. Ve vztahu k dotazu upřesňuji, že tuto výjimku zkrácení až na 8 hodin lze aplikovat v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas, a obecně při práci ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a dále při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech.
K bodu jedna je potřeba z praxe připomenout, že záchranné služby i nemocnice mají ze zákona povinnost zajistit potřebnou součinnost v rámci IZS v případech hromadných neštěstí a živelních katastrof a je tedy prakticky nezbytné, aby zaměstnavatelé znali telefonní čísla svých zaměstnanců pro jejich svolání do zaměstnání, pokud by výše uvedené skutečnosti nastaly.
Každý zaměstnanec, který jde do těchto provozů pracovat by s touto eventualitou měl dopředu počítat.
Z vlastní praxe vím, že drtivá většina zaměstnanců si úlohu ZZS v systému IZS uvědomuje a nemá problém svůj telefon v případě hovoru od zaměstnavatele vzít. V případě pouhého příjímání hovoru to nemá ani žádný vliv na kredit, tedy žádnou finanční zátěž pro volaného. Samozřejmě, že toho ale zaměstnavatel nesmí zneužívat.
V případě bodu dva je na ZZS samozřejmostí, že zaměstnanec ze směny neodchází dříve, než je vystřídán a než svoji směnu písemně i ústně předá nastupujícímu zaměstnanci. Pokud se střídající zaměstnanec z nějakého důvodu nedostaví, tak původní zaměstnanec zůstává na směně do doby, než mu příslušný vedoucí zaměstnance střídání zajistí dalším zaměstnancem. Ani zde jsem se na ZZS nikdy nesetkal s nepochopením zaměstnanců.
Sigmund
Komentáře k článku
Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.
Hlavní sponzor
Naši sponzoři
Chcete od nás dostávat nejnovější aktuality na e-mail?
