Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Dorazí záchranka i s doktorem, až ji zavoláte? Kvůli nedostatku lidí pracují záchranáři na hraně

26.09.2019

Dorazí záchranka i s doktorem, až ji zavoláte? Kvůli nedostatku lidí pracují záchranáři na hraně

 

 

 

Napnutý systém, kde lidé pracují nadoraz a s vypětím všech sil, přestože jejich úsudek může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Tak dnes na mnoha místech Česka vypadá poskytování zdravotní záchranné služby.

 

 

„Lékaři chybí dlouhodobě a nedaří se je získávat. Avizujeme to minimálně pět let. Nedostatek hlásí hlavně příhraniční oblasti – Karlovarský, Jihočeský a Ústecký kraj i Vysočina. Tam je problém zásadní,” popsal Seznamu lékař a prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky Marek Slabý.

Tam, kde to jde, se záchranky snaží nedostatek vyrovnávat – přichází sloužit lékaři z nemocnic a soukromých praxí. Mezery se ale nedaří zacelit. V řadě regionů se stal častým trendem takzvaný systém rendez-vous. Za záchrankou jede v malém autě lékař, který na místě pacientovi podá léčiva, stabilizuje ho a poté nechá odvézt do nemocnice, sám je potom volný pro další využití. Takto pendlovat může třeba mezi pěti posádkami.

„Původně se tenhle systém praktikoval hlavně v městských aglomeracích, teď je normou všude. Zkoušíme to zvládnout, ale nedostatek je kritický. Snažíme dodržovat zákoník práce, ale v těchto podmínkách to moc nejde. Všichni jedou nadoraz a maximální počet přesčasů. Systém je napnutý a pracuje bez rezervy,” přiznává Slabý.

Jedno auto z pěti

Pacienti se podle něj o zhoršení péče zatím bát nemusí. Napětí panující v systému prý nejspíš ani nemusí zaregistrovat. Tlak ale dopadá na vytížený personál. Nedostatky v jednom místě se proto dorovnávají posílením jiných aspektů – důraz se například klade na výcvik a vzdělávání záchranářů, kteří jsou nyní schopni zvládnout většinu úkonů sami, případně vytvořit časovou rezervu pro příjezd lékaře.

„Jsou to vysoce vzdělaní lidé, ale nejsou to lékaři. Jestli před 15 lety v každém vozidle seděl lékař, tak dnes je v jednom z pěti. Pokles je asi na 20 procent toho, co bylo před lety. Počet výjezdů přitom meziročně narůstá, ačkoliv personální základna v případě lékařů klesá,” přidává se řidič záchranky Moravskoslezského kraje a místopředseda krajské rady odborového svazu Vít Přibylík.

  • rychlá zdravotnická pomoc (RZP) - nejméně dvoučlenná posádka ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář
  • rychlá lékařská pomoc (RLP) - pomoc s nejméně tříčlennou posádkou ve složení řidič-záchranář, zdravotnický záchranář a lékař
  • rychlá lékařská pomoc v systému rendez-vous - výjezd s nejméně dvoučlennou posádkou ve složení řidič-záchranář a lékař, která pracuje nejčastěji v součinnosti s výjezdovými skupinami rychlé zdravotnické pomoci ve víceúrovňovém setkávacím systému
  • letecká záchranná služba (LZS) - služba, v níž je zdravotnická část posádky nejméně dvoučlenná ve složení zdravotnický záchranář a lékař

Souhlasí s tím, že pacient, ke kterému záchranka jede, výpadky v systému zatím nemusí pocítit, tlak na stávající personál ale roste. „Ve světě existují paramedické modely, kdy zdravotní pracovník přebírá některé kompetence lékaře. Jsou ale omezení ohledně medikace – to je parketa lékaře. Tam nelze experimentovat a musí se postupovat neomylně. Lékař to teď všechno sice může stíhat, ale je to náročné. Psychicky i emočně, klade to vysoké nároky na všechny zúčastněné,” popsal Přibylík. Systém se podle něj zatím nezhroutil i díky profesní hrdosti, entuziasmu a nasazení lidí pracujících v záchranné službě.

„Tlak ale nepůjde vydržet moc dlouho, ten stav se láme a systémové změny nepůjdou napravit během roku nebo dvou,” dodal zdravotník.

Nedoceněná práce

Podle Marka Slabého nejsou vyhlídky do budoucna příliš optimistické. „Ministerstvo se nám snaží v rámci svých možností vyjít vstříc. Neklade překážky a snaží se vyhovět, jenže to moc nemá řešení. Lékaři nejsou k mání nejen ve zdravotních záchranných službách, ale i v nemocnicích. Vidíme to u těch malých, kde už nedostatek neumí maskovat ani porušováním zákoníku práce,” míní Marek Slabý. V některých regionech podle něj výhledově dojde k další redukci, ohledně záchrany systému se toho už ale příliš nevymyslí.

Resort zdravotnictví se chce na pozvednutí urgentní péče příští rok více zaměřit, v rozhovoru pro Seznam to řekl ministr Adam Vojtěch (za ANO). Celkově si přísun nových lékařů slibuje i od podpory lékařských fakult, které budou přijímat více studentů. Nalákat lékaře do příhraničních oblastí se snaží i samotné kraje přes pobídkové systémy.

Mírné zlepšení už hlásí například Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje. Ta zvýšila za poslední tři roky počet lékařů asi o 10. Zatímco v roce 2016 jich bylo bezmála 80, nyní je jich skoro 90. Podle odborníků je ale právě získávání lékařů v této specializaci extrémně náročné.

„Je to nedoceněná práce za obrovské riziko. Lékař tam jede za sebe, nemá k dispozici možnost konzilia, rozhodnutí je zcela na něm, nemá tam žádné podpůrné prostředky. Medicína je odkázána na jeho úsudek rozpoznat problém z minima informací. Je to náročné a přináší to obrovskou odpovědnost, která není zcela ohodnocena,” myslí si Vít Přibylík.

Zdroj: seznamzpravy.cz

 

Sigmund

 

 

 

Komentáře k článku
  • Jiří Hora Reagovat 27.09.2019
    Dovolil bych si reagovat jen na závěr článku a trochu to pootočit - tohle je totiž naprosto logická a z nějakého důvodu opomíjená věc - doktor pracující ideálně na urgentu, a trochu méně ideálně na jipu / aru, a vyjiždějící k menšině případů, kde bude opravdu potřeba ( při vší úctě k superzáchranářům, fakt bych nechtěl, aby úvodní zajištění mého septického šoku, aby mojí těžkou dechovou nedostatečnost pŕi vystupňované exacerbaci astmatu apod. měl na starost někdo, kdo “na to má kurs. “
    Na tom docela dobře může ztroskotal i běžný anesteziolog, který většinu času tráví na žlučníkách na sále.
  • záchranář Reagovat 27.09.2019
    „Je to nedoceněná práce za obrovské riziko. Lékař tam jede za sebe, nemá k dispozici možnost konzilia, rozhodnutí je zcela na něm, nemá tam žádné podpůrné prostředky. Medicína je odkázána na jeho úsudek rozpoznat problém z minima informací. Je to náročné a přináší to obrovskou odpovědnost, která není zcela ohodnocena,” myslí si Vít Přibylík.

    A TO NELÉKAŘSKÝ PERSONÁL V POSÁDCE RZP TOTO RIZIKO SNAD NEMÁ?
    • Drahomír Sigmund Reagovat 27.09.2019
      BINGO kolego "záchranáři" a to na rozdíl od lékaře má NLZP jen KURS, jak píše Jiří Hora. Asi myslel KURZ, ale ani to není přesné, že? A k článku bych měl mnoho dalších připomínek, protože je tam dost řekněme nepřesných informací, ale to nechávám na SLUŠNÝCH komentářích čtenářů.
      • Jan Žoha Reagovat 27.09.2019
        Nač prodlužovat agonii. Zablokujte mi I.P. adresu a bude klid. Nebojte. Nebudu blokaci obcházet pomocí VPN.
    • Jan Žoha Reagovat 27.09.2019
      Kolego,
      Vy si vždy můžete dovolat toho lékaře na kterého tu odpovědnost delegujete. To ale nic neměnní na faktu, že záchranáři již dnes běžně překračují své kompetence a taktéž pracují na hraně zákona. Bez toho by to nešlo...nebo šlo, ale lékaři by se po..li.
      • Zachranar Reagovat 27.09.2019
        Ne ne, pane kolego. Moje reakce byla na uvedena slova. Pokud mam svoje jasne dane kompetence a stav nevyzaduje konzultaci lekarem, ridim se opet tim uvedenym “usudkem, informacemi, zodpovednosti” a rizikem, ktere vsichni vime zadny telefonat nevyresi.
  • Jan Žoha Reagovat 27.09.2019
    Koukám, černá ruka kolegy cenzora Sigmunda opět šmátrá po nekorektních příspěvcích.
    • Sigmund Reagovat 27.09.2019
      Pane Žoho, ne nekorektních. Ale mažu ty, které jsou vulgární, uráží kohokoliv apod.
      • Jan Žoha Reagovat 27.09.2019
        To Vás šlechtí, pane Sigmunde. Doufám tedy, že ve vší slušnosti zareagujete(jako komora) na článek výše a uvedete vše na pravou míru a to nejlépe taktéž přes mediální žumpu zvanou Seznam. Ale mám pochybnosti. Nebyli jste schopni jakékoli reakce na vyjádření Dr. Fraňka, který ze záchranářů udělal v podstatě pulsující vakuoly, když veřejně v DVTV prohlásil, že má strach, aby mezi výjezdy nezapomněli nastartovat sanitku. Chápu, že Franěk je Váš guru a v poslední době se kolem něho vytváří kult osobnosti, ale myslím, že některé jeho výroky byly přes čáru. A kdo jiný by se měl postavit za zdravotnické záchranáře, nežli profesní organizace? Tak ještě podruhé zvolám, nejspíš opět do prázdna: "Komoro, Konej!"
  • Jan Pokorný Reagovat 28.09.2019
    No myslím, že o riziku to vůbec není , to má v medicíně každý vždy. Chirurg taky řeže sám za sebe bez možnosti konzilia, PL jede ve stejném režiimu jako ZS tj bez komplementu a na svý triko...

    Co obecně bude nebo aspoň z rozovorů s normálními kolegy lékaři je trápí nejvíc:
    1. Práce na záchrance nedává možnost lékaři kariérního růstu. Jste v zásadě stále ocas ať jste na zs rok nebo deset let (stejně jako my záchranáři, ale my jsme ocasové všichni, kdežto lékaři záchranek ve své komunitě jsou bráni za odpad). Hodně tomu pomohl ex ředitel Schwarz, který cíleně takto lékaře záchranky dehonestoval, asi aby nad nimi upevnil svou moc nebo těžko říct jaký byl ten suicidální motiv toho pohrobka záchranky... Všichni víte, jak se k nám chovají pacienti a jak se k nám chová personál nemocnic, kdy si i na lékeře otevře hubu kdejaká s prominutím zakomplexovaná píča, co má sotva ARIP a o terénu ZS neví vůbec nic... Obojí je syndrom vlastní půdy a v dobách mládežnických začátků asi nevadí, ale když je Vám 50 a více a něco už o PNP víte, už to leze krkem. Je to opravdu psychicky zatěžující, jak pro nás, tak pro lékaře - každý den ty samý kecy a ksifty proč sem a ne jinam, když stejně všichni ví že to SEM doprdele patří, proč nemá žílu, když ji vůbec nepotřebuje atd... Nevím proč nám nemocnice neplatí za to, že poskytujeme psychosociální intervenční službu jejich personálu UP....
    2. Nulová pozitivní zpětná vázba (opět platí pro nás i pro lékaře) od vedení, od pacientů, od personálu nemocnic. Kolikrát kdy slyšíte dobrá práce kolego, nebo někdo přijde poděkovat...
    3. Nevím jak kde, ale u nás jsou lékaři na celý úvazek vedením znevýhodňování na úkor frajírků z nemocnic s DPČ . Takovej machr si řekne kdy on ne nemůže sloužit, ale který dny , kam a v kolik si milostivě přijde sloužit a kmenový lékař se musí přizpůsobit - opět ocas, když je u nás na celý, tak s nim vytřem...
    4. Celý systém vzdělávání i možnosti uplatnění na stará kolena je demotivující. Většina nejlepších lékařů co u nás jezdí, je z řad bývalých mediků, co měli o prázdninách ZS jako brigošku a dělaly sestru a ta práce je vzala za srdce. Od II. to tuším dříve šlo.. To už dnes je pasé a tak medici nemají ani kde k naší práci přičuchnout. Nějakých pár hodin stáže ne na ZS ale na UP, je asi sotva pro práci na ZS nadchne a seriál Sanitka II, kde všichni jen kradou, chlastaj a nebo jsou vykouřený je asi sotva k práci přivede... Sanitka I. už je trochu za zenitem... Ze záchranky nemůžete jít dělat přímo ani praktika, musíte mít zas extra atestaci navíc.

    Suma sumárum být lékař po promoci CO mi nabídne ZS, abych k ní šel dělat krom keců typu nadstandardní hovno jako všude a výhledově možnost bytu (ovšem bydlet se musí jaksi od prvního dne...) oproti nemocnicím?

    A ani ten věčný kompeteční spor záchranář / lékař asi nebude to, co by k nám doktory myšleno kvalitní, táhlo.
    Když v nemocnici sestra jaksi nediskutuje co bude dělat ona a co bude dělat lékař...
    Dokud navíc budou záchranky záplatovat systém lékaři, co opravdu odpadem jsou, těžko získají někoho, kdo je schopný a šikovný, neboť samotné záchranky jejich práci degradují a takový schopný člověk půjde prostě tam, kde si ho váží - když už to má dělat za tu almužnu jako všude....

Copyright © 2019 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.