Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Komentář k článku „Sanitka bez lékaře jezdit může, ale záchranář …

29.03.2010

Komentář k článku „Sanitka bez lékaře jezdit může, ale záchranář …
Běžně to nedělám, ale tentokrát i na základě obdobných článků uveřejněných dříve musím reagovat. Číše trpělivosti s tím, co vše se dá vymyslet, co vše se dá napsat a co vše se dá tolerovat zkrátka a dobře přetekla.

Nejen tento článek, ale i další jemu podobné, které čas od času spatří světlo světa v různých médiích, ve kterých jsou prezentovány názory na chod ZZS pohledem novinářů, krajských radních a bohužel i některých funkcionářů ZZS, nejen naše profese, myšleno nelékařské zdravotnické pracovníky, ale i celé ZZS v očích odborné i laické veřejnosti poškozují.
Pokusím se na tomto článku demonstrovat, proč tomu tak je. Proč jsem přesvědčen, že neodborně zpracovaný článek nám všem, řečeno velmi mírně, prostě neprospívá.

Už jen nevhodně zvolený titulek „Záchranka bez lékaře jezdit může, ale záchranář musí být profík“. Jistě by se více hodilo například napsat: “Posádky ZZS bez lékaře …..“ Nadpis ale v tomto případě není to nejpodstatnější.

Skutečnost, že zastupitelé kraje schválili plán na omezení počtu lékařů v záchranné službě je sice pěkné sdělení, je ale potřeba si uvědomit, že i kdyby jej neschválili, tak omezování počtu lékařů již přes 15 let nastává automaticky. Špatně založený systém před dvaceti lety nastavil podmínky tak, že lékařů jednak odborně schopných a jednak osobně ochotných jezdit ZZS, se každoročně snižuje.
Některé krajské ZZS (např.Hl.m. Praha, Liberecký, Olomoucký, Vysočina)si tuto skutečnost včas uvědomily a začaly se na tuto skutečnost včas připravovat. Některé kraje teď objevují Ameriku.

Další konstatování článku, že veřejnost si přeje a že existuje tlak veřejnosti, aby vždy přijel doktor třeba i k banalitám vychází z toho, že veřejnost je celou dobu klamána, že tomu tak doposud je.

Vždy novinářům říkám: “Řekněme občanům ČR v hlavních večerních zprávách, že od Nového roku XY, od měsíce XY k nim budou v případě obtíží přijíždět posádky ZZS zpravidla bez lékaře.“

Oni hned reagují: „To nemůžeme, to by mezi lidmi vyvolalo paniku a velikou míru odporu!“

Já jim na to říkám: “Tak jim potom nalejte čistého vína a sdělte jim, že to tak funguje už přes sedmnáct let a každým rokem se pravděpodobnost, že k nim přijede právě posádka bez lékaře, posádka s řidičem a „paramedikem“ zvyšuje. Že dnes je tak tomu už v plných dvou třetinách výjezdů.“

Jak je možné, že si toho lidé nevšimli? Jak je možné, že si každým rokem na poskytnutou péči více nestěžují? Jak je možné, že rok od roku se nezvyšuje mortalita pacientů ošetřených ZZS?

Je to tím, že i posádky RZP to zpravidla dělají dobře a profesionálně dle nejlepšího vědomí a svědomí. Proto si toho veřejnost nevšimla. Nezaznamenala prostě změnu, zhoršení.

Proto vyjádření v článku: „Střední zdravotnický personál toho musí umět mnohem víc než dnes, jinak by to pacienty skutečně mohlo ohrozit považuji nejen za nešťastné, ale i vůči NLZP za velmi nekorektní stejně jako vyjádření zastupitele Josefa Janečka o kousek dále: „Pokud je v sanitě lékař, tak je to určitě lepší. Třeba to bez něj může vyjít levněji, bude to výhodnější pro kraj, který ušetří, pro pacienta to bude znamenat zhoršení

V žádném případě nemám v úmyslu se nějakým způsobem otřít o nového ředitele ZZS Pak, ale jeho vyjádření (pokud nebylo vytrženo z kontextu nebo zkresleno): “ Tím spíš, že na místo nového šéfa záchranky vybrali Pavla Svobodu, který příznivcem systému rendez-vous není. Nelíbí se mu, že lékař má k dispozici jen osobní auto a nemůže převézt pacienta. „To je, jako kdyby měl záchranář obě ruce v sádře a to už se vůbec nebavíme o tom, že v posádce nebude lékař, což je odborně také něco úplně jiného než záchranář,“ uvedl Svoboda. je naprosto nepřijatelné a ještě nesvědčí o znalosti problematiky práce ZZS.

Taková a jim podobná neodborná a falešná vyjádření, která jsem teď ukázal formují právě názory veřejnosti. Ta potom záchranáře apriori odmítá a vyžaduje lékaře i ke kuřímu oku.

Lze ale souhlasit s názorem, že: „V naší zemi jsou pravidla nastavena tak, že si záchranář udělá vyšší odbornou školu a může jezdit, nepotřebuje ani zácvik. To v žádné jiné zemi neexistuje. K tomu jen dodám že na MZ ČR už alespoň vznikl adaptační proces, který by měl tuto situaci alespoň trochu zlepšit.

Nelze už ale v žádném případě zcela souhlasit s druhou částí věty a názoru: “Je třeba proto na záchranné službě zavést systém vnitřního teroru, který vlastní záchranáře přezkušuje a nutí, aby se učili,“ říká Procházka.

Ano, záchranář musí být profík. Vzdělávat se však musí systémově v celé zemi stejně a ne kraj od kraje jinak, dle názoru a přesvědčení momentálně aktuálního vedení, momentálně aktuální politické reprezentace a peněz v pokladnách ZZS a krajů.

Proto KZ ZZS ČR již v roce 2007 vypracovala a představila k připomínkám dokument:


Návrhy možností kontinuálního vzdělávání pro nelékařské zdravotnické pracovníky u zdravotnických záchranných služeb.
Pracovní verze





Určeno pro nelékařské zdravotnické pracovníky (dále jen NLZP) s odbornou způsobilostí pro výkon profese zdravotnického záchranáře dle zákona 96/2004 Sb., zaregistrované v národním registru pro výkon profese bez odborného dohledu, vykonávající svojí profesi na zdravotnických záchranných službách v posádkách rychlé zdravotnické pomoci ( dále jen RZP ), tedy v posádkách bez lékaře.


Kompetence pro výkon ošetřovatelských, diagnostických a léčebných činností NLZP jsou dány vyhláškou č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.

• § 3 - činnosti zdravotnického pracovníka s odbornou způsobilostí
• § 17 - zdravotnický záchranář
• § 49 - sestra se specializací ARIP, IP
• § 97 – zdravotnický záchranář se specializovanou způsobilostí


Popis problematiky:

- každoročně se v rámci ČR při zajištění PNP zvyšuje podíl posádek RZP k poměru posádek RLP, v současnosti je poměr cca 60 % RZP ku 40 % RLP

- posádky RZP poskytují PNP ve většině případů samostatně, bez součinnosti s lékařem ( randes vous systém + konzultace na pojítkách )

- NLZP (ARIP, IP, zdravotnický záchranář) v posádce RZP je vedoucí výjezdové skupiny, je plně odpovědný za poskytnutou zdravotní péči a nese plnou právní zodpovědnost

- počet indikací k výjezdům pro RZP posádky narůstá, a tím se i zvyšují nároky na kvalifikaci a dovednosti zdravotnických záchranářů při poskytování PNP v posádkách RZP.

- výkon činností a náplň práce NLZP v posádkách ZZS je poskytování PNP prostřednictvím posádek výjezdových skupin ZZS, jež mají v současnosti v České republice samostatnou právní subjektivitu (krajská a územní střediska ZZS, nebo nestátní subjekty poskytující PNP) tedy samostatné právní subjekty bez lůžkových zařízení a klinických pracovišť .

- na základě toho NLZP ze ZZS ztrácí kontakt s klinickými a nemocničními pracovišti vůbec.

- nebezpečí vzniku "BURN OUT SYNDROMU" z důvodu určitého "rutinérství" u NLZP, déle pracujících u ZZS, (ale toto platí všeobecně i v jiných zdravotnických oborech).


Návrh řešení:

Proto je potřeba této skupině pracovníků zajistit třeba i za pomoci právních norem podmínky pro jejich kontinuální vzdělávání a zvyšování praktických dovedností formou stáží na těchto klinických pracovištích:

→ Oddělení ARO - anesteziologie:
(ventilace ambuvakem při výkonech v kratší anestezii, zajištění dýchacích cest -intubace, laryngeální maska, kombitubus, pod vedením anesteziologa. Farmaka, používaná v anesteziologii - ředění, dávkování a základní farmakologické údaje. Úvod do anestézie, vedení anestézie a ukončení anestezie)

→ Oddělení ARO, JIP - resuscitační péče:
(komplexní péče o ventilovaného pacienta, používané přístroje - lineární dávkovače, inf. pumpy,ventilátor, monitorace vitálních funkcí pacienta. Odběry a základní orientace v laboratorních vyšetřeních, infuzní terapie a základní farmakologický přehled)

→ Koronární jednotka, interní JIP, interní příjmová ambulance:
(EKG - základní orientace a hodnocení, diferenciální diagnostika interních stavů v PNP)

→ Oddělení urgentního - centrálního příjmu + traumatologický příjem (dále jen OUP):
(činnosti týmu OUP při příjmu akutního pacienta, týmová práce dle profesního zařazení, diferenciální diagnostika pacientů na OUP, komunikace - zdravotník, pacient, dokumentace)


Cíl projektu:

1. Odborně teoreticky i prakticky zdatnější NLZP (ARIP, IP, zdravotnický záchranář) s lepšími praktickými dovednostmi.
2. Příprava na budoucí systém zajištění PNP v kontextu s připravovaným zákonem o zdravotnické záchranné službě.

Jak toho dosáhnout ?

a) Započítáváním určitého počtu kreditů do celoživotního vzdělávání i za
vykonané stáže na neakreditovaných lůžkových zdravotnických pracovištích ( okresní a soukromé nemocnice ), tzn. změna ve vyhlášce 423/2004 Sb.
b) Uzákonit pro zdravotnická zařízení lůžkového typu s výše popsanými odděleními povinnost o umožnění provedení těchto stáží v případě požadavku na ně.
c) Uzákonit pro ZZS povinnost vysílat NLZP pracující v posádkách RZP každý rok na odbornou stáž například v trvání 5 dní: (1 den koronární amb.+ JIP, 1 den OUP [centr.příjmu], 1 den traumatologická amb., 1 den ARO – anestézie a 1 den ARO [JIP] resuscitační péče ). Tím je vyřešeno i finanční zajištění.
d) Uzákonit zakládání potvrzení zdravotnického zařízení o vykonání těchto stáží do osobního spisu zaměstnance pro případnou kontrolu.
__________________________________________________________________________

Protože jsme k tomuto materiálu nenašli další spojence, nikdo se k nám nehodlal přidat k jeho dopracování, k jeho podpoře, k jeho uvedení do života, začali jsme alespoň o to více prosazovat do novelizace vyhlášky Rámcový vzdělávací program, který má záchranářům umožnit této specializace dosáhnout. Je to ale „jen“ (zaplať pán Bůh za něj, je to obrovský posun) jednorázové specializační studium.
Předchozí návrh měl pro NLZP na ZZS zajistit kontinuální teoretické vzdělávání a kontinuální udržování praktických dovedností v rámci povinnosti celoživotního vzdělávání.

Pokud tedy managementy tyto otázky opravdu řešit chtějí a ne jen o tom mluvit, mluvit, mluvit, nebo v lepším případě alespoň nějakým nesystémovým opatřením školit vlastní záchranáře, kraj od kraje jinak (kde je rovný přístup k pacientům v celé ČR?), tak proto musí něco udělat.
Naše komora mnohokrát vybízela všechny hráče na poli PNP ke společným jednáním, společným postupům a krokům tak, abychom i tuto problematiku ošetřili systémově. Věřte, že navrhované kontinuální vzdělávání by bylo přínosem pro záchranáře, pro managementy ZZS, pro zřizovatele, ale hlavně pro pacienty.

Lékaři nejsou a když jsou, tak jsou daleko dražší. Když zřizovatel a provozovatel část ušetřených prostředků vyčlení právě na kontinuální vzdělávání NLZP, druhou část ušetří.

Tímto tedy vyzývám i AZZS ČR, která sdružuje hlavní hráče na poli PNP, a sice ředitele ZZS. Pojďme se touto problematikou společně zabývat. Je lepší začít pozdě, nežli vůbec.

Závěrem jen dodám, že KZ ZZS ČR neusiluje o „paramedický“ systém uznává, že kombinovaný systém založený v ČR je pro tuto zemi v této době ten správný.

Sigmund



Komentáře k článku

Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.

Copyright © Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.