Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Komplikace s příplatkem za směny: zdlouhavé žádání i řevnivost na pracovištích

17.07.2017

Komplikace s příplatkem za směny: zdlouhavé žádání i řevnivost na pracovištích

 

 

Příplatek za směnnost vzbudil ve zdravotnících velká očekávání, zatím ale v praxi způsobuje nemalé komplikace. Ukazuje se totiž, že doručit ho přes kraje do nemocnic je mnohem složitější a zdlouhavější, než se očekávalo. Navíc přiznání dvoutisícového příplatku jen zdravotníkům pracujících bez dohledu vyvolává na pracovištích třenice a vzbuzuje v již beztak napjatém prostředí zlou krev. Odbory proto na včerejší zdravotnické tripartitě opětovně požádaly, aby příplatek dostali všichni zdravotníci na směnách, nejen ti, kdo mají podle papírů práci bez dohledu.

 

Čtěte také Nově zvýšený příplatek se NLZP ze ZZS netýká vůbec a nedostanou jej ani všichni NLZP nemocnic. Co si myslíte, je to košer??? a také další článek, že Sestry z domovů pro seniory příspěvek 2000 Kć zřejmě nedostanou a další článek z 18. 7. 2017  Peníze na zvýšení platů budou nejdříve v září

 

 

„Očekávání terénu byla obrovská a teď zvláštní příplatek budí velmi negativní reakce. Nedostávají ho zdravotníci, kteří pracují pod odborným dohledem, tedy ošetřovatelky, sanitářky, zdravotničtí asistenti, ale i část sester. Ve zdravotnických týmech to vzbuzuje velké emoce a budí rozbroje. Já se lidem nedivím, protože to na začátku vypadalo, že peníze dostanou všichni, a teď jsou vedle sebe dvě sestry, kdy je jedna zařazena jako zaměstnankyně, která pracuje bez odborného dohledu, a ta druhá pod ním. Dělají téměř totožné činnosti, ale kolegyně zařazená pod dohledem na příplatek nedosáhne. Proto požadujeme, aby se při novele nařízení vlády 564 ustanovení, které řeší zvláštní příplatek, novelizovalo a aby ho dostali všichni zdravotničtí pracovníci,“ říká šéfka zdravotnických a sociálních odborů Dagmar Žitníková.

Aby toho nebylo málo, připomeňme, že s novelou zákona 96/2004 o nelékařských zdravotnických povoláních, která platí od září, se mění zdravotnický asistent na praktickou sestru – a zároveň již nemusí pracovat pod dohledem. Jenže protože jde o novinku, k níž ještě ministerstvo nestihlo vydat všechny potřebné vyhlášky a další úpravy, není tato změna zakotvena v podzákonných normách. To některá zdravotnická zařízení mate a nevědí, kam vlastně zdravotnického asistenta/praktickou sestru zařadit.

„Část zaměstnavatelů upozorňovala na to, že problém je podzákonný právní předpis, a to katalog prací a nařízení vlády, kterým se stanoví činnosti jednotlivých zdravotnických pracovníků a kde jsou činnosti, které se mohou vykonávat pod odborným dohledem a bez něj. Tyto podzákonné předpisy se v tuto chvíli ještě upravují. Situace je tedy svízelná, ale podle našeho výkladu je vyšším právním předpisem zákon, takže by se mělo vzít v úvahu, že byl změněn,“ zdůrazňuje Žitníková.

 

Krajům schází zmocnění, proto je přidělování dotací složitější

Těžkou hlavu mají z příplatku za směnnost také kraje. Jak už jsme informovali zde, nebylo jasně dořešeno, která zařízení mají na příplatek nárok, ani řada dalších bodů. „Ze strany vlády je to absolutně polovičaté řešení,“ uvedl na konci června radní pro zdravotnictví Libereckého kraje Přemysl Sobotka.

Teď to navíc vypadá, že zadministrovat celou věc bude zdlouhavější a náročnější, než se čekalo. „I nás to překvapilo. Máme zkušenosti z oblasti sociálních služeb, kde se dotační řízení přes kraje dělá třetím rokem a jde to bez větších problémů. Byli jsme ale informováni ministerstvem zdravotnictví, že zakopaný pes je v tom, že v žádném zdravotnickém právním předpisu není upraveno, že přes ministerstvo budou kraje rozdělovat nějaké dotační tituly. Kraje tedy musí nejdřív ministerstvo požádat, a aby si mohly požádat, musí svolat zastupitelstvo, protože jde o finance, které jsou poměrně vysoké. A když to ministerstvo schválí, musí se zastupitelstvo svolat znovu, aby se dotace rozdělily,“ popisuje Žitníková.

Provizorní řešení tedy zřejmě bude takové, že většina nemocnic, pokud bude mít finanční prostředky a kraj jako zřizovatel bude souhlasit, vyplatí příplatky zálohově. „Peníze v reálu ale zatím nemají a ani je v nejbližších dnech a týdnech mít přímo k dispozici nebudou. To je i z mého pohledu hodně velký problém. Navrhli jsme proto, aby se pro další možnosti řešení při novelách zdravotnických právních předpisů zvážila a doplnila do právních úprav možnost poskytování dotací ze státního rozpočtu přes kraje zdravotnickým zařízením, ať je k tomu právní titul,“ dodává odborářka.

 

Na příplatek se pro příští rok plánuje 1,32 miliardy

Pokud by se přitom povedlo nastavit rozdělování dotací tak, aby to zapojeným stranám nepůsobilo komplikace, stály by odbory o to, aby se touto formou ze státního rozpočtu vyplácel příplatek i příští rok. „Ministerstvo zdravotnictví by tedy dostalo navýšený rozpočet. To by pomohlo, protože ony dvě miliardy jsou nezanedbatelná částka, která by se dala použít pro další segmenty. Problém je v tom, že úhradová vyhláška předbíhá státní rozpočet – musí být hotová do konce října, zatímco státní rozpočet se schvaluje na jednání sněmovny. Garance toho, že nám to do rozpočtu dají, proto není stoprocentní,“ konstatuje odborářka. Mimochodem, ačkoliv letos jde na příplatek vyplácený od poloviny roku miliarda (600 milionů vyhradila vláda ze státního rozpočtu a 400 milionů našlo ministerstvo ve vlastních rezervách), pro celý příští rok ministerstvo předběžně počítá jen s 1,32 miliardou.

Na druhou stranu se ale odborům i zaměstnavatelům na včerejší tripartitě trochu ulevilo. Vedle příplatku za směnnost se totiž probírala také úhradová vyhláška a navyšování platů. „V průběhu minulého týdne probleskovaly informace, že se s deseti procenty moc nekalkuluje a že se zvažuje osm procent, což je pro nás jako pro odbory, ale i pro zaměstnavatele nepřijatelné. Zaměstnavatelé k tomu dodali, že požadují, aby peníze doputovaly ke všem tak, aby se snížily nerovnosti mezi jednotlivými typy nemocnic. Část poskytovatelů totiž měla obrovské problémy zajistit nárůsty loni i letos, takže by chtěli, aby úhradová vyhláška byla více postavena tak, aby se základní sazby sbližovaly. Tedy aby ti, kdo mají nízké základní sazby, dostali vyšší procento, a kdo mají základní sazby vysoké, aby dostali navýšení menší,“ popisuje včerejší jednání tripartity Dagmar Žitníková.

„Znovu se také otevřela možnost, že by byl v úhradové vyhlášce zakomponován mechanismus nárůstu úhrad, kde by bylo explicitně vyčleněno, že část finančních prostředků je na zvýšení platů a mezd – jak to bylo s juráskovným a hegerovným, což ale odmítají zdravotní pojišťovny. Ministerstvo na to nijak nereagovalo. Dohodli jsme se, že se znovu setkáme v srpnu,“ dodává odborářka.

Michaela Koubová

Zdroj: zdravotnickydenik.cz

 

Sigmund

 

 

Komentáře k článku

Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.

Copyright © 2017 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.