Publikováno dne: 12.5.2009, Zdroj: Regionální deník
Zdravotnické záchranné službě Zlínského kraje chybí třicet stálých lékařů. Musejí proto složitě nasmlouvávat externisty, kteří se ovšem do této těžké práce také nehrnou. Životy tak jezdí zachraňovat lékaři, kteří nemají s touto prací výrazné zkušenosti. Situace navíc nutí stávající personál brát si více služeb, než by bylo záhodno.
"Svých lékařů teď máme dvaatřicet a potřebovali bychom dalších třicet. Je to bohužel dlouhodobý stav. Kmenovým lékařům nemáme příliš co nabídnout. Peněz nemáme tolik, aby třeba dostávali dvakrát víc než v nemocnici," poznamenal zástupce ředitele Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje Anton Vaňo.
Kvůli nedostatku personálu prý záchranka nemůže adepty nalákat ani na odborné stáže. "Třeba deset dnů ročně jim na ně nemůžeme vyčlenit, když je jich tak málo," nastínil.
Nezkušený doktor = větší dřina pro zbylé členy posádky
Externistů, kteří se průběžně na práci záchranky podílejí, je podle něj asi stovka, ale shánějí se prý čím dál hůř.
"Nemají zájem o složitou práci v terénu a ne vždy také mohou, protože je nemocnice neuvolní, nebo musí být k dispozici v soukromých ordinacích pro své pacienty. Tvorba rozpisů směn na to naráží a služby se problematicky obsazují. Pokud slouží extenisté, je navíc větší náročnost kladena na kmenové řidiče a záchranáře, kteří jim musí být kvůli zkušenostem o to více k ruce," přiblížil Vaňo.
Zatímco například na Uherskohradišťsku je lékařů záchranky dost, nejvíc prý chybí výjezdovým stanovištím v Kroměříži, Valašském Meziříčí a Zlíně. "Někdy se tak stává, že musejí naši kmenoví lékaři sloužit neúměrně dlouho. Když neseženeme lékaře zvenku, tak někdo prostě sloužit musí," poznamenal Vaňo.
Kromě lékařů, kteří mají urgentní medicínu přímo jako svůj obor, slouží někdy na záchrance i praktici. "Musejí mít ale atestace ze základních oborů a minimálně nějakou absolvovanou praxi na oddělení ARO," sdělil. Proč ale třeba praktičtí lékaři příliš nevyhledávají možnost služby na záchrance, přiblížil předseda zlínského okresního sdružení lékařů Lubomír Nečas.
Jít po službě do práce je podle lékaře velmi náročné
"Profese lékaře u zdravotnické záchranky vyžaduje hlavně rutinní práci. Pokud někdo slouží nárazově, rutinu nemá. Praktik třeba tolik neovládá intubaci, tedy zavedení trubice do dýchacích cest," sdělil Nečas.
Sám má ze záchranky i osobní zkušenost. "Také ale s ní nechci jezdit. Člověk musí třeba po víkendové službě jít v pondělí do ordinace za svými pacienty a je to pak hodně náročné. Určitě je navíc pro pacienta při příjezdu záchranky lépe, když se o něj stará zkušený lékař- záchranář. Jsou cvičení, školení a mají rutinu. Práce může být rychlejší a kvalitnější," poznamenal Nečas.
Větší úspěšnost při shánění personálu vidí Vaňo v nabídnutí lepšího platu odborníkům v sanitách. "Musel by být výrazně lepší než například ohodnocení práce v nemocnici," poznamenal. Už dnes podle něj ale vyjde provoz záchranky na asi 200 milionů korun ročně. "Platy lékařů se přitom pohybují asi na dvojnásobku průměrné mzdy v kraji," poznamenal.
Proto vítají všechny nové lékaře, kteří u nich v současnosti chtějí sloužit. "Bohužel se poslední dobou hlásí jen takoví, které nemůžeme přijmout, protože jsou třeba už v celé republice známí tím, že mají problémy s alkoholem, a ty samozřejmě odmítáme," doplnil Vaňo.
Radní Zlínského kraje zodpovědná za zdravotnictví Hana Příleská chce v nejbližší době s Antonem Vaněm o nedostatku lékařů jednat. "Uvidíme, zda by bylo možné nějak to finančně řešit, to ale až po zmapování situace," poznamenala.
Zvýšení platů údajně není systémové řešení
Pouhé přidání peněz ale v tomto případě podle ní není systémovým řešením. "Lékařů je každopádně obecně nedostatek, nejen pro záchranku. Musí se proto zejména vyškolit a dostat do resortu. Oslovili jsme už proto naše nemocnice, aby zažádaly o dotaci ministerstva zdravotnictví na takzvaná rezidenční místa. Ta by měla pomoci školit lékaře do praxe v různých odbornostech, urgentní medicínu nevyjímaje," uvedla Příleská.
