Záchranáři žádají výhody jako hasiči, delší dovolenou i výslužné
2. září 2008 1:25
K záchranné službě přichází málo mladých absolventů, další odcházejí po několika letech. Nejhorší situace je v Praze, ostatní regiony na tom ale nejsou o mnoho lépe. Záchranáři tvrdí, že znají důvod: jako jediní ze složek integrovaného záchranného systému nemají žádné sociální výhody.
Zatímco policisté a hasiči odcházejí dříve do důchodu, mají delší dovolenou, dostávají příspěvky na rekreaci nebo takzvané odchodné, záchranáři nic z toho nemají. Mladí se tedy k sanitkám nehrnou a zkušení záchranáři předčasně odcházejí.
Podle odborářů je zavedení podobných výhod pro udržení zaměstnanců nutné. "Už dnes je obrovský problém sehnat personál. Je také nutné záchranáře motivovat, aby z oboru neodcházeli," sdělila iDNES.cz místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.
Zdravotničtí záchranáři totiž mají možnost uplatnění v dalších oborech integrovaného záchranného systému. "Ti, kteří absolvovali obor zdravotnický záchranář, hodně odcházejí k hasičům, kteří je velmi rádi přijmou," uvedla Žitníková.
To potvrdil i ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz. "Zjišťovali jsme situaci mezi letošními absolventy a většina chce jít k hasičům, kde budou mít nějaké výhody," řekl iDNES.cz Schwarz. "Už nyní od nás řada lidí odchází tam, kde budou mít výhody nebo vyšší plat," dodal.
Práce u ZZS klade na zaměstnance vysoké fyzické nároky, řada lékařů a záchranářů u pražské záchranky je ale v předdůchodovém věku. "Od určitého věku nejsou schopni zvládat takovou práci. To je logické," řekl Zdeněk Schwarz. Sehnat ale po padesátce zaměstnání jde jen těžko.
"Jde nám především o zabezpečení starších věkových kategorií, práce v tomto věku se už hledá velmi těžce. Je to problém, který tedy chceme vyřešit," konstatovala Dagmar Žitníková.
Výhody nebudou pro všechny
Odbory zdůrazňují, že sociální výhody by se měly týkat jen těch, kteří pracují v terénu, nikoliv v administrativě záchranné služby, a minimálně deset let. I samotných výhod požadují záchranáři méně. "To vyplývá z toho, že policisté a hasiči jsou na rozdíl od záchranářů ve služebním poměru," vysvětlila Žitníková.
Nyní mají záchranáři pět týdnů dovolené. "Při své práci jsou vystaveni mimořádné fyzické i psychické zátěži, požadujeme tedy navíc dva týdny ozdravných pobytů ve formě lázeňské nebo rehabilitační péče," uvedla Žitníková.
Žádají také odškodnění za pracovní úrazy a záruku, že bude zajištěna rodina, pokud při výkonu práce zemřou.
"Důležité je pro nás takzvané odchodné. Pokud pracovník odejde ze ZZS, například ze zdravotních důvodů, ale i když se sám rozhodne, dostane vyplacenou jednorázovou částku. Základ je výše průměrného platu, může se ale navýšit až na její šestinásobek," uvedla Žitníková.
Záchranáři požadují také výslužné, které by bylo vypláceno starším padesáti let po odchodu ze zaměstnání. Předtím ale musí odpracovat u ZZS minimálně patnáct let. Jednalo by se o měsíční rentu, která by se podle počtu odpracovaných let pohybovala mezi 20 a 50 procenty průměrné měsíční mzdy.
Ministerstva zatím změny nechystají
O těchto požadavcích jednají nyní odbory a zástupci Asociace ZZS s ministerstvem zdravotnictví. Podle něj by ale mělo být případné řešení součástí novelizace zákoníku práce.
"Nemůže to být záležitostí zákona o ZZS, který řeší organizaci a podmínky poskytování zdravotnické záchranné služby občanům v ohrožení života nebo s vážným poškozením zdraví, nikoliv sociální zajištění záchranářů, kteří jsou součástí celého souboru zdravotnických pracovníků," zdůvodnil iDNES.cz mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.
Ani ministerstvo práce a sociálních věcí se ale do úprav nehrne. "Konkrétní návrh řešení včetně případných legislativních změn připravuje ministerstvo zdravotnictví," sdělil iDNES.cz mluvčí ministerstva Jiří Sezemský.
Sociální a zdravotní benefity se ale podle něj mohou již nyní upravit kolektivní smlouvou, popřípadě vnitřním předpisem, stejně jako všechny ostatní výhody poskytované zaměstnavatelem.
To ale podle Žitníkové není možné, náklady na zajištění všech benefitů dosahují totiž částky 200 milionů ročně. "I když tato částka vypadá vysoká, jedná se pouze o desetinu nákladů, které na výhody potřebují policisté nebo hasiči," informovala Žitníková.
