Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Povoleno navýšení práce přesčas

17.10.2008

.

Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví




Dne 1. října 2008 nabyl účinnosti zákon č. 294/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

Nová právní úprava další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví pro taxativně stanovený okruh zaměstnanců v nepřetržitém provozu respektuje všechny omezující podmínky stanovené v čl. 22 směrnice 2003/88/ES a navíc obsahuje některé další limity z připravovaného návrhu novely této směrnice. Podmínky, za kterých se bude právní úprava další dohodnuté práce přesčas určeným zaměstnancům ve zdravotnictví realizovat včetně odměňování, jsou stanoveny zákonem. Zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a je rovněž v souladu s právem Evropské unie a Evropských společenství a nezakládá nerovnost mezi muži a ženami.

I. Změna zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Tato další novela přináší do zákoníku práce vedle dosavadního institutu práce přesčas upraveného v § 93 nový právní institut „další dohodnutou práci přesčas u vymezeného okruhu zaměstnanců ve zdravotnictví“. Touto novelizací zákoníku práce se implementuje do našeho právního řádu článek 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003, o některých aspektech úpravy pracovní doby, tzv. opt-out, formou další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví.

Podle tohoto článku může členský stát „při dodržení obecných zásad ochrany bezpečnosti a zdraví pracovníků a přijetí dalších nezbytných opatření“ využít výjimku z čl. 6 citované směrnice - z maximální délky týdenní pracovní doby, která činí pro každé období sedmi dnů včetně práce přesčas 48 hodin, čímž se umožňuje zaměstnancům pracovat po dohodě se zaměstnavatelem nad výše uvedený týdenní limit.

Tato nová právní úprava je reakcí na nový zákoník práce, který s účinností od 1. ledna 2007 stanovil výraznou změnu v některých institutech pracovní doby. Například nově definuje pracovní pohotovost, mj. i tak, že může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele. Tím došlo ke zrušení pohotovosti na pracovišti, které se negativně projevilo zejména ve všech zařízeních s nepřetržitým provozem, tj. především v nemocnicích a v zařízeních zdravotnické záchranné služby.

Absence pracovní pohotovosti na pracovišti vyvolává nárůst zákoníkem práce limitované přesčasové práce a vyžaduje také zvýšenou potřebu kvalifikovaných zaměstnanců, kterých je na našem pracovním trhu nedostatek. Dodržování zákoníku práce je za těchto okolností v praxi obtížné a pro značnou část zařízení dokonce nemožné. Hrozí i omezení dostupnosti zdravotní péče, v případě zdravotnické záchranné služby i poskytování neodkladné péče.

Výkon další dohodnuté práce přesčas je výkonem práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu

Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává taxativně stanovený okruh zaměstnanců. Jedná se tudíž o práci výjimečnou, realizovanou jen z vážných provozních důvodů. Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4 zákoníku práce, který stanoví, že celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.

Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Umožňuje se tak lékařům, zubním lékařům, farmaceutům a zdravotnickým pracovníkům nelékařského zdravotnického povolání dohodnut si písemně se zaměstnavatelem do průměrné výše 8 hodin, u zaměstnanců zdravotnické záchranné služby do průměrné výše 12 hodin týdně další výkon práce, a to na období 26, resp. kolektivní smlouvou až na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Dohoda o další dohodnuté práci přesčas musí být sjednána i vypovězena písemně

Dohoda o další dohodnuté práci přesčas musí být sjednána písemně, jinak je neplatná, a nesmí být sjednána v prvních 12 týdnech ode dne vzniku pracovního poměru. Okamžitě, a to i bez udání důvodu, lze tuto dohodu zrušit v průběhu 12 týdnů od jejího sjednání. Okamžité zrušení musí být provedeno písemně a doručeno druhému účastníku. Dohoda může být vypovězena z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu a musí být taktéž písemná a doručena druhému účastníku. Pokud nebyla výpovědní doba sjednána kratší, činí 2 měsíce a musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance ve zdravotnictví.

Zaměstnanec nesmí být ke sjednání výkonu další dohodnuté práce přesčas nucen

Výkonem další dohodnuté práce přesčas dochází k omezení volného času zaměstnance stejně jako k narušení slaďování rodinného a pracovního života. Proto zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě.

Povinnosti zaměstnavatele související s výkonem další dohodnuté práce přesčas
Zaměstnavatel je povinen


* o uplatnění další dohodnuté práce přesčas písemně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce,
* vést aktuální seznam všech zaměstnanců ve zdravotnictví vykonávajících další dohodnutou práci přesčas,
* u jednotlivých zaměstnanců vést evidenci další dohodnuté práce přesčas.
Stanovené povinnosti zaměstnavatele spolu s povinností nevystavovat zaměstnance újmě, pokud nesouhlasí s uzavřením dohody, jsou ustanoveními transpozičními, zajišťujícími značnou ochranu zaměstnanců. I z tohoto důvodu je zachována platnost ostatních ustanovení zákoníku práce vztahujících se k práci přesčas.

Výkon další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví je časově omezen
V přechodném ustanovení zákona se stanoví, že další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví může být vykonávána pouze v období ode dne účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. října 2008 do 31. prosince 2013. Jedná se tudíž o úpravu pracovní doby na přechodnou dobu zhruba 5 let.

II. Změna zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

Článek 22 odst. 1 písm. d) směrnice 2003/88/ES opravňuje příslušné orgány z důvodů spojených s bezpečností práce nebo ochranou zdraví pracovníků zakázat nebo omezit možnost překročení maximální týdenní pracovní doby. V souladu s tím se v zákoně o inspekci práce stanoví, že Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty jsou oprávněny zakázat (omezit) výkon dohodnuté práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce. Z týchž důvodů se navrhuje legislativně technické zpřesnění dosavadní úpravy oprávnění inspektora při vydávání rozhodnutí o zákazu určitých prací, podle kterého je inspektor oprávněn vydat rozhodnutí o zákazu práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce.

Mgr. Olga Bičáková


Zdroj: sestra.cz
Komentáře k článku

Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.

Copyright © 2020 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.