Sanitka přijede dřív, v Česku přibudou desítky nových stanic
Publikováno dne: 9.6.2008, Zdroj: DNES
V Česku jsou místa, kde je lepší nebýt, pokud vás postihne infarkt či jiný vážný zdravotní problém. První pomoc se k vám totiž nedostane včas. Ministerstvo zdravotnictví se to rozhodlo změnit. Zmapovalo všechna riziková místa a do dvou let chce zřídit 44 nových stanovišť pro záchrannou službu. MF DNES se mapu nových míst exkluzivně podařilo získat.
Nová stanoviště by měla rovnoměrněji pokrýt celou zem tak, aby sanitky rychleji dorazily k lidem. Nejvíc stanic přibude podél celého pomezí Moravy a Čech, pak ve středních a jižních Čechách a v Krkonoších.
Změnit se má i doba dojezdu. Teď je stanovena na patnáct minut, ale od příštího roku se zkrátí v hustě osídlených oblastech na pět. "Tam, kde žije méně lidí, bude doba dojezdu do dvaceti minut," říká náměstkyně ministra Markéta Hellerová. Pro obyvatele malých obcí to může znít divně: teď k nim má sanitka dorazit do patnácti minut. A nově by mělo být zlepšením, že přijede o pět minut později? Je to paradox, ale přesto to zlepšení bude. Právě zmapování stavu totiž ukázalo, že lhůtu patnácti minut mnohde nebylo možné dodržet. Nový limit se bude muset dodržovat. Například do Vratěnína na Znojemsku se teď záchranka dostane až za 25 minut. "V zimě, když to klouže, to trvá i pětatřicet minut," přiznává tamní krajský radní František Adamec. A to už může být na záchranu srdce po infarktu pozdě.
Seznam míst, kde mají vzniknout nové stanice záchranné služby (tak jako u Vratěnína), už je hotový. "Právě ho připomínkují kraje. Je možné, že se ještě v něčem změní. Tam nejlépe vědí, kde mají nejrizikovější místa," říká mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Vznik nových míst zaplatí stát. "Počítá se s pěti miliony na jedno, celkem to je zhruba 250 milionů korun," řekl Cikrt. "Pokud zákon o záchranných službách letos projde, neznamená to, že na mapě nezůstanou bílá místa," vysvětluje náměstkyně Hellerová. "Třeba ve vojenských újezdech, kde téměř nikdo nebydlí, nebo v horách není účelné dělat zázemí pro záchranku. Tam bude první pomoc zajišťovat vrtulník nebo horská záchranná služba."
Změní se také to, jakým způsobem bude záchranná služba placena. Teď ji z největší části platí kraje. Například Jihomoravský kraj ročně přijde záchranná služba na více než čtvrt miliardy - 270 milionů korun. "Ten poměr je nyní takový, že asi 70 procent dává kraj a zbylých třicet dělají platby pojišťoven, respektive příspěvky státu. A to by se mělo obrátit: zdravotní pojišťovny by měly hradit provoz ze 70 procent a těch třicet by zajišťovaly kraje," říká náměstkyně ministra.
Lidé na hranicích krajů na bydliště dopláceli Důvodem je mimo jiné to, že lidé v obcích na hranici krajů dopláceli na to, že sanitky z jednoho kraje často jen velmi neochotně vyrážely "za hranice" do sousedního kraje. A to přesto, že to k lidem mnohdy měly blíž. Takový výjezd jim však sousední kraj častokrát neproplácel. "To by se také mělo změnit, snažíme se víc propojit kraje mezi sebou, takže tento problém by měl zmizet a stejně tak se některá stanoviště záchranek u hranic krajů zřejmě přestěhují tak, aby mohla pokrývat oblast obou krajů," říká Hellerová.
Peníze, které kraje za záchranky nově ušetří, by podle ní mohly jít do rozvoje záchranek a do investic do nových vozů. Nebo by mohly posloužit například ke zřízení pohotovostí při záchranné službě. "K tomu už někde přistupují - tam, kde chybí pohotovost, tam přímo na stanovišti záchranky udělají ambulanci pohotovosti," říká náměstkyně. Mnohé kraje však nečekají na to, co ministerstvo vymyslí, a začínají samy budovat nová místa pro záchranku. Tak třeba středočeská záchranná služba bude mít ještě letos devět nových výjezdových míst. Vzniknou na okrajích okresů v místech, kde měli záchranáři občas problém dodržet patnáctiminutový limit dojezdu k nemocnému. Což se týká třeba Březnice na Příbramsku. "Je to hodně vzdálené místo a při špatném počasí bylo těžké dojet na místo do 15 minut," potvrdila mluvčí záchranky Tereza Janečková. Jedno z devíti nových stanovišť má vzniknout i v Ostředku u dálnice D1. Záchranáři by díky tomu chtěli zajistit rychlejší pomoc například zraněným při nehodách přímo na dálnici. A na nic nečekají ani na jižní Moravě. "V minulých letech jsme zřídili tři nové stanice a další dvě se připravují. Mělo by to být především v Kloboukách u Brna a taky nás trápí i Vratěnínsko na Znojemsku," říká radní Jihomoravského kraje František Adamec, který má na starosti zdravotnictví.
O osudu zákona o záchranné službě by měla vláda rozhodovat v červenci letošního roku. Vzhledem k tomu, že nepatří k reformním zákonům, které by byly kontroverzní, je velká šance, že projde. Platit by pak začal od příštího roku.
