Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Reakce AZZS ČR k návrhu ČLK a poslanců k transformaci na jednu ZZS

02.12.2015

Reakce AZZS ČR k návrhu ČLK a poslanců k transformaci na jednu ZZS

Centrální záchranka?

Více lékařů, sanitek a peněz nepřinese

 

Asociace záchranných služeb odmítá návrh ČLK na vytvoření jednotné záchranné služby. "Rozhodně se nedomnívám, že vytvoření generálního ředitelství zdravotnické záchranné služby a její řízení z jedné centrály by přineslo náhle do systému více lékařů, sanitních vozidel, zvýšilo dostupnost záchranek, snížilo náklady na její provoz nebo zvýšilo akceschopnost ve směru k ostatním složkám IZS," uvádí pro Medical Tribune předseda asociace MUDr. Marek Slabý.

 

Záměr vytvořit jednu celostátní záchrannou službu jsme již zaznamenali v předchozích letech, neboť se samozřejmě nabízí podobnost s policií, hasiči nebo armádou. Obávám se však, že za tímto bohulibým aktem se zpravidla skrývají neznalost prostředí, nenaplněné osobní ambice nebo častěji poměrně úzce viděná špatná zkušenost z okresu nebo kraje, kde dotyční pracovali, případně současná tendence sjednocovat bez ohledu na praktické dopady vše, co si je nějak podobné pod ideálem transparentnosti, úspor, celostátně vypisovaných veřejných zakázek apod.

Je třeba si však uvědomit šíři úkolů, které v současné době ZZS plní a do kolika oblastí zdravotní péče v krajích zasahuje a kolik výjezdů ZZS na rozdíl od ostatních složek IZS denně absolvuje. ZZS je nedílnou součástí dennodenního chodu zdravotního systému a není vytvářena apriori za účelem reakce na mimořádnou událost  jako je požár, dopravní nehoda, živelná pohroma, zločin atd.

Posádky ZZS vyjíždí cca každých 30 vteřin k pacientům s širokým spektrem poruch zdraví s naléhavostí počínající  zástavou oběhu a končící psychosociální pomocí. V různých regionech suplují praktické lékaře, nedostatek specialistů či lůžkových kapacit, smluvní lékaře sociálních zařízení, koronery, lékaře protialkoholních záchytných stanic, koronery apod. To vše v různé míře dle potřeb kraje nebo konkrétního regionu a v návaznosti na síť specializovaných center, krajských a jiných nemoc a lůžkových zdravotnických zařízení a ordinací.

Jsem přesvědčen, že současná legislativa umožňuje naplnit veškeré snahy o sjednocení tohoto typu zdravotních služeb v celé ČR, činí ze ZZS plnohodnotnou složku IZS (viz zákon 372 a 374/ 2011 Sb. nebo zákon 239/2000 Sb o IZS a další) a současně umožňuje pružně a smysluplně reagovat na potřeby jednotlivých krajských samospráv resp. jejich zdravotních systémů, které se pochopitelně regionálně odlišují dle rozlohy kraje, hustoty osídlení, počtu větších měst nebo zdravotnických zařízení.

Současná komunikace mezi jednoltivými institucemi je dostačující

Jsem přesvědčen, že komunikace mezi MZ ČR, kraji, AK ČR a Asociací zdravotnických záchranných služeb je natolik přímočará a vyhovující, že není překážkou v dalším rozvoji jednotlivých ZZS, jejich akceschopnosti nebo financování. Jistě bychom v některých oblastech komunikace našli rezervy, ale pokud se podíváme na armádu, polici nebo jiné centrálně řízené resorty, nezbyde než konstatovat, že se jedná o drobnosti.

Dalším bodem pak je vícezdrojové financování ZZS, na kterém se podílí MZ ČR (LZS a fond krizové připravenosti dle Zák. 374/2011 Sb), Zdravotní pojišťovny a zejména jednotlivé kraje ze svých rozpočtů. Struktura nákladů na ZZS je taková, že kolem 80% tvoří náklady osobní (platy a povinné  odvody) a v této oblasti lze do budoucna předpokládat spíše navýšení než úspory.

Co se týče ostatních provozních nákladů, budou i tyto poměrně fixní, neboť se odvíjejí zejména od počtu najetých kilometrů (PHM) a počtu základen (energie) či ošetřených pacientů (léky a zdravotnický materiál), což jsou parametry, které nelze povětšině ovlivnit. Vybavení a počty vozidel záchranné služby se řídí zákonem o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče.

Rozhodně se nedomnívám, že vytvoření generálního ředitelství ZZS a její řízení z jedné centrály by přineslo náhle do systému více lékařů, sanitních vozidel, zvýšilo dostupnost ZZS, snížilo náklady na její provoz nebo zvýšilo akceschopnost ve směru k ostatním složkám IZS či krizové připravenosti.

Stejným nebo podobným způsobem je organizována ZZS i v okolních zemích, kde o organizaci ZZS rozhodují spolkové země, kraje nebo svazky měst a ministerstva plní pouze koordinační funkci (Rakousko, Sasko, Bavorsko, Polsko, Slovensko).

Komerční vlivy u záchranky jsou z principu vyloučeny

Nerozumím též vyjádření ČLK: „Jde tady o bezpečnost státu, není možné to nadále nechat v působení komerčních vlivů." V situaci, kdy ZZS jsou dle Zákona 374/2011 Sb. metodicky řízeny MZČR a zřizovány krajskými samosprávami jako příspěvkové organizace a jakékoli komerční vlivy jsou tedy již z principu vyloučeny.

Pokud by se toto vyjádření týkalo letecké záchranné služby, tak právě její zajištění je již plně v kompetenci ministerstva zdravotnictví a krajské ZZS pouze dodávají zdravotnickou část posádky. Její provozování soukromými provozovateli je určeno evropskou legislativou a neznám v EU zemi, kdy by vrtulníky LZS byly provozovány nějakým celostátním veřejnoprávním subjektem, resp. státem samým.

Jsem si jist, že stávající systém Zdravotnické záchranné služby plně odpovídá evropskému standardu a dokonce jej v celé řadě aspektů převyšuje a není tedy nutno jej čtyři roky od vzniku zákona o zdravotnické záchranné službě měnit. 

 

MUDr. Marek Slabý,

prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR

 

Zdroj: tribune.cz

 

Související článek: Kubek: cílem jednotné záchranky jsou vyšší platy

Komentáře k článku
  • Radek Reagovat 03.12.2015
    Čekal jsem od AZZS daleko silnější obhajobu krajského uspořádání zdravotnických záchranných služeb. Druhý, třetí a čtvrtý odstavec z reakce MUDr. Slabého se dá velice efektivně využít jako argumentace proč právě "záchranku" zestátnit. Příklad: "šíře úkolů" je jasně popsaná v zákoně. Jako "státní záchranka" by si zřejmě účtovala práci, která by suplovala práci koronera nebo praktických lékařů stejně tak, jako si HZS účtuje likvidační práce u DN, protože suplují technické služby. To znamená, že by ve výsledku bylo opravdu méně neindikovaných výjezdů na jejichž vzrůstající počet si stěžujeme.
    Jestliže tu nejsme apriori pro lidi postižené požárem, dopravní nehodou, mimořádnou událostí nebo zločinem, tak proč tu jsme? Které jiné události se hůře podepíši na zdravotním stavu, než právě tyto? A proč se tedy počítá s vybavením neprůstřelnými vestami, nehořlavými OOPP, proč vznikají speciální "biohazard týmy" či jiné "hazard" týmy? Proč, když podle MUDr. Slabého, cituji:"ZZS ... není vytvářena apriori za účelem reakce na mimořádnou událost jako je požár, dopravní nehoda, živelná pohroma, zločin atd.".
    Co se týká spolupráce základních složek IZS, tak vzhledem k tomu , že v HZS i PČR vznikla pozice "zdravotník" a na záchranné práce mimo ČR vyjíždí v odřadech zachraňovat nemocniční personál, nejsme rovnocennými partnery.
    Dosti podobně bych mohl argumentovat v oblasti komerčních vlivů a financování, ale to není podstatou toho, co jsem chtěl sdělit.
    Touto reakcí jsem chtěl naznačit, že kdokoliv si může najít skoro jakékoliv argumenty pro obhajobu jedné nebo druhé verze. Myslím si, že jediné řešení, pokud ho tedy vůbec chceme slyšet, je audit odborné nezávislé komise.
    A poslední věc, PR zdravotnické záchranné služby je opravdu nereprezentativní.

Copyright © 2020 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.