Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Ředitel ZZS Pardubického kraje přiznává: „Máme mnoho problémů.“

31.05.2010

Ředitel ZZS Pardubického kraje přiznává: „Máme mnoho problémů.“

Lékař záchranky: 350 hodin měsíčně ve službě



Někteří lékaři na záchranné službě v Pardubickém kraji slouží extrémní počet hodin.
Ředitel záchranné služby Pavel Svoboda nedávno na veřejné debatě o zdravotnictví přiznal, že někteří ve službě tráví přes 300 hodin měsíčně. V průměru tedy i více než deset hodin denně. Lidí ochotných sloužit je tak málo, že bez velkých přesčasů by sanitky musely jezdit bez lékařů.


„Máme u nás zaměstnance, kteří jsou ochotni a schopni sloužit 300 až 350 hodin měsíčně. Bez těchto skoro „šílenců“ bychom horko těžko službu poskytovali,“ uvedl při veřejné debatě na pardubickém zámku Svoboda.

V záchranné službě nejen v Pardubickém kraji je běžné, že lékaři slouží přes víkend, třeba osmačtyřicet hodin v kuse. Jak to ale zvládnou? „Je to individuální, každý to zvládá jinak a každá služba je také jiná. Někdy je čas na relaxaci, jindy ne,“ říká externí lékař záchranky Vladimír Kučera.

Když naposledy nastoupil do služby v pátek odpoledne a skončil v neděli ráno, měl toho dost. „Celou dobu jsem se nezastavil a říkal jsem si, že to příště rozdělím. Výjimečně se to tak možná dá dělat, pořád ale ne,“ míní Kučera.

Na lékařích, kteří kvůli výdělku jsou ochotni sloužit skoro pořád, však celý systém záchranné služby stojí. „100 a 150 hodin přesčasů, to je úplný standard, na tom je postaven jak systém práce na záchrankách, tak v nemocnicích. Externí lékař například slouží třeba osm hodin v Pardubicích, pak se rychle přesune do Vysokého Mýta, přijede tam ve čtyři, vystřídá lékaře, který jde domů, a slouží až do rána. Pak se rychle ráno vrací do nemocnice,“ uvedl Svoboda.

Je nasnadě, že lékaři jsou při tomto režimu unavení. „Hlavní je odbornost, šikovný doktor svou práci vždy odvede dobře,“ tvrdí Svoboda.

Zdroj: zdn.cz


Mají zachraňovat životy.
Chybí ale lékaři, auta i peníze



Zatímco hasiče a policii platí stát, záchranná služba je závislá na penězích od Pardubického kraje. Nový ředitel záchranky Pavel Svoboda má sice k dispozici jedno z nejmodernějších operačních středisek v zemi, ale zároveň má málo lékařů i kvalitních sanit. Teď chystá plány, jak záchranku vylepšit.

Bývalý ředitel záchranné služby v kraji Marek Obrtel při svém odchodu za sebou pořádně práskl dveřmi. Kvůli nedostatku peněz se dostal do ostrého sporu s hejtmanem kraje, část zaměstnanců záchranky dokonce na jeho podporu uspořádala demonstraci.

Od dubna řídí záchranáře bývalý anesteziolog Pardubické krajské nemocnice Pavel Svoboda, který si s sebou musel přivést úplně nový tým. „Spolu s ředitelem odešel jeho náměstek a ekonom,“ říká Svoboda s tím, že klíčové posty jsou obsazeny, i když lékařů a zdravotních sester by mělo být víc. Záchranná služba řeší šest vážných problémů. Jedno je jasné -bude chtít další peníze navíc, od státu i kraje.

1. Nedostatek lékařů Dosavadní systém záchranářů je postaven na tom, že na každém stanovišti je jeden profesionální lékař záchranář, kterému 24hodinovou službu pomáhají zajišťovat zejména v noci a o víkendech externí lékaři. Jakmile někdo onemocní nebo jde na dovolenou, jsou potíže. Ředitel chce, aby alespoň na některých místech mohli lékaři chodit na dvanáctihodinové směny. K tomu by ale na každé stanoviště potřeboval místo jednoho pět stálých lékařů, což by stálo hodně peněz. „Rád bych směny pro lékaře zavedl alespoň v Pardubicích. Zatím máme 22 výjezdových skupin a 24 lékařů,“ řekl.

2. Staré sanitky Sanity, které slouží záchranářům, jsou ve špatném stavu. Ze čtyř desítek vozů je polovina na hranici životnosti nebo i za ní. Pardubický kraj dá letos 15 milionů na nákup nových sanit. „Chtěli bychom si koupit šest sanit. To nám umožní do konce roku obměnu čtvrtiny vozového parku. Potřebujeme ale také nové transportní sanity, protože narůstá počet transportů, kdy třeba Svitavská nemocnice vyšle pacienta a naše posádka musí z okresu odjet,“ říká Svoboda.

3. Chybějí další stanoviště Stát už před lety zaplatil hasičům nové stanoviště v Seči na Chrudimsku, aby byli u požárů a nehod rychleji, záchranná služba přesunutí na Seč či do Skutče plánuje také. V této oblasti nedokáže být u pacientů včas, tedy nejpozději do patnácti minut. Ovšem kraj na to peníze nemá a dokud zřízení nových stanovišť nezaplatí stát, je to nereálné.
„Propočítával jsem náklady na zřízení nového stanoviště bez lékaře se záchranářem, vozem a řidičem. Náklady na mzdy činí pět milionů korun a vybudování stanoviště s dvojgaráží až patnáct milionů,“ uvedl Svoboda.

4. Chybí letecká záchranná služba Pardubický kraj patří mezi pouhé tři regiony v zemi, které nemají záchranářský vrtulník. Lidé jsou při těžkých úrazech, které vyžadují letecký převoz, odkázáni na letecké záchranné služby jiných krajů, které mnohdy odmítnou přiletět, nebo to mají příliš daleko. Zřízení nové letecké záchranky není nyní reálné. Ministerstvo zdravotnictví by ovšem mohlo provést změnu tak, aby vrtulníky byly víc po ruce.
„Pokud by stát vrtulníky rozmístil užitečnějším způsobem, aby pokrývaly větší plochu, bylo by to výhodnější, to je ale věc státu,“ uvedl Svoboda.

5. Narůstá počet výjezdů „Strašně nám narůstá počet výjezdů, suplujeme práci řady obvodních lékařů, někteří z nich už za pacientem nejezdí. Na Západě je lékař zodpovědný za pacienta 24 hodin, u nás mnohdy jen v době ordinačních hodin,“ řekl Svoboda. Letos v některých městech přestaly fungovat lékařské pohotovosti. I když to kraji ušetřilo peníze, pacienti o to víc volají záchrannou službu.

6. Na lékaře není dost peněz Koncepce zdravotnictví kraje počítá se zavedením rendezvous systému. Pokud dnes někdo vytočí 155 v Pardubickém kraji, téměř jistě za ním přijede sanita s lékařem, zdravotníkem a řidičem záchranářem. Nově by dispečerka k méně vážným případům poslala jen sanitu se záchranářem a řidičem, nebo pouze lékaře v osobním autě, anebo - při nejvážnějších případech - oba vozy.

„Nejsem odpůrce tohoto systému. U nás přednemocniční péči zajišťují lékaři, v západní Evropě záchranáři, ve Francii či Americe hasičské sbory. Teď jde o to nabídnout pacientům funkční model, který je možné zaplatit. Na tom nyní pracuji,“ řekl Svoboda.

Zdroj: zdn.cz
Komentáře k článku

Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.

Copyright © Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.