Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Ředitel ZZS Střed.kraje k novému ZP

26.11.2006

.

Oficiální prohlášení ředitele Územního střediska záchranné služba Středočeského kraje - MUDr. Roberta Zelenáka k problematice nového zákoníku práce, který má vstoupit v platnost na začátku příštího roku.

Je zřejmé, že aplikace nových nařízení a pravidel jsou pro záchrannou službu velkým problémem.



PROČ ?



Nově přijatý Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb. s doprovodným změnovým zákonem č. 264/2006 Sb) by měl být platný od 1.1 2007. Tento zákoník má snahu vyřešit problém, se kterým se potýká české zdravotnictví – tj. vyřešit problém přesčasové práce. Měl by zamezit několikadenním službám lékařů v nemocnicích a ostatních zdravotnických institucích včetně Zdravotnických záchranných služeb.

Tento zákoník má zamezit tomu, aby lékaři setrvávali na pracovišti několik dní v kuse - např. tomu, že lékař nastoupí do práce v pátek v 7:00 a odejde domů v pondělí v 15.30. Přepracovaný lékař totiž představuje potencionální ohrožení pro své pacienty při výkonu své práce a omezení rozsahu přesčasové práce lékařů slouží v první řadě k ochraně pacientů. Řekněme si na rovinu, kdo z nás by byl rád, kdyby nás operoval chirurg, který je už třetí den ve službě....Bohužel tato oficiálně správná idea má i své stinné stránky, a to především v nedostatku lékařů, které má v současné době naše zdravotnictví k dispozici.

Nový zákoník práce nezná pojem pohotovost. To znamená, že možné přesčasové hodiny se tímto od 1.1. 2007 snižují z původních 816 na 400 hodin za rok. Při současném počtu lékařů, který Středočeská záchranná služba má k dispozici, bychom veškeré přesčasy vyčerpali do konce května 2007 a poté by se celý systém zhroutil. Snažíme se přijímat nové lékaře, kteří by měli odpovídající praxi a znalosti. Ti ale bohužel existují v minimálním počtu. V současné době má Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje z 52 výjezdových posádek 40 posádek s lékařem. Pro dodržení nového zákoníku práce bychom na čtyřicet posádek potřebovali cca. 200 lékařů. Nyní si vystačíme s 86 kmenovými lékaři, ale po novém roce bychom jich potřebovali zhruba dalších 120.

Zároveň existuje určitý objem mzdových prostředků, které může Územní středisko lékařům nabídnout. Ve chvíli, kdy bychom teoreticky sehnali oněch uvedených 120 lékařů, sníží se jejich současný příjem na polovinu. A za takových podmínek není možno předpokládat, že by zejména mladí lékaři měli o takto hodnocenou práci zájem. Navíc jsou v současné době zcela jiné možnosti pro práci v zahraničí a lékaři už nejsou „zajatci“ stávajícího systému.

Jedinou možností úplného řešení této situace by bylo platnost zákoníku o několik let oddálit, připravit a uvést do praxe celou řadu nezbytných systémových změn, a to jak v oblasti organizační, tak v oblasti vzdělávání a financování celého systému. Do té doby budeme nuceni nový zákoník práce obcházet tím, že nebudeme respektovat limit přesčasové práce... (Pro představu našich zákonodárců: již v současné době pracuje běžný lékař záchranné služby, ale i běžný lékař okresní či oblastní nemocnice, více než 1500 hodin ročně nad rámec normální pracovní doby). Snížit počet lékařů na pracovištích nelze, neboť je vázán na platby od zdravotních pojišťoven, které by při sníženém počtu lékařů přestaly proplácet nasmlouvané výkony.

1) Jednou z oficiálně přípustných možností v zajištění činnosti Zdravotnické záchranné služby by bylo přejít na tzv. rendez – vous systém, při kterém tvoří posádku sanitních vozů pouze řidič záchranář a diplomovaná zdravotní sestra. Lékař dojíždí k zásahu ve vybaveném osobním voze, ošetří s posádkou pacienty na místě zásahu, ale už je nemusí doprovázet (pokud to není potřeba) se sanitním vozem do nemocnice (jako je tomu u běžných posádek rychlé lékařské pomoci).

Tento systém je flexibilnější, protože je lékař ihned připraven pomoci na jiném místě a zároveň vyžaduje méně času lékařů. Proto to by byl, vzhledem k této situaci, vhodný. Vyžadoval by menší počet lékařů. Bohužel bychom v tomto systému řešili nedostatek řidičů. Potřebovali bychom navíc cca. 75 řidičů, které na základě současné legislativy prakticky není možné získat. Ve Středočeském kraji by se navíc při aplikaci tohoto systému výrazně prodloužily dojezdové časy lékařů k pacientům.

2) Další přípustnou možností by bylo v rámci zdravotnické záchranné služby zrušit úplně lékařskou činnost a přejít na paramedický systém – tj. pouze na záchranářské posádky bez lékaře. Tento systém je běžný například v USA. Tím bychom ale klesli na 40% příjmu od pojišťoven, protože jsme placeni hodnotou bodu. Za jeden výkon lékaře (tj. 15 minut) má Územní středisko ZSSK od pojišťoven 221 bodů a za 15 minut výkonu středního zdravotnického pracovníka dostáváme 85 bodů (příjmy by tedy celkem klesly za rok ze 160 milionů přibližně na 52 milionů...). a tento propad by byl vyšší, než kolik bychom ušetřili na mzdách.

Bohužel v ČR (na rozdíl od zahraničí) nemají střední zdravotničtí pracovníci – paramedici - podle vyhlášky plnohodnotnou kompetenci k ošetřování a zaléčení pacientů. Více než 2/3 výkonů v přednemocniční neodkladné péči jsou vázány na lékaře a bez něj nemohou být prováděny. Navíc zaléčení pacienta na místě a během cesty do nemocnice usnadňuje a výrazně zlevňuje následnou lékařskou péči. Navíc paramedický systém musí navázat na péči kvalitního urgentního příjmu, kterých je v ČR plně funkčních pouze několik.

Výše uvedené možnosti nejsou v dohledné době proveditelné. Proto ve chvíli, kdy dojde k platnosti nového zákoníku práce, budeme nuceni k následným způsobům jeho obcházení:
1) Souběh úvazků – lékař bude pověřen několika funkcemi – první směnu bude sloužit např. jako výjezdový lékař a druhou jako vedoucí lékař výjezdového stanoviště atd.
2) Převedení lékaře na OSVČ (jako osoby samostatně výdělečně činné)
3) Další z možností by bylo sloužit pohotovost mimo pracoviště (což je oficiálně možné) – vedle výjezdového stanoviště bychom si zařídili další prostory, ve kterém by sloužili výjezdoví lékaři. Tyto prostory by ovšem nebyly ve vlastnictví Územního střediska, ale např. pronajaté (protože lékař by musel být mimo pracoviště). Lékaři by byli mimo pracoviště a zároveň by sloužili jako výjezdoví lékaři a zasahovali na výjezdu s posádkami sanitních vozů.

Jsme si vědomi toho, že tyto úniky jsou pod naší úroveň i pod úroveň celého systému. Stávající možností by bylo udělit zdravotnictví výjimku, jinak si zdravotnictví bude nuceno tvořit výjimku samo v rozporu se zákonem. Další možností je zákon skutečně dodržet - nevyjet k pacientovi, kdy je potřeba, protože k němu nebude mít kdo vyjet. Jestli si však máme vybrat mezi zabitím člověka, tím, že mu nepomůžeme, protože nám to znemožní nový zákoník práce nebo tím, že budeme zákon obcházet a dostávat sankce za jeho nedodržování, jasně volíme druhou možnost.

Striktní a čistá aplikace nového zákoníku práce, tak jak byla přijata a odsouhlasena poslaneckou sněmovnou, by tak mohla mít v konečném důsledku mnohem tragičtější následky než v současné době tolik obávané teroristické útoky. Pokud totiž tento zákoník bude zdravotnická záchranná služba podle pravidel dodržovat, tak od dubna příštího roku přestanou po čtvrté hodině pracovat na záchranné službě, ale i v celé řadě nemocnic lékaři (od ledna do května dojde k vyčerpání všech přesčasových limitů) a i vážně nemocní a zranění pacientu budou muset čekat do rána, aby byli ošetřeni.

A tak mi nezbývá než se zeptat našich zákonodárců. Pro koho jste tento zákon vlastně přijali, když jste při tom zapomněli na zdraví a životy vašich voličů?
Ale nebojte se, my vyjíždět a pracovat budeme a zároveň se budeme těšit, že si někdo našich problémů konečně všimne a začne je řešit ve prospěch nás všech.

MUDr. Robert Zelenák


Zdroj: ZZS Středočeského kraje, Katastrofy.com
Komentáře k článku

Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.

Copyright © 2020 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.