Karlovarské dny přednemocniční neodkladné péče 2009
Celostátní kongres záchranných služeb
Karlovy Vary , 18. – 20. února 2009
Celostátní akce se již stala každoroční tradicí. Organizace se ujala Územní zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje. Z důvodu turistické vytíženosti Karlových Var počasí v únoru sice nepřeje exteriérům lázní, ale jen v této nestabilní zimní době je možno kongresu věnovat ucelený kongresový servis hotelu Thermal.
Kongres je polyvalentním a multidisciplinárním fórem. Maximum problematiky je věnováno přednemocniční neodkladné péči z pohledu medicínského – předneseno v samostatných sekcích lékařů i záchranářů.
Zajímavé byly nicméně i přednášky vyzvaných soudních lékařů; kliniků, kteří přejímají pacienty do navazující neodkladné nemocniční péče; přednášky s problematikou Vodní záchranné služby.
I firmy mají své výstavní expozice a vystoupení, podávající informace o novinkách – od vozů 4Motion, přes LIFEPAK 15 až po možnosti využití Auto-Pulse masážního automatu nebo i-gel masky či laryngeálního tubusu s manžetou pro výběrové zajištění dýchacích cest.
Přičleněné postgraduální sympózium / workshop se zastoupením více odborných společností se v tomto roce věnovalo prohlídce zemřelých a nakládání s těly zemřelých v terénu za běžných i mimořádných podmínek a záludnostem, které tyto povinnosti i úkony mohou přinášet a jak jejich řešení začlenit do vzdělávacího procesu lékařů.
Tištěný sborník z kongresu obsahuje zčásti plné texty vyzvaných přednášek a půlstránková abstrakta přihlášených sdělení.
Které problematiky zaujaly na ročníku 2009 ?
Přednáška Kam kráčí urgentní medicína (Šeblová) zrcadlila především nejistý stav v postgraduálním vzdělávání, nedořešené rezidentúry mladých lékařů v přednemocniční péči i na nemocničních pracovištích včetně urgentních příjmů, snahu odborné společnosti získat pro urgentní medicínu ( a medicínu katastrof) odpovídající postavení mezi ostatními obory současné i budoucí doby.
Trestně právní odpovědnost, kompetence, komunikace, výběr, validita a množství podávaných informací ( Masár, Lukáčová, Drábková, Bosman, Drápalík, Fialka a další): Přednášky ukázaly, jak se zpřesňuje a urychluje vzájemný styk mezi přednemocniční a nemocniční složkou; nakolik se bude podílet IZS s linkou 112 oproti odděleným národním tísňovým linkám; jaké protokoly pro informace budou mít operátorky, jaká míra stresu je součástí činnosti pracovníků operačního střediska; stav radiové komunikace ZZS v ČR a výhledy do budoucnosti – tituly patřily k názvům velké řady přednášek. Své přednášky mělo i násilí (Bulíková, Drábková); nejen asertivita s klientským jednáním, ale i různý stupeň násilí od verbálního po brachiální je častější. Sahá až k agresivnímu stupni vůči zdravotníkům; nejčastější projevy jsou v přednemocniční péči a na urgentních příjmech.
Medicína mimořádných událostí a katastrof měla opět své místo z různých pohledů: Zahrnula přípravu lidských zdrojů pro řešení mimořádných událostí ( Hlaváčková), organizaci příjmu pacientů při mimořádných událostech na vstupu do nemocnice ( Urbánek), organizaci urgentních příjmů a jejich připravenost pro tyto události (Svoboda). Je třeba dopracovat typové činnosti (Wachsmut), opakovaně procvičovat i v rámci IZS společně s hasiči, popřípadě Policií České republiky (Řehůřková). Tyto složky mají odlišné pojetí, které se sladí pouze praktickými cvičeními. Málo je zajištěna současná připravenost pro nehody a hromadná postižení zdraví na vodních plochách, což bylo zřejmé na ukázkách z vodní nádrže Nové Mlýny (Krouželová). Zvyšující se zájem o vodní sporty a rekreační využívání vodních ploch vyžaduje dopracování celého komplexního systému.
Medicínská problematika byla bohatá a věnovala se mnoha různým tématům. Jedním z nejčastěji přednášených a diskutovaných byly opět akutní koronární syndromy: přednemocniční 12svodový EKG záznam a jeho význam pro zkrácení času do definitivního ošetření (Mašek); mírná hypotermie, zahájená již v terénu po obnovení spontánního krevního oběhu – PRE-COOL (Truhlář a spol). Jednotlivé kazuistiky se vztahovaly např. k idiopatické plicní hypertenzi (Škulec); ukazuje se, že diferenciální diagnostika přednemocničně i na urgentním příjmu předpokládá i bohaté klinické znalosti, které neulpívají pouze na častých a jednoduchých symptomatických diagnózách.
Mozkové cévní příhody početně narůstají a v terénu vyžadují především udržování dostatečného systémového tlaku, vhodnou polohu a klid pacienta a zajištění dostatečného dýchání a oxygenace bez hyperventilace. Změnily se především soubory nemocničních časných vyšetření – Doppler, CT, MR a akutních ošetření včetně hemikraniektomií. Správné směrování pacientů na neurocentra je součástí již přednemocniční triage, druhotné transporty mají vždy horší neuropsychické výsledky.
Traumatologická problematika zazněla v řadě přednášek. Statistické údaje Královéhradeckého kraje prokazují, že primární rychlé transporty po terénní triage na traumacentrum vedly k významnému snížení mortality (Truhlář). Konečný „outcome“ se nyní hodnotí nejen krátkodobým přežitím do příjmu v nemocnici nebo do 24 hodin, ale neuropsychické výpdky se posuzují v dlouhodobých studiích s odstupem 6 – 12 – 24 měsíců
(Drábková). Znovu se diskutovalo na téma specifických úrazů po uvedení zajímavých kazuistik úrazu elektrickým proudem vysokého napětí (Petržela) a zasažení bleskem (Vlčková).
Do programu byla zařazena i přednáška o výsledném klinickém „outcome“ pacientů po kritických příhodách v přednemocniční neodkladné péči (Drábková). Nejen klasické diagnózy, ale akutní kritické příhody s primárně nepříznivou prognózou dnes přicházejí s pneumokokovými komunitními pneumoniemi (CAP), s předávkováním při warfarinizaci s hemoragickými mozkovými příhodami nebo s akutním masivním krvácením do GIT, s pacienty po dlouhém vyprošťování se smrtící trias acidózy, hypotermie a diseminované intravaskulární koagulce, s narůastajícím výskytem MRSA a Clostridium difficile. Mění se i profesionální rizika pro zdravotníky prvního kontaktu – v terénu, na urgentních příjmech i v pokračující neodkladné nemocniční péči. Zahrnují riziko sdělné infekce, poranění i násilí, syndrom vyhoření nebo posttraumatické stresové poruchy (PTSD).
O změnách v přednemocniční péči hovořila i přednáška o domácí umělé ventilaci, kdy přidružení akutní příhody může znamenat konfrontaci s tzv. nezvyklými pacienty (Pokorný). Podobné novinky vnášejí do přednemocniční neodkladné péče pacienti se stenty trachey při akutní dechové nedostatečností, s obstrukcí koronárních stentů, s inzulínovými pumpami, s porty chemoterapie nebo domácí parenterální výživy, s chronickou tracheotomií atd.
Historická vsuvka o přístrojích, s nimiž jsme pracovali v minulosti ( Fessl, Svoboda), vyvolala trochu pobavený zájem a úsměv všech, kteří byli mladších ročníků. Nejedná se o doby dávno minulé, přesto o jednogenerační směnu, kdy mladí spolupracovníci vyrostli již v době otevřených možností informací, technického, mobilního a komunikačního vybavení. Přesto ani v uvedené historické době před rokem 1989 nebyly výsledky přednemocniční péče – tehdy Rychlé zdravotnické pomoci v České republice nepříznivé. Byly založeny na angažovanosti pracovníků nově vznikajícího oboru přednemocniční neodkladné péče. Přednáška s bohatou dokumentací různých jednoduchých dýchacích měchů, manufakturních ventilátorů prvních generací, aluminiových domácky vyráběných filtrů, analgizérů ve formě píšťaly na již dávno opuštěný metoxyfluran atd. ukázala skutečnost obrovského skoku této medicínské disciplíny směrem vpřed.
Nyní bude záležet především na systému, lidských zdrojích a jejich přípravě a na logistice urgentní medicíny a v ní i medicíny katastrof.
Klíčová slova: Kongres přednemocniční neodkladné péče; Karlovy Vary – PNP 2009
Key words: Congress on prehospital emergency care; Karlovy Vary – Prehospital emergency care 2009
