Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Velmi smutné divadlo na základě žádosti vedení zdravotních odborů

05.03.2011

Velmi smutné divadlo na základě žádosti vedení zdravotních odborů

Po přečtení aktualitay prosím hlasujte dole v nové anketě !!!


Změny pro zdravotní sestry se zpozdí, neprošly Senátem




Senát včera vrátil sněmovně novelu zákona, která má zlepšit pracovní podmínky a zařazení zdravotních sester a dalších zdravotníků. Zejména senátorům za ČSSD se nelíbí část zákona, podle níž by sestry u záchranné služby kvalifikovala na záchranáře pětiletá praxe. O jejich návrhu nyní bude opět rozhodovat sněmovna.

Senát chce také vložit do novely třicetidenní lhůtu, ve které by musel ministr zdravotnictví závazně rozhodnout o tzv. zmírnění tvrdosti zákona. Pro vrácení sněmovně hlasovali hlavně sociální demokraté a všichni nezařazení senátoři.

Podle Jana Žaloudíka (ČSSD), který návrh vznesl, by tato úprava sestrám nepřinesla prospěch a vyvolala by diskuse, zda například stačí, pokud by sestra u záchranné služby pracovala třeba sedm let, ale jen na 0,4 úvazku. Řekl také, že není vhodně nahrazovat vzdělání a kurzy tzv. vysezenou pozicí. Jeho stranický kolega Vladimír Dryml řekl, že vrácení sněmovně zpozdí přijetí zákona jen o několik týdnů.

Návrh předložil ve sněmovně poslanec ODS a někdejší náměstek na ministerstvu zdravotnictví Marek Šnajdr po dohodě s ministerstvem. Na senátory naléhal, že české zdravotnictví přijetí novely naléhavě potřebuje. Norma má zvýšit kompetence sester, a tím i prestiž této profese.

Norma má například umožnit sestrám vykonávat některé činnosti před získáním specializované způsobilosti, přičemž pojišťovny jim je zaplatí. Ministerstvo očekává, že lepší podmínky přivedou do oboru nové zájemkyně.

Norma také prodlužuje registrační období sester z šesti na deset let. Sestrám, kterým by měla registrace propadnout například v květnu 2011, by díky tomu měla platit až do května 2015, aniž budou muset o prodloužení žádat. Registrace je nezbytná, sestry bez ní nemohou samostatně pracovat.

Nyní je registrováno 45.000 sester, většině z nich registrace vyprší v letech 2011 a 2012. Nápor žádostí už nyní registr těžko zvládá a vyřizování se zpožďuje. K dnešnímu dni takto podle Šnajdra vypršelo již 15.000 registrací.

Předloha počítá také se snížením ceny za registraci. Za tu by měly sestry místo dosavadních 500 korun zaplatit jen stovku. Novela také ruší dosavadních šest různých zaměření sanitáře a nechává jen všeobecného sanitáře. Umožňuje zdravotnickým záchranářům, aby pracovali v lůžkových částech intenzivní péče a na anesteziologicko-resuscitačních odděleních.

ČTK, nlm


Zdroj: medical tribune.cz


Než si vážení kolegové a ostatní čtenáři níže přečtete argumentaci pánů senátorů , kteří o věci samotné, jak poznáte mnoho nevěděli, dovolím si malé shrnutí skutečností a pokusím se objasnit, proč ta dle nich nedobrá větička v tzv. malé novele zákona 96/2004 Sb. je a co má do budoucna zajistit.

Hned na začátku je potřeba uvést, že jak pan senátor prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., tak i pan senátor MUDr. Vladimír Dryml oba (ČSSD) jsou především lékaři. Skutečnost, že za NLZP a o jejich profesích stále rozhodují lékaři je věc, se kterou se široká obec nelékařských zdravotnických pracovníků napříč všemi profesemi nemíní smiřovat a snaží již delší dobu tento nepříznivý stav každodenní mravenčí prací změnit.

Minimálně od roku 2004, kdy NLZP poprvé v historii České republiky získali speciální legislativní oporu, právě zmiňovaný Zákon 96/2004 Sb., kterého se novelizace týkala, je to zdvořile řečeno minimálně nevkusné.

Tím v žádném případě nechci zpochybnit systém parlamentní demokracie, kdy oba pánové senátoři v řádných volbách získali potřebný počet hlasů ke zvolení do Senátu PČR. Předchozí odstavec se také v žádném případě nevztahoval pouze na toto jedno jednání Senátu, ale má daleko obecnější charakter.

Nicméně jsem nezaznamenal, že by například zdravotní výbory jak Poslanecké sněmovny, tak Senátu na své jednání pozvaly zástupce NLZP, nebo že by si alespoň vyžádaly jejich vysvětlení, proč to či ono v materiálu je a není.

Potom by páni senátoři a lékaři v jedné osobě nemohli v mnohém argumentovat tak NEKOMPETENTNĚ, jak argumentovali (viz. níže označeno tučně a největší perly i červeně). Alespoň jsme se dozvěděli, že zdravotničtí záchranáři jsou vlastně jakási studovaná obsluha sanitních nosítek !!!

Pana doktora Drymla bych zase rád ujistil, že profesní organizace NLZP nevykazují na rozdíl od komory lékařské žádné odborové aktivity, a že se starají veskrze o odborný a profesní růst svých členů a o rozvoj profese, kterou zastupují. Naše profesní organizace tak, jako většina ostatních profesních organizací NLZP to dělají naprosto zdarma nebo jen za režii. Troufám si dokonce říci, že tím v mnoha činnostech suplují impotenci státních orgánů a v žádném případě se na tom finančně neobohacují.

Senátor by měl být ze své podstaty a dokonce i ze zákona starší a tím i moudřejší, a neměl by se tedy nechat obalamutit jen argumenty jedné strany, ale měl by si ke svému správnému a NEZÁVISLÉMU rozhodnutí vyslechnout i argumenty opačné. Minimálně těch, kteří se na přípravě normy podíleli a proto i vědí, proč tam ta která „větička“ či ustanovení je.

Proč tedy v zákoně mělo v § 18 přibýt ustanovení?:

“V § 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
“(3) Odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře má také zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecná sestra podle § 5 a specializovanou způsobilost v oboru sestra pro intenzivní péči a byl členem výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby nejméně v rozsahu alespoň poloviny týdenní pracovní doby po dobu 5 let v posledních 6 letech.”.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.“


1. Je to v návaznosti na připravenou novelu vyhlášky 424/2004 Sb., kde budou činnosti všeobecné sestry se specializací ARIP rozděleny na dvě části. Kompetence v nemocniční péči a kompetence v PNP – tedy na ZZS § 49 odst. 2. cituji: Sestra pro intenzivní péči v rámci přednemocniční neodkladné péče, včetně letecké záchranné služby, poskytuje specifickou ošetřovatelskou péči a neodkladnou diagnosticko-léčebnou péči podle § 17. To znamená, že už v PNP nebude mít ty kompetence, které ji umožňuje současné znění § 48 a 49 vyhlášky 424/2004 Sb.

2. Dále je to v návaznosti na nové specializační programy, které během loňského a letošního roku vstoupí v platnost pro téměř všechny obory NLZP.

3. Zdravotničtí záchranáři budou mít specializační program (už je schválen akreditační komisí) záchranář pro urgentní medicínu, který je ovšem určen POUZE NLZP s odbornou způsobilostí zdravotnický záchranář.

4. Pro úspěšné studenty specializace záchranář pro UM jsou v novele vyhlášky 424/2004 Sb. přichystány v § 97 vyšší kompetence, které by měly odpovídat činnostem, které NLZP při své výjezdové činnosti, zvláště při každoročním rozšiřovaní indikací, na které jsou vysílány potřebují a budou stále více potřebovat.

5. Tato specializace je tedy zaměřena cíleně jen na činnosti v PNP. Je tam mnoho jak teoretických informací, tak hlavně praktických dovedností, které všeobecné sestry ve svém programu intenzivní péče a ARIP neměly a ani v novém nemají. Jejich specializace je zaměřena na nemocniční intenzivní péči s okamžitým dosahem konzultace a pomoci lékaře.

6. Získání i ( tedy NAVÍC ne VÝMĚNA) odborné způsobilosti zdravotnického záchranáře pro všeobecné sestry pracující na poli PNP za podmínek, které jsou uvedeny v návrhu, mělo zajistit těmto sestrám přístup ke specializačnímu vzdělávání záchranáře pro urgentní medicínu. Tedy ke specializačnímu studiu se zaměřením na poskytování PNP.

7. Přístup všeobecných sester pracujících na ZZS ne tedy těch nemocničních, ale těch, které (a také kteří, jsou tam i muži a ne málo) si tuto práci vybrali ke specializačnímu vzdělání zaměřeném na poskytování PNP bez přítomnosti lékaře, má zajistit nejen rovné postavení mezi NLZP pracujících na ZZS bez odborného dohledu, ale hlavně stejnou zdravotní péči pro všechny občany (pacienty), kteří si ZZS zavolají, nebo jim bude přivolána.

8. Není to tedy tak, že aby dnes, ale hlavně v blízké budoucnosti mohli i NLZP s odbornou způsobilostí všeobecná sestra a specializací ARIP vykonávat v PNP činnosti, které jsou obsaženy po dohodě s Odbornou společností UM a MK a po dohodě s Asociací ZZS, tedy opět lékaři odborníky na PNP a stranou zaměstnavatelů ZZS v § 97 vyhlášky 424/2004 Sb., že jim bude stačit naučit se práce s nosítky. To není pravda. Budou se muset sami rozhodnout o resuscitaci, budou ji muset zvládnout i s pomůckami a za podání nezbytných léčiv bez konzultace s lékařem. Nemá to nic společného s typem vzdělání (střední, vyšší, vysoké) ale s typem specializace a to je diametrální rozdíl!!!

9. Je pravda, že dnes tato věta o které je řeč v zákoně není. Po celou dobu existence zákona je ale právě skutečnost rozdílných kompetencí NLZP na ZZS kritizována ze všech stran. Pokud ji tam dnes opět nedáme, tak to způsobí opačný efekt než je dnes. Dnes jsou na ZZS „kompetentnější“ sestry s ARIPem a v budoucnu budou „kompetentnější“ zdravotničtí záchranáři. Proč opakovat stejnou chybu???

10. Nejde o žádné “vysezení“ odbornosti. Je přece naprosto zbytečné, aby pracovník poté, co pět a více let pracuje na ZZS ve výjezdové složce a vykonává na základě odstavce 2 § 49 vyhlášky 424/2004 Sb. stejnou činnost jako zdravotnický záchranář, šel po těchto odpracovaných letech zahájit studium, které jej na toto povolání zdravotnického záchranáře, které pět a více let vykonává začne připravovat. Nehledě na to, že sama vyhláška mu od samého začátku kompetence týkající se odborné způsobilosti zdravotnického záchranáře přiřkla.

Vidíte páni senátoři, že důvody pro ponechání věty v zákoně jsou naprosto logické, srozumitelné a že nikomu neubližují. “Nedehonestují“ všeobecné sestry na zdravotnické záchranáře, stejně tak jako další navržený § 42 stejného návrhu zákona proti kterému jste nic nenamítali nedělá ze záchranářů a všeobecných sester sanitáře. Jen jim do jejich portfolia kvalifikací tuto odbornou způsobilost přidává. Nejedná se tedy ani o nějaký nepotřebný dolepek.

Není se tedy potřeba pane senátore ohánět válečným stavem ani přípravou a válku. I když také musím sarkasticky podotknout, že ve válce jsou alespoň známi znepřátelené strany a ví se, ve kterých zákopech se ukrývají. Při procesu tvorby naší legislativy mám dojem, že je věc daleko složitější a nepřehlednější než za válečného stavu.

Panu senátorovi Žaloudíkovi bych si zde ještě dovolil připomenout jeho slova uvedená v bodu 9 dokumentu „Deset námětů senátora prof. Žaloudíka jak léčit naše choré zdravotnictví“ která zní - cituji: „Odstranit bariéry mezi vzdělávacími a provozními kapacitami zdravotního systému. Zdravotnické provozy a vzdělávání zdravotníků jsou dvě související činnosti, dvě strany jediné mince. Musejí se vzájemně respektovat a podporovat, neboť resorty školství i zdravotnictví využívají po zdravotní problematiku stejné lidské zdroje.“ – konec citátu.

Bc. Drahomír Sigmund
všeobecná sestra (bratr) se specializovanou způsobilost v oboru sestra pro intenzivní péči a 17 let člen výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, který se nově přidaným ustanovením odst. 3 § 18 novely zákona 96/2004 Sb. necítí být nijak ohrožen ani ponížen a už vůbec ne krácen na svých kompetencích a právech vykonávat povolání všeobecné sestry, které plných 27 let vykonávám.

Jak kdo vystupoval a argumentoval:

Tisk č. 33

Senátní tisk č. 33. Návrh uvede zástupce skupiny poslanců pan poslanec Marek Šnajdr. Ten je přítomen, vítám ho tady. Poprosil bych ho, aby nás seznámil s návrhem zákona.




Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, přestože ve zdravotnictví, jak už to tak bývá u každého segmentu veřejného života, se nejčastěji diskutuje o podmínkách finančních či ekonomických, tak nejsou toto jediná a nejpalčivější témata, která české zdravotnictví má.
Mezi ty další, troufnu si říci stejně významné z hlediska strukturálního dopadu do systému našeho zdravotnictví patří otázka vzdělávání, jeho flexibility, jeho snadnosti, vhodnosti pro potřeby naplnění personální struktury českých zdravotnických zařízení, jeho předvídatelnosti a v neposlední řadě i otázka postavení a kompetencí nelékařských pracovníků v českých zdravotnických zařízeních.

Ta jednoduchá krátká technická novela, která je zaměřena na určitou dílčí a technickou úpravu vzdělávacího a kompetenčního procesu, a jednak je zaměřena na určitou technickou úpravu v oblasti řekněme povolování činnosti nelékařů v oblasti registrací, jde tímto směrem, byť, a to dlužno přiznat, pouze dílčím způsobem.
Než se dostanu k odůvodnění této iniciativy, tak na úvod musím připomenout, jaký byl její osud. Tato technická novela byla zhruba po dobu jednoho roku velmi podrobně diskutována se všemi dotčenými institucemi, tzn. jak s odbornými společnostmi, tak se všemi relevantními zástupci poskytovatelů, se všemi klíčovými a důležitými zástupci nelékařů, a byl, což je opět výjimka v českém zdravotnictví, byl nad její potřebností konstatován nezpochybnitelný a jednoznačný souhlas. tato novela byla v minulém funkčním období Poslanecké sněmovny projednávána a skončila ve druhém čtení, a již se nedostala na třetí čtení Poslanecké sněmovny, takže takříkajíc spadla pod stůl.

S ohledem na důvody, které budu uvádět následně při jejím odůvodnění, je navýsost zřejmé, že české zdravotnictví její urychlené přijetí potřebuje, proto jsem se - se svými kolegy - rozhodl tuto odborně vydiskutovanou novelu předložit do legislativního procesu, tak aby byla přijata co nejdříve.

Tak se již stalo, a jak jistě víte, s tímto návrhem vyslovila souhlas nejen vláda, ale právě s ohledem na faktor času i v prvém čtení Poslanecká sněmovna.

A teď ke stručnému odůvodnění vlastního legislativního textu nebo dopadu. Když hovořím o čase, budu hovořit o tom, že v roce 2004 byla pod upravenou dikcí evropské legislativy přijata příslušná norma, která zásadním způsobem změnila vzdělávání nelékařů, ale i lékařů v ČR, a v této legislativní normě bylo stanoveno registrační období všech nelékařů, a prosím pod registračním obdobím zjednodušeně řečeno bereme povolení či vstupenku k profesi nebo k možnosti tuto profesi vykonávat.

Je nutno podotknout, že tento krok byl značně nedomyšlený a v realitě a v praxi se ukázal jako velmi komplikující, což znamená v praxi, že v této chvíli na přelomu těchto měsíců je zhruba v této chvíli 70 tisíc nelékařů, kteří v horizontu několika málo měsíců jim jejich registrační oprávnění buď již expirovalo, vypršelo, nebo teprve vyprší. Pro vaši informaci k dnešnímu dni je to zhruba 15 tisíc nelékařů, kteří při registraci podali žádost, což je číslo tak obrovské, že je možno poznamenat jednoznačně, že uznávací jednotka ministerstva zdravotnictví nebude schopna v reálném termínu tuto registraci provést.

Proto součástí této technické novely je posunutí registračního období na 10 let, což umožní lidem nadále svou činnost vykonávat do doby, než, a dobře víte, že je to součástí legislativního plánu ministerstva zdravotnictví, než bude přijata komplexní novela zákona o vzdělávání nelékařů.

Dalšími opatřeními, která návrh obsahuje, je posílení kompetence, nebo chcete-li, samostatný výkon v oblasti kompetencí zdravotnického asistenta, úprava odborné způsobilosti k výkonu povolání sanitáře, a již na zdravotním výboru včerejším hodně diskutovaná otázka propojení a vzájemné synchronizace mezi specializovanými sestrami, intenzivistkami a zdravotnickými záchranáři na pracovištích zdravotnických záchranných služeb.

Součástí tohoto návrhu je rovněž kompetence ministra zdravotnictví, umožněná tímto zákonem vstoupit do těchto, řekněme rigidních správních řízení v podobě institutu odstranění tvrdosti.

V neposlední řadě bych rád hovořil o určité, byť technické úpravě ve výši registračního poplatku, který se z 500,- korun snižuje na 100,-, tj. jedno z 9 opatření, které bylo přijato v určité strategii stabilizace a motivace středního nebo nelékařského zdravotního personálu v českých zdravotnických zařízeních. Proto tato novela toto obsahuje.

Jsem připraven v podrobné rozpravě samozřejmě každý paragraf nebo každé opatření odůvodnit, nicméně dovolte mi možná nad rámec konkrétní dikce. České zdravotnictví, a to se týká jak lékařů, tak nelékařů, potřebuje odstranit určitou rigiditu ve vzdělávání, potřebuje větší prostupnost mezi obory, které jsou si velmi blízké. Potřebuje větší flexibilitu tak, aby konkrétní specializovaní pracovníci byli schopni přecházet ze zařízení do zařízení, která nepochybně svou odborností splňují, nicméně ty vzdělávací, resp. kompetenční předpisy tomu často brání, čímž ještě znesnadňují managementu zdravotnických zařízení naplnit jejich personální strukturu.

Jak už jsem v úvodu řekl, nekomplexním leč dílčím směrem tato novela jde tímto směrem, umožňuje větší prostupnost, umožňuje větší kompetence v samostatném výkonu povolání nelékařů, umožňuje jejich lepší zapojení např. v ošetřovatelské péči nejenom ve zdravotnických zařízeních, ale i v tolik potřebných oblastech, jako jsou sociální ústavy a sociální zařízení.

Já vás stejně, jako Poslaneckou sněmovnu, žádám o její přijetí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane navrhovateli. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona VZSP. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 33/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Žaloudík, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Žaloudík: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové. Za české zdravotnictví už promluvil pan poslanec Šnajdr. Já bych hovořil za zpravodaje výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, který nepochybně také sleduje blaho a všechny pozitivní události v českém zdravotnictví.

Hovořili jsme ve výboru včera o hlavním cíli. Hlavní cíl a motivace, proč do zákona, který má být v blízkém budoucnu novelizován komplexně, je nyní novelizován polokomplexně, je skutečnost, že šestiletá lhůta pro prodlužování osvědčení se neosvědčila, resp. nestíhá se, jako se nestíhá v mnohém. A to byl hlavní důvod, proč tato novela byla navržena. Určitě je tam pozitivní, že se prodlužuje interval na 10 let a nelze než věřit, že v desetiletém intervalu se už bude stíhat. Urgence, která tady byla zdůrazněna, určitě je, ale je nutno ji vidět i očima, že v loňském roce asi 30 000 požadavků nebylo vyřízeno a v letošním roce se chystají další desítky tisíc, takže nesporně to bude proces, který povede k diskusi o osvědčeních a lhůtách.

Nicméně výbor toto pokládal za jednoznačně pozitivní důvod pro to, aby tato novela byla na stole. Druhá věc, která je tam vysoce pozitivní a o které výbor rovněž nepochyboval, je zavedení institutu odstranění tvrdosti, protože v desítkách tisíc případů se skutečně, tak jak jde život, mohou objevit situace u velmi kvalifikovaných lékařských pracovníků, kteří různě přecházeli, měli různé životní osudy a různým způsobem pomáhali zdravotnickým zařízením, a tam je jistě správné, aby byla možnost individuálního posouzení ministerstvem, resp. panem ministrem.
Pouze jsme poznamenali, že v novele nebo v návrhu se neobjevil termín, do jakého má být vyřízen, a diskutovalo se o možném návrhu 30 dnů, tak aby vyřizování neběželo ad infinitum, když víme, že osvědčení se nedaří vyřizovat, tím spíše by se nemusela dařit vyřizovat ani žádost o odstranění tvrdosti.
Už v tomto bodu by si zasloužil minimálně tuto vsuvku tento návrh změn, aby i tento institut nesporně pozitivní pro odstranění tvrdosti mohl být organizován zcela jasně.

Potom jsou tam věci, které jsou, jak už říkal pan poslanec Šnajdr, pozitivní, tzn. že odstraňují zaplevelení zákona přílišnými specializacemi ve smyslu sanitářů, ta formulace může být lepší, jak nás poučil legislativní odbor, protože by měla být taková, aby neumožňovala mnoho výkladů, aby ten výklad byl jednoznačný.

Také je tam určitě pozitivní, myslím si, jedno z mála zlevnění v současné době, které můžeme zaznamenat, a to je zlevnění z 500,- korun poplatku na 100,- korun.

Potom se tam ovšem vyskytl takový zajímavý precedenční čertík, který je vlastně novým dodatkem, novou větou, a na první pohled vypadá velmi nevinně a velmi pozitivně, a ve zkratce znamená, že vysoce kvalifikované sestry všeobecné, které mají specializaci intenzivní péči, pokud pracují nejméně pět let z posledních šesti let aspoň polovinu úvazku ve výjezdové skupině záchranné služby,mají způsobilost, mají odbornou kompetenci záchranáře.
Tuto větu, když si přeložíme z pěti stran, tak ta první strana je velmi pozitivní. Proč ne? Sestřičky to vykonávají už dnes, je otázka, na jaké pozici a nepochybně jsou toho schopny. Druhou otázku můžete položit, jestliže studuje bakalář na záchranáře tři roky, proč kvalifikovaná sestra v intenzivní péči potřebuje pět let. Potom se můžete ptát, jestliže když to bude sestřička, která tam pracovala sedm let, a z toho byla s přestávkou dva roky na mateřské, jestli to platí také. Ta sestřička, která pracovala 0,4 úvazku v hlavní službě po dobu sedmi let, zda tam patří také. A můžeme konstruovat obrovské množství otázek na základě této věty. A ukazuje se, že tato věta, která tam byla vložena, která má přinést určité zákonné blaho těm kvalifikovaným sestrám, takže jim blaho nepřináší, ony to tak aspoň nevnímají. A podle expertních stanovisek sester, byť bylo řečeno, že všechno bylo v jednoznačném souladu a s podporou všech odborníků, tak podle tohoto stanoviska nemalé části sester je to velmi rizikový parametr. Já za své praxe mohu říct, že je velice rizikové i z hlediska pravidel Evropské unie, z hlediska vzdělávání napříč profesemi nahrazovat vzdělání nebo nahrazovat kurzy tzv. "vysezenou pozicí", tzn., když jsem po nějakou dobu někde, tak získávám odbornou způsobilost. Je to možno připustit při určitých přechodných obdobích – po válce a nebo přípravě na válku, ale po dobu, která by měla znamenat desítky let, staletí stability, si myslím, že je to institut zbytečný. Ten institut zbytečný právě proto, že se říká, že tento jaksi šťastný zákon bude v brzké době – doufejme – komplexně novelizován.

Položili jsme si na výboru otázku, co se stane, když tento bod tam nebude, protože by to patrně vyhovovalo úplně všem. Nevyhovovalo by to pouze jedné věci, a tu zde nastínil pan poslanec Šnajdr, a to jakési novum urgentnosti přijetí tohoto zákona, pokud by se s pozměňovacím návrhem tato věc poněkud mohla prodloužit. Výbor tedy obsáhle diskutoval o všech těchto aspektech, které jsem tady jenom zčásti nastínil a můžeme se jim věnovat dál. Nepřijal v této věci žádné usnesení. Během rozpravy byl podán pouze návrh vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Při hlasování o pozměňovacích návrzích nezískal ani jeden z návrhů potřebnou většinu. Pokud tady vznikne prostor hlasováním, tak potom s pozměňovacím návrhem bych vás už z titulu senátora, nikoliv zpravodaje, seznámil. Já vám děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane senátore a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval rozpravu a zaznamenal případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Sice vidím, že je přihlášen kdosi – 09 – vláda. Mám pocit, že je to zřejmě nějaká chyba... (Ministr Leoš Heger se hlásí do rozpravy z části Jednacího sálu vyhrazeného pro sektor vlády.) Pan ministr se hlásí do rozpravy? Ano, v této chvíli asi ne... Já se omlouvám, že jsem přehlédl pana ministra. Takže pokud není žádný návrh, můžeme pokračovat dále v jednání, a to je obecnou rozpravou.
Otevírám tímto obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan ministr Heger a požádal bych ho, aby přišel k řečnickému pultíku.

Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Dobrý den, dobré odpoledne, pane místopředsedo, paní senátorky, páni senátoři. Dovolte mi, abych jménem ministerstva zdravotnictví vyslovil to, co už tady padlo od pana navrhovatele, pana poslance Šnajdra. Ministerstvo zdravotnictví souhlasí s textem návrhu, tak jak je předkládán a pokládá ho za velmi užitečný a velmi potřebný, aby byl schválen co nejdříve, zejména kvůli oblasti registrace sester, která dělá veliké problémy.

Jestli mohu krátký obecný komentář k zákonu 96/2004. Je to zákon, který způsobil tak trošku zmatek v oblasti personalistické, protože je velmi komplikovaně napsaný, definuje velké množství povolání. To původní povolání, které globálně bylo nazýváno střední zdravotničtí pracovníci a patřili sem zejména sestry, laboranti, bylo spojeno s povoláními vysokoškoláků, nelékařů a na kolik se oblast ošetřovatelství a celého středního proudu vzdělaných pracovníků ve zdravotnictví neobyčejně posílila, neobyčejným způsobem posunula celou medicínu dopředu, tak tento zákon byl napsán v příliš velkém nadšení, příliš velké snaze ta povolání ohraničit, nadefinovat poměrně úzce a tlačit je k vysokému stupni vzdělávání. Ukazuje se to v dnešní době tak trošku být hendikepem, protože doba volá spíše pro větší prostupnosti jednotlivých proudů. Je to vidět třeba na té kategorii sanitářů, kteří byli vzděláváni jako specialisté a ukázalo se to být v reálném životě nepraktické.

Pokud jde o pozměňovací návrh, který zde přednesl pan senátor Žaloudík, tak ministerstvo by bylo raději, kdyby tento návrh tam nebyl zařazen, protože pokládá rychlost schválení zákona za velice důležitou. Celá ta problematika bude znovu řešena ve velké novele toho zákona, který je potřeba zjednodušit a spektrum povolání učinit kompaktnější. Tato pasáž o těch sestrách patří do jednoho z těch výjimečných opatření, která se snaží situaci v jednotlivých oblastech, které dělají největší problémy, upravit už teď, protože v oblasti zdravotnictví a záchranných služeb je stále nedostatek personálu, záchranné služby jsou relativně náročné povolání, relativně neatraktivní pro stálé povolání, kde mladý člověk nastoupí a nemůže pak, jestli se specializuje tím způsobem dělat nic jiného, pro oni si velmi pomáhají výpomocemi pracovníků z extrémních subjektů, kteří tam chodí pracovat na dohody nebo na vedlejší pracovní činnosti, a tím ta záchranka běží.

Já bych tímto svůj proslov uzavřel doporučením, aby byl zákon, i ta novela schválena, tak jak je předkládána, aby se proces legislativní co možná zrychlil. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře, dále se do rozpravy hlásí pan senátor Vladimír Dryml, kterému dám slovo.

Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane předkladateli, vážené paní senátorky, vážení senátoři, vážený pane ministře, který odchází. Nerozumím tomu, co tady zaznělo, když my jako Senát chceme pouze zpřesnění některých věcí, jakým způsobem by to zabránilo rychlému přijetí, protože když se sněmovna bude snažit, tak to zrychlení bude v řádu možná několika týdnů a tady vidíme, že problém existuje už od roku 2004.

Nezapírám, že to byl nešťastný krok, ale tehdy to bylo na doporučení. Evropská unie nás k ničemu nezavazovala a byla to přílišná iniciativa. V současné době dochází k tomu, že činnost ministerstva zdravotnictví v této oblasti, to znamená prodlužování registrací, selhala. Je to špatná práce ministerstva zdravotnictví, protože registrace se dává – podléhá to určitému správnímu řádu, ministerstvo zdravotnictví toto mělo předpokládat. Nyní vidí, že situace se stává katastrofální, já rozumím sestrám a podporuji je v tom, že není možné, aby byly několik měsíců drženy v nejistotě, jak to vlastně s registrací dopadne, protože v podstatě jim to zabraňuje vykonávat povolání a najednou se přijde s takovýmto zákonem. Ano, já říkám ano, schvalme ho, ale nedělejme chyby, tak jako naši předchůdci. Pomozme sestrám, protože nyní platí 500 Kč, myslím si, že při platech sester snížení toho správního poplatku z 500 na 100 Kč je správný krok a divím se, že pan předkladatel, který pracoval na ministerstvu zdravotnictví, s tím nepřišel dříve, ale vadí nám ta nejednotnost toho paragrafu, kde se dává to, že vlastní výše a odborně erudovanější zdravotní sestra by nemohla dělat některé věci jako zdravotnický záchranář, který má sice titul Bc., tedy jako pan předkladatel, ale studuje pouze tři roky na rozdíl od té vysoce kvalifikované zdravotní sestry, která má ještě navíc tzv. ARIP. A proto by mě zajímalo, proč není možné tento paragraf vypustit, proč se to nemůže řešit, i případné sporné spory pomocí odstranění tvrdosti zákona a vůbec mě nezajímá to – ty lobbistické tlaky některých funkcionářek z Asociace sester i některých organizací, které se zabývají proškolováním, protože velmi dobře vím, že to je pro ně především i zdroj příjmů. Možná zdroj některé absolutistické moci. Proto se přimlouvám za to, abychom zákon v této podobě nepřijímali a do podrobné rozpravy dali pozměňovací návrh našeho kolegy senátora Žaloudíka a přijmout ho v té podobě, v jaké ho navrhuje, myslím si, velmi fundovaný pan profesor Žaloudík. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Pokud tomu tak není, pak rozpravu končím. Zeptám se pana navrhovatele, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě? (Nechce.) Dobře. Zpravodaj garančního výboru, chce se vyjádřit? Ano. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Žaloudík: Myslím, že lze dosáhnout plné harmonie i s požadavky pana ministra, kterému nesporně jde o to, aby v co nejkratší době se mohlo dohnat to, co už se promeškalo i samozřejmě mnohem dříve, než on byl ministrem. Chápu, že některé věci se snaží ministerstvo teď dohnat a neměli bychom mu v tom bránit. Ale protože máme problémy už druhý rok, tak si myslím, že to prodloužení skutečně několika týdnů by nemuselo být nijak kritické, naopak kvituji, že ten paragraf, a to tady bylo řečeno, odstranění tvrdosti, které je nutné právě pro to individuální řešení a v moudrých rukou tento paragraf může být skutečně blahem zákonným. Jenom chci říci, že ta otázka, pokud se v tom ztrácí – v těch zdravotnických povoláních – má trošku filozofický podtext. Jde o to, jestli již zaplevelený zákon zaplevelovat novými požadavky a proč vůbec větičku, když v meritu věci bylo urychlení procesu prodlužování osvědčení, zapleveluje novou větičkou, která budí vášně ať již na jedné nebo na druhé straně. To si myslím, že by byla typická věc právě pro připravenou komplexní novelu, která buď bude nebo nebude, a věřím, že bude, ale to jsou typické věci, které budou diskutovány později. Čili myslím si, že je to jakýsi takový ten dolepek, ne sice přílepek, ale dolepek, který je zbytečný, a to byl důvod a nepřesvědčily mě tady ty argumenty, že by tomu tak nebylo, a mám-li fungovat spolu s vámi jako pojistka, tak buďme pojistkou, protože takhle bychom nepojistili zaplevelování, byť dobře míněných úprav zákona a byť chceme podpořit to, co tady řekl pan ministr. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Vzhledem k tomu, že v rozpravě nepadl žádný návrh na schválení ani zamítnutí návrhu zákona, tudíž přistoupíme k rozpravě podrobné. Otevírám tedy rozpravu podrobnou. V rozpravě předpokládám, že se přihlásí navrhovatel pozměňovacího návrhu. Takže pan senátor Žaloudík.

Senátor Jan Žaloudík: Jen technicky, protože mnohé bylo řečeno. Ten první bod je nejdůležitější z toho hlediska, protože navrhuje vypustit to, co tam nikdy nebylo a po určitou dobu by tam být nemuselo. Vysoce kvalifikovaná sestra – opakuji – se specializací v intenzivní péči velmi dobře a hravě zvládne práci záchranáře po krátkém zaškolení třeba práce s nosítky a nepochybně je i obsahem vyhlášky, která do dnešního dne umožňuje, že tyto sestry prostě pracují na záchranné službě dnes a denně a nepřestávají být všeobecnými sestrami se specializací i s tou možností, že mohou pokračovat a mohou se vzdělávat jako sestry v intenzivní péči.

Další věc tohoto bodu – když ho vypustíme, tak se zbavíme nekonečných personálních diskusí o tom, jestli pět let, v období šesti let poloviční úvazek 0,4 je dost. Určitě by potom řada těch zaměstnankyň, které působí třeba menší dobu, ale s větším úvazkem nebo naopak velmi dlouhou dobu s delším úvazkem, které v průběhu toho měly ještě povinnosti s mateřstvím, určitě by žádaly pana ministra právě s tím institutem odstranění tvrdosti o výjimky. Já znovu navrhuji – ten první bod je nejdůležitější – jestliže ho vypustíme, tak máme po problému.

Další body už nebudí kontroverzi, body 2, 4, 5 a 6 jsou body formulační, neměnící smysl a doporučené legislativním odborem. Tam jde pouze o čistotu formulací.

Copyright 2011 SENÁT PČR | Valdštejnské náměstí¬ 17/4, 118 01 Praha 1



Zdroj: Senát Parlamentu České republiky

Související článek

Zdravotní výbor Senátu se neshodl na úpravách kompetencí sester

Komentáře k článku

Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.

Copyright © 2020 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.