Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Růžové brýle měl premiér Andrej Babiš (ANO). Jeho sen o státní letecké záchranné službě, která by vyšla levněji, se rozplynul na základě analýzy ministerstva zdravotnictví už loni. Teď je skutečnost jasná. Stát to nezvládne, proto musí spoléhat na soukromníky. Podle aktuálních informací resortu bude záchranářské vrtulníky provozovat v letech 2021 až 2028 v šesti krajích společnost DSA a ve dvou Air Transport Europe (ATE). A budou o jednu miliardu dražší, než stály doposud.

Dvěma soukromým společnostem resort ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) zaplatí 3,8 miliardy korun. O vítězi tendru rozhodla podle Vojtěcha cena. Z celkem deseti stanovišť zůstane po jednom armádě a policii.

Zakázka byla rozdělena do čtyř dílčích po dvou stanovištích. „Bylo vícero zájemců, ale tito nabídli nejlepší cenu, a tím pádem uspěli. Pokud to dobře půjde, budeme mít dobře zajištěnou leteckou záchranku zkušenými provozovateli za velmi dobrých i cenových podmínek,“ řekl ministr Vojtěch. Více podrobností před uzavřením smluv sdělovat nechtěl.

DSA nyní létá v Hradci Králové, Liberci a Ústí nad Labem, nově jí přibudou základny v Českých Budějovicích, Jihlavě a Brně. ATE k současné základně v Olomouci přibude Ostrava. V Plzni a v jihočeské Bechyni leteckou záchrannou službu v současné době provozuje armáda, v Praze a v Brně policie. Od roku 2021 zůstane armádě jen Plzeň a policii Praha.

Z pěti na šest by se měl od příštího roku zvýšit počet stanovišť, kde je posádka v pohotovosti nepřetržitě. Ostatní v Jihlavě, Liberci, Ústí nad Labem a Olomouci budou fungovat jen mezi 07.00 a 20.00. Každý provozovatel by měl mít podle zadávací dokumentace na starosti jednu základnu s nepřetržitým provozem a jednu základnu s denním provozem.

Kraji požadované nové základny ve Zlínském a Karlovarském kraji nevzniknou. Neuspěl ani Liberecký kraj s požadavkem, aby na jeho základně sloužila jako dosud posádka pro speciální záchranné akce. V případě potřeby přiletí z Prahy, Ústí nad Labem nebo Hradce Králové.

Tendr ministerstvo vypsalo loni v říjnu, v současné době běží podle ministerstva lhůta pro odvolání neúspěšných účastníků. Až po jejím skončení bude moci resort podepsat s úspěšnými smlouvy.

Podle ministra Vojtěcha přibude základen s provozem 24 hodin denně. Zároveň vznikla metodika pro fungování stanovišť. „Metodiku jsme vydali z toho důvodu, že v ČR jsou vrtulníky provozovány několika různými provozovateli a bylo tedy nezbytné vytvořit jednotná pravidla pro všechny. Jsem přesvědčený o tom, že to povede ke zvýšení kvality a bezpečnosti této služby,“ dodal ministr.

Současné roční náklady provozovaných soukromníky odhaduje ministerstvo podle ČTK zhruba 45 milionů na jedno stanoviště. Z toho vyplývá, že pokud ministerstvo zdravotnictví vysoutěžilo na osm let osm základen za 3,8 miliardy korun, přičemž nyní byla cena za roční provoz šesti základen 2,16 miliardy (8 základen by bylo 2,88 miliard), pak bude tato služba dražší o miliardu korun.

V tomto duchu připomeňme, že exministr dopravy Vladimír Kremlík (ANO) letěl z úřadu rychlostí kulového blesku za předraženou zakázku na e-shop elektronických dálničních známek, a to šlo přitom „jen“ o 401 milionů korun. „Není možné takto nakládat s prostředky daňových poplatníků,“ uvedl ke Kremlíkovi premiér Babiš.

Babišův sen se rozplynul

Sen Andreje Babiše v roce 2016 byl, že by vrtulníky na všech stanovištích garantoval stát. Ministerstvo zdravotnictví ovšem spočítalo, že taková varianta by se státu finančně prodražila. Posudky od Ústavu soudního znalectví v dopravě Dopravní fakulty ČVUT a Znaleckého ústavu VŠE dokonce predikovaly, že by to bylo něco mezi dvěma až čtyřmi miliardami korun ročně.

Hnutí ANO přitom v roce 2016 kopalo do tehdejšího ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) za to, že preferuje soukromé firmy. „Mám obavu, že zde byl účelově vytvořen dobrý byznys pro dvě společnosti, které, i podle jejich účetních výkazů, jsou na něm existenčně závislé a mají z něj zisky v řádu desítek milionů korun ročně, aniž by kdokoliv řešil otázku, zda je takový koncept výhodný pro stát. Domnívám se, že z dlouhodobého hlediska nikoli a že by provoz armádou a policií byl smysluplnější, i za cenu prvotních nákladů na techniku a podobně,“ psal tehdy Babiš Němečkovi.

Analýza dala za pravdu Němečkovi

„Ministerstvo zdravotnictví hodnotilo efektivitu alternativních modelů předložených vládě, a to jak z hlediska současného stavu fungování LZS, tak z hlediska potřeb pacienta i z hlediska ekonomického. Jako nejracionálnější se jeví zachování stávajícího modelu zajištění LZS resorty obrany a vnitra v kombinaci se soukromými subjekty vybranými na základě odborných, kvalitativních i ekonomických kritérií stanovených ve výběrovém řízení. Varianta stávající podoby LZS se soukromými poskytovateli a dvěma silovými resorty na dvou základnách také nejvíce svědčí aktuální analýze a doporučení k současnému i budoucímu uspořádání LZS v ČR, která byla připravena expertní skupinou, složenou ze zástupců Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR, Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP a dále ze zástupců všech současných pěti provozovatelů vrtulníků v ČR,“ píše se v dokumentu, který dostala ke schválení vláda.

Podle ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1.055.000 obyvatel, v Rakousku 343.000 obyvatel a v Polsku 2.226.000 lidí. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi.

Provozovatelé stanovišť Letecké záchranné služby:

zdroj: MZČR

Marcel Mihalik

Zdroj: zezdravotnictvi.cz

Sigmund