Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Všeobecné sestry se specializací v IP znovu dostanou možnost výkonu profese na ZZS

01.01.2018

Všeobecné sestry se specializací v IP znovu dostanou možnost výkonu profese na ZZS

 

 

 

V polovině prosince byl na webových stránkách MZ ČR zveřejněn nový Certifikovaný kurz, který všeobecným sestrám se specializovanou způsobilostí v oboru Intenzivní péče (IP) umožní také výkon profese v přednemocniční neodkladné péči (PNP).

 

 

Od roku 2011, kdy byly změněny vzdělávací specializační programy pro všeobecné sestry a pro zdravotnické záchranáře, se všeobecné sestry s nově získanou specializací v oboru Intenzivní péče už nemohly ucházet o místa na ZZS, neboť nová specializace v oboru Intenzivní péče nebyla zaměřena na poskytování přednemocniční neodkladné péče, ale výhradně na výkon profese u intenzivních lůžek v lůžkových zařízeních. Opět tak po sedmi letech dojde k průniku napříč těmito dvěma profesemi, kdy zdravotnický záchranář může krom ZZS od září roku 2017 vykonávat činnosti také v lůžkových zařízeních na odděleních urgentního příjmu (OUP), ARO a JIP a sestry se specializací v IP budou moci po absolvování certifikovaného kurzu krom výkonu činností u intenzivních lůžek a OUP vykonávat nově činnosti na záchranných službách podle odst. 2, § 55 Vyhlášky č. 55/2011 Sb., ve znění Vyhlášky č. 391/2017 Sb.

Certifikovaný kurz OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTA V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI A OPERAČNÍ ŘÍZENÍ PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČE si klade za cíl připravit všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v oboru Intenzivní péče pro výkon činností v přednemocniční neodkladné péči a na zdravotnickém operačním středisku poskytovatele zdravotnické záchranné služby (ZOS) tak, aby tyto činnosti mohly vykonávat kvalifikovaně, samostatně a bezpečně.  Certifikovaný kurz si klade za cíl seznámit účastníky se specifickými postupy v rámci PNP a doplnit znalosti a dovednosti v této problematice.

Vzdělávání v certifikovaném kurzu bude moci provádět pouze akreditované zařízení, kterému bude udělena akreditace Ministerstvem zdravotnictví k uskutečňování vzdělávacího programu certifikovaného kurzu. Vzdělávání bude probíhat dle schváleného vzdělávacího programu certifikovaného kurzu, který zahrnuje teoretickou výuku a odbornou praxi, která bude probíhat u poskytovatele zdravotnické záchranné služby (ZZS) pod dohledem školitele. Učební plán certifikovaného kurzu je rozpracován do tematických celků s uvedením počtu hodin. Odborná praxe je specifikována počtem hodin praxe ve výjezdové skupině a počtem hodin praxe na ZOS.

Minimální celková délka vzdělávacího programu certifikovaného kurzu je 250 hodin výuky v průběhu 12 měsíců.  Teoretická výuka včetně výuky teoreticko-praktické v celkovém počtu minimálně 154 hodin zahrnuje přednášky, panelové diskuse, konzultace, odborné semináře, samostatné a skupinové práce, prezentace, praktické nácviky aj. Odborná praxe v akreditovaném zařízení v rozsahu minimálně 96 hodin, z toho minimálně 48 hodin ve výjezdové skupině zdravotnické záchranné služby a 48 hodin na ZOS. Počet hodin je uveden jako minimální, garant certifikovaného kurzu může počet hodin teoretické i praktické výuky dle potřeby navýšit.

Bude zcela jistě zajímavé za pár let zanalyzovat, jaký byl mezi všeobecnými sestrami o nový certifikovaný kurz zájem a jaký byl jejich zájem a motivace k podání žádostí o přijetí do pracovního poměru u záchranných služeb. V každém případě takto vystudované všeobecné sestry budu mít proti nově vystudovaným zdravotnickým záchranářům tu výhodu, že se na ně nebude vztahovat ustanovení odst. 4, § 18 Zákona č. 96/2004 Sb. o roční praxi u intenzivního lůžka v lůžkovém zařízení. Další do očí bijící argument nesmyslnosti onoho ustanovení.

 

Sigmund

 

 

Komentáře k článku
  • Jan Žoha Reagovat 01.01.2018
    Proč vlastně vznikl obor zdravotnický záchranář?
  • Jan Žoha Reagovat 01.01.2018
    Je mi blivno, velebnosti!! Vysoké školy chrlí stovky zdravotnických záchranářů ročně, kteří pak před branami ZZS čekají na vysněné místo. Mezitím se mladý zdravotnický záchranář plahočí roky po odděleních JIP a ARO, v lepším případě na UP, aby tak zaručeně zapomněl alespoň minimální návyky zdravotnického záchranáře, které při studiu na VŠ, možná, nabyl. Zatímco sestrám je nabídnut jakýsi kurz o rozsahu pochybných 250 hodin, aby mohli jít excelovat na ZZS...jelikož na ZZS je takový nedostatek NLZP, že je potřeba výpomoc sester. KDO TENTO MOLOCH PROBOHA VYTVOŘIL? KDO TO ODKÝVAL?
  • Sára Matternová Reagovat 01.01.2018
    Ano, jen tak dál, více takovýchto nesmyslností. Obor zdravotnický záchranář v tomto případě lze zcela zrušit. Docílí se akorát toho, že obecně o zdravotnické obory nebude již žádný zájem.
  • Alan Mejstřík Reagovat 01.01.2018
    Je videt jak ma kazda mince dve strany.Neni to tak ze nekdo ted neco vymyslel pro sestry.Naopak v roce 2012 nam vyslo MZ vstrict a konstatovalo, ze program intenzivni pece pro sestry je nepripravi v plnem rozsahu pro PNP. Bylo to poprve co MZ uznalo,ze sestra neni pan Buh. Jiz tehdy bylo dohodnuto,ze chybejici vzdelani bude mozne doplnit certifikovanym kurzem.Nyni MZ naplnilo co bylo dohodnuto a i nove vedeni MZ plne respektovalo nazory zdravotnickych zachranaru. 250 h je maximum mozneho a velmi dobry vysledek. Navic se tim kurzem sjednotilo operacni rizeni,ktere v Brne bylo 120 h a v Praze 212 h a nove ho nemohou absolvovat sestry bez intenzivni pece coz je pro ZZS myslim pozitivni zmena. Vsechny nase navrhy a pripominky byly akceptovane.
  • Alan Mejstřík Reagovat 01.01.2018
    Jeste jednu poznamku. Zachranar pronikl nyni o neco hloubeji do nemocnice-bez dalsiho studia.Proc by sestra nemohla mit moznost-po doplneni vzdelani-pracovat na ZZS? Sloucit ta povolani by byl krok zpet. PNP je o necem jinem nez osetrovatelska pece v luzkovem zarizeni. Ale prostupnost vzdelani je naprosto vporadku a v souladu s platnymi zakony.
    • Jan Žoha Reagovat 01.01.2018
      Troufnu si tvrdit, že žádný záchranář o hlubší penetraci zdravotnických zařízení nestál a rozhodně to není žádná výhra. Naopak, sestry, které pracovaly na ZZS, získaly automaticky statut zdravotnického záchranáře, aniž by si musely jakkoli doplnit vzdělání...toto je pro sestry výhra a velká nespravedlnost vůči záchranářům. V době, kdy je nedostatek NLZP v nemocnicích je umožněno sestrám ucházet se o pozici na ZZS absolvováním jakéhosi kurzu, který v žádném případě nemůže nahradit VŠ vzdělání. Pokud chce někdo pracovat na ZZS, ať jde studovat záchranáře. Pokud chce někdo být sestrou, ať jde studovat ošetřovatelství. Možností je dnes mnoho...od VOŠ -VŠ. Toto je absolutní nesmysl! Mohla to vymyslet jen hlava "všemi mastmi" pomazaná.
      • Alan Mejstřík Reagovat 01.01.2018
        Mate zbytecne horkou hlavu bohuzel bez znalosti vyvoje nasledku a pricin.
        Ja jsem osobne nebyl pro posun zachranaru do nemocnice,ale rozumim nazoru,ze jim ten posun prinese uplatnitelnost na trhu prace.

        Mylite se.Sestry neziskaly automaticky titul zachranare. Zakonem to bylo upraveno jako ochrana sester ktere uz na zzs i desetileti pracovali.Zachranka presla od ridicu nejprve k sestram.Bylo by sproste najednou rict ze tam byt nesmi kdyz pominu ze by se zachranky zhroutily. Ziskaly to sestry pracujici minimalne 5 let na ZZS. A kdyz jsme u tech papiru. Existuje zakon diky kteremu muzete ziskat kvalifikaci i bez radneho studia a to na zaklade prokazani ze to proste umite.Zdravotnictvi se toto netyka.Presto neni mozne zavirat oci a neumoznit prostupnost tam kde je logicka.
        Ten kurz je nastavba specializace sestra pro intenzivni peci neni urcen pro sestry bez specializace.
        Proc by mela sestra po deseti letech na aru kdyz chce jit napr. na dispecink studovat tri roky na zachranare?
        • Jan Žoha Reagovat 01.01.2018
          Nemýlím. Sestry statut získaly automaticky (podmínka 5 let na ZZS), bez nutnosti jakéhokoli dovzdělání, jak píši výše. Víc automaticky už asi získat nic nelze. To, že je to ochrana sester zákonem a proč tomu tak je, je logické a zřejmé. Naprosto souhlasím s tím, co jste napsal...záchranka by se zhroutila a vůči sestrám by to nebylo korektní...o tom žádná. Nyní je však "těžké" období překonáno. Záchranářů je nyní více než mnogo a erudováni jsou také jistě dosti. Takže s Vámi nemohu souhlasit ohledně, jak Vy píšete, "přístupnosti". Právě naopak...ta přístupnost a duplicita je absolutně nelogická. Proč by měl mít někdo nárok jít jezdit na ZZS jen proto, že je na ARO deset let a udělá si kurz? Jak k tomu přijdou záchranáři, kteří jsou zatím cpáni na JIP a ARO, poctivě vystudovali a nemohou dělat to, proč studovali? Vždyť ta povolání, náplň práce, vzdělání a kompetence jsou diametrálně odlišné...ačkoliv se mnou valná většina souhlasit nebude, tak je to tak. Opět se budu opakovat. Pokud chce být někdo záchranářem, ať vystuduje záchranáře a naopak. Nikomu v tom nic nebrání. Takovéto molochy jsou cestou do pekel celého zdravotnictví.
          Spíš se mi zdá, kolegové, že se jedná o jeden velký BYZNYS. Po stornu kreditního systému je potřeba nějakým způsobem nahrabat ojra, která "nám" byla odepřena. Řešením jsou kurzy pro všechny a na všechno. Už jen chybí, abychom si mohli, po deseti letech ve zdravotnictví, udělat kurz na lékaře. NESMYSL! Asi nejlepší by bylo, kdybychom zdravotnického záchranáře vyřadili z NLZP, abychom sestrám nebránili v osobním rozvoji.
          • Michal Reagovat 01.01.2018
            Pane Žoha, nyní je tímto způsobem cesta sestry taková: 4 roky SŠ praktická sestra, následně 3 roky VŠ všeobecná sestra, následně cca 2 roky specializace intenzivní péče a závěrem tedy 1 rok certifikovaný kurz. K tomu připočtěme nutnou praxi na odd. Dostáváme se na 10 let studia + zaměstnání. Opravdu si myslíte, že tomu může co se týče vědomostí a zkušeností konkurovat nějaký 3 letý obor zdravotnický záchranář? Copak se tam během těch 3 let učí za zázraky?
            • Jan Žoha Reagovat 01.01.2018
              To je tedy logika, pane kolego? Pojďme jim tedy rovnou dát certifikát na lékaře, neboť studují přibližně stejnou dobu. Tak trochu jinak. SŠZ nepočítejte. Všeobecná sestra nemá s PNP nic společného. Intenzivní péče je péče u intenzivního lůžka ve zdravotnickém zařízení a nemá s PNP nic společného - to uznalo i MZ. Takže zde máme jednoroční certifikovaný kurz na záchranáře, oproti vysokoškolské, minimálně tříleté soustavné přípravě na povolání zdravotnického záchranáře + minimálně jeden rok nutné praxe na ARO a JIP , která je absolutně mimo mísu (mimo OUP. BRAVO! Na žádné VŠ Vás nenaučí zázraky, ale každý by si měl hájit to své. Tento certifikovaný MOLOCH je jednoznačně proti záchranářskému stavu. Jsme záchranáři a ne sestry. Sestry nejsou záchranáři. Obě dvě povolání jsou potřeba, ale každý patří jinam. A prosím, pokud se neurazíte, tak se podepište celým jménem, abych věděl s kým mám tu čest.
              • Michal Reagovat 01.01.2018
                Roky tento systém fungoval. Sestry pracovaly na ARU, udělali si ARIP a šli na ZZS. Poté to zprasili školou ZZ a potom změnou ARIP na IP. Nyní pouze částečně vrátili to, co roky fungovalo. Protože zjistili, že mraky ZZ po té vaší VŠ jsou nepoužitelní.
                • Jan Žoha Reagovat 01.01.2018
                  Roky ZZS fungovalo v režimu RLP + LSPP a sestra byla jakási podrž taška. Doba si však žádá změny. Paramedický systém, který je asi nevyhnutelný, potřebuje změnu ve vzdělávání. Proto vznikl zdravotnický záchranář. Ještě chvíli potrvá, než se vzdělávací systém záchranářů ukotví, ale je to na dobré cestě. Po škole je nepoužitelný každý, pane kolego. A pokud ještě záchranáře naženete k lůžku...co čekáte? Záchranář je primárně připravován na práci v PNP. Je to podobné tomu, kdybyste všeobecnou sestru po studiích hodili na záchranku. Z Vašich příspěvků usuzuji, že záchranář asi nejste? Nebo se mýlím?
                • Jan Žoha Reagovat 01.01.2018
                  A chyba rozhodně není ve VŠ vzdělaných záchranářích, ale v následném adaptačním procesu, který na většině ZZS absolutně selhává. Záchranářům se asi nikdo nechce, a možná ani nemá kdo věnovat. Stejný problém zažívají i mladí lékaři. Tím zde vzniká ohromný prostor pro pochybení. Ale my si raději řekneme, že záchranáři jsou neschopní, že? Je to jednodušší.
              • Jan Semín Reagovat 03.01.2018
                Tak za 1. ty sestry tady pracují i 20 let a mají praxe, o které se Vám ani nesnilo. 2. po 3 letech na VŠ se student naučí tak možná, nějakou anatomii, něco málo z urgentní medicíny a taky jak pěkně a kvalitně vytřít zadek do sucha. Jo a taky se naučí jak správně citovat a seřadit seznam literatury, přidáme li cizí jazyk, biofyziku a biochemii, zjistíme že jsme vyškolili skvělého teoretika, kterej když nastoupí na záchranku, tak u první autonehody začne plašit jak stará hysterická bába. Nevím kdo vůbec ten obor pojmenoval ZZ, na Slovensku se ten obor jmenuje Urgentní zdravotní péče, záchranářem se stanete až po nastoupení na ZZS. A nejlepší na tom je, že je hned pustí i za volant, na tady máš klíčky a jeď, hlavně to nikde nevyválej. Jedinej dobrej záchranář je bývalý řidič ZZS co si doplnil vzdělání, protože těch pacientů už viděl mraky a má za sebou spoustu praxe. Tímhle směrem by se mělo vzdělávat. Nastoupíš jako řidič a postupně budeš studovat. Jenže na to nejsou ani pořádně školy ani vůle a už vůbec ne podpora ze strany ZZS ani týhle slavný komory.
                • Jan Žoha Reagovat 04.01.2018
                  Evidentně se tu koplo do vosího hnízda.
                  Vážený pane kolego. Ad 1. Nechápu, co sem pletete praxi sester po špitálech, když systém práce na ZZS je odlišný od práce u lůžka. Ad 2. Samozřejmě, teoretický základ je gró, na kterém se dá následně stavět a je nutným zlem, které musí zkousnout každý vysokoškolák na jakékoli VŠ v naší vlasti. Na adaptačním procesu pak je, aby skloubil teoretické znalosti s praxí, což selhává a pokud mám správné informace, tak to fachá jen na ZZS Praha. Co se týče kompetence v řízení vozidel ZZS u záchranářů. Naprosto s Vámi souhlasím. Je to nesmysl. Od řízení má být řidič, nikoli záchranář. Po čas studií na VŠ se k řízení pod "majáky" nedostanete (už tak je studium předimenzované a ještě k tomu řízení?) takže bych byl klidně pro, aby se toto z kompetencí záchranáře vyškrtlo. Přenechme řízení odborníkům - řidičům s letitou praxí. Dokonce si myslím, že si 90% záchranářů oddychne. Naše slovenské bratry sem vůbec nepleťte. Tam je ostatně úplně všechno jinak. A docela by mě zajímalo, čím tedy absolvent takového oboru na Slovensku je, nežli tedy nastoupí na ZZS? Sestrou? Koukám, že jste asi bývalý řidič, který si doplnil vzdělání v distančním studiu na VOŠ, když píšete, že jediným dobrým záchranářem je řidič. Jediným dobrým zdravotnickým záchranářem je osoba, která má pokoru, učí se ze svých chyb a neustále se vzdělává a také vzdělává ostatní. Vaše odvážné tvrzení, že nejlepším záchranářem je řidič s doplněným vzděláním (jakým vůbec?)..je velmi odvážné a vypovídá o Vaší osobnosti. Váš příspěvek je tendenční a degradujete a dehonestujete jím vysokoškolsky vzdělané osoby. Nic Vám, ani sestrám, nebrání podat přihlášku, složit PŘ a VŠ absolvovat. Pak se můžeme o nečem vlastně bavit. Jedno je jisté. Vznikl VŠ obor v rámci specializace ve zdravotnictví - zdravotnický záchranář. Primárně určen pro výkon specifických činnosti na poli PNP a OUP. Pro výkon povolání je v současnosti nutné absolvovat VŠ - stejně jako u dalších specializací ve zdravotnictví. Řekněte těm tisícům studentů, kteří v součastnosti studují tento nelehký obor s nejistotou zaměstnání v oboru, že jim jsou opět hozeny KLÁDY pod nohy a vlastně je jejich píle degradována jakýmsi 250 hodinovým kurzem. Uvědomte si, že většina uchazečů o studium medicíny si jako druhou volbu podává přihlášku na zdravotnického záchranáře. A to je dobře, jelikož je v nich určitý potenciál. Pokud půjde získat oprávnění pracovat na ZZS jakýmsi kurzem...tito studenti raději zvolí jiný, lukrativnější obor a pláchnou ze zdravotnictví. Chceme, aby pro nás v budoucnu jezdili vzdělaní zdravotničtí záchranáři, kteří jsou schopni samostatného a kritického myšlení? Kteří vědí nejen že se TO dává, ale vědí také proč se to dává a kde TO co dělá a proč a co se teď s pacientem děje? - pak je potřeba určitého vzdělání (i když ani vzdělání stopro nezaručí kvalitu absolventa). A nebo chceme rigidní, mechanicky naučené stroje?.. vzdělávejme se v kurzech. Ostatně jde to též. V glorifikovaných USA jezdi hasiči s 600 hodinovým kurzem...asi to fachá. Tato diskuze se zvrtla v komparaci sester a záchranářů a v dehonestraci vzdělání. Zbytečně tu výříme vody a debata postrádá smysl.
                  A docela by měl zajímalo vyjádření komory k tomuto bazmeku. Většina členů vzdělává řady zdravotnických záchranářů na VŠ, kteří jsou jistě již členy komory a platí poplatky, tak by nám také mohli zprostředkovat jejich reakce.
            • Jan Žoha Reagovat 01.01.2018
              Ale ponechme stranou věčné a infantilní zápolení sestra vs. záchranář. Obě povolání jsou odlišná a potřebná, ale každé v jiné fázi péče o pacienta a s jiným přístupem k němu. Pro práci na ZZS je požadováno VŠ vzdělání v oboru zdravotnický záchranář + 1 rok praxe...a tak by to mělo být. Přesto by neměl jet vlak. Co mě ale fascinuje je fakt, že záchranáři jsou hnáni do nemocnic na ARO/JIP, zatímco sestry mají možnost certifikovat se na ZZS. Při nedostatku sester mi toto hlava nebere. Kdo mi to dokáže racionálně vysvětlit, tak má u mě jedno pětipivo.
              • Jiří Hora Reagovat 12.01.2018
                Osobně jako člověk, který přebírá pacienty od zzs, mohu říci, že jestli řada zdravotnických záchranářů něčím vyniká, je to naprostý nedostatek sebereflexe. Jsem všemi deseti pro, aby zkušené sestry s praxí z JIP/ARO mohly opět pracovat na zzs, prostě proto, že jejich zručnost, zkušenost po letech praxe je nesrovnatelná s produkty současného vzdělávání.
                A je to taky důvod, proč by i záchranář po škole měl strávit alespoň rok na urgentu nebo na JIP (a jsou naštěstí takoví, kteří to mají v hlavě srovnané natolik, že tohle udělají) – tam se na jeho vzdělávání, získání praktických zkušeností dohlédne nesrovnatelně lépe, než když je po krátkém adapťáku posazen sám do auta. A nakonec úkony, které při primárním zajištění pacienta v terenu musíme udělat, se neliší diametrálně od vstupního zajištění na urgentu, na jip. Jistě, probíhá to v daleko větším nepohodlí – o důvod více, aby to dělal zkušený člověk. Použití laryngeální masky? Za den na sále si to zkusíte víckrát, než za dva roky na zzs.
                V čem dále mohou být rozdíly? Jistě, je tu to démonizované hromadné neštěstí, radiokomunikace, použití vakuových matrací, vyprošťování – to se dá probrat během toho roku vzdělávání a následných nácviků. KPR se pokud je zdravotnické zařízení dobře vedeno nacvičují pravidelně.
                Dále si myslím, že ideálně doktoři i záchranáři by měli kombinovat úvazek na zzs s alespoň čtvrtinovým úvazkem v nemocnici – v nemocnici toho je k vidění více, dá se pak lépe sledovat, jak se nemocný dále vyvinul (samozřejmě, i člověk ze záchranky se může poptat, jak jeho pacient dále dopadl, ale nepostřehl jsem, že by se to dělo – naopak, je výjimka, když se záchranář zeptá).
                Paramedický systém? V současné podobě (paramedický systém se to nejmenuje, ale většina zásahů tak probíhá) je to navážení pacientů do nemocnic za léčby fyziologickým roztokem, v lepším případě po konzultaci s lékařem homeopatickými dávkami léků, a ve většině případů s neopodstatněným užitím výstražných prostředků. Tak na to doopravdy speciální vysoká škola potřeba není. Osobně právě tento systém považuji za jednoho z viníků, proč narůstají zásahy zzs – lidi prostě zjistili, že to funguje – operátorka správně vyhodnotí, že se jedná o potíže s nízkou prioritou, pošle na místo zdravotnickou posádku a pacient za světelného a zvukového doprovodu zamíří do nemocnice s obtížemi, které by mohl a měl konzultovat se svým praktikem nebo ošetřujícím ambulantním specialistou. V nemocnici pak pravděpodobně nebude čekat v čekárně – přijel přeci záchrankou. A když bude mít štěstí, dostane sanitku na cestu domů – ale to už jsem hodně odbočil.
                • Jirka P. Reagovat 27.01.2018
                  Vážený pane Horo. Myslím, že Vy jste tím, kdo by měl být pozván na zmiňované "pětipivo". Vaše vysvětlení by mělo být základem pro další vývoj vzdělávání ZZ a potažmo i sester. Děkuji.
                • Jan Žoha Reagovat 28.01.2018
                  Uf. Náročné. Ale víte co, pane kolego...možná bych Vás i na to jedno pětipivo pozval, kdyby byl rok 2008 - 2009. V současnosti jsou Vaše argumenty (praxe sester), poněkud zcestné a zastaralé. Ale tak zkusím popsat situaci ještě jednou a snad se dočkám odpovědi (ale spíše bych se raději dočkal vysvětlení) od někoho kompetentního. Nacházíme se v roce 2018 - a věřím, že na tom se shodneme. V tomto roce bylo zpřísněno vzdělávání zdravotnických záchranářů v tom smyslu, že se ruší prezenční a zároveň distanční studium na VOŠ a kvalifikaci zdravotnického záchranáře je v současnosti možné získat jen minimálně tříletým studijním oborem na VŠ (+ tedy kurzem, ale o tom níže). Nynější pracovní trh je plně saturován zdravotnickými záchranáři...a to nejen absolventy. Uvedu vám příklad na malém vzorku záchranářů z mého okolí. Po absolvování vzdělávání šla přibližně 1/3 absolventů zcela mimo obor, další třetina nastoupila okamžitě na zdravotnickou záchrannou službu a poslední se rozutekla do různých koutů naši republiky, kde již několik let...minimálně však čtyři roky...zachraňují naši lůžkovou akutní péči na JIP, ARO a v lepším případě na OUP. To znamená, že argumentace sesterskou praxí je zcela mimo, neboť již máme mnoho záchranářů, kteří mají letitou praxi právě z akutní lůžkové péče, kterou se tu většina z Vás ohání. A teď přijde vyvrcholení. Na druhé straně se sestrám opět otevírá cesta k možnost výkonu povolání na ZZS, a to i při nedostatku sester ve zdravotnických zařízeních. Ale ještě navíc, a to je na tom asi to nejvtipnější...absolvováním jakéhosi jednoletého kurzu o objemu 250 hodin. Zní to krásně, ale ve výsledku je roční kurz nějakých 8 týdnů, což se nerovná ani jednomu semestru na VŠ. A pojďme komparovat - vystudovaný a "kovaný" záchranář s několikaletou praxí vs. sestra s kurzem a několikaletou praxí. Komu to přijde v pořádku? Možná by se tento přístup dal akceptovat, ale jen v případě vytvoření několika stupňového vzdělávání zdravotnických záchranářů a tím samozřejmě i změnou platových tříd a rozdělením kompetencí, jako je tomu v zahraničí. Víte, komora záchranářů má ve svých stanovách jeden bod, a tím je zvyšování prestiže oboru. Jak může být tento obor prestižní, když je otevřeno několik "vzdělávacích kanálů", kterými je možno získat kvalifikaci? Jak může být prestižního něco, u čeho si mohu zvolit mezi jednodušší a lehčí variantou získání kvalifikace? Proč se tedy rušily VOŠ? Proč se komora neozvala? Proč se zpřísnilo vzdělávání zdravotnických záchranářů, pokud se vědělo již dříve (jak tvrdí pan Mejstřík), že sestrám bude opět umožněno vykonávat činnost na ZZS absolvováním kurzu? Opravdu jsem jediný, kdo to nechápe? Já tedy jediný nejsem, ale v této diskusi určitě. Asi jsem trochu natvrdlý, a proto žádám, aby mi TO někdo, kdo je kompetentní a má trpělivost s námi pomalejšími jedinci, vysvětlil tak, abych TO pochopil a nemyslel si, že se právě dívám na "Hlavu 22". Zkuste něco podobného vyplodit u porodních asistentek a fyzioterapeutů. Jejich komory Vás zadupou do země takovým způsobem, že jen heknete, škytnete a leknete. Čest.
                  • Jan Žoha Reagovat 28.01.2018
                    A co se týče Vašeho výkladu paramedického systému...docela Vás tedy lituji. Pravděpodobně sloužíte v nějáké velké aglomeraci, kde je UP na každém kroku a hochům z velkoměstského zdravotnického UBERU se prostě a jednoduše vyplatí pacienta naložit, "píchnout ho" a předat na UP, který je vzdálený 5 minut, nežli vypisovat dokumentaci, k tomu pacienta poučit a informovat lékaře o ponechání na místě. Ani se jim ale nedivím.
  • Lucie Plachá Reagovat 14.01.2018
    Velmi pěkný příspěvek pana Hory. Ač sama záchranář, pod tohle se mi nelze nepodepsat. To, co mi dalo pár let půlúvazku na urgentním příjmu (a už to zase nemám, protože tam nedělám) bych si při veškerém entuziasmu a přesčasové práci na ZZS zkrátka neopatřila, činnosti v autě jsou příliš titěrnou výsečí z celé péče o pacienta, z celého obrazu nemoci nebo úrazu. Dotázat se na další osud předaného fakt nestačí (a ot - ne vždy je v ZZ zrovna bezvýhradná vůle k takové komunikaci, pane Horo), jde o tu rutinu, o spektrum a množství viděného a osahaného.
    Nevím teď koho cituji, ale vzpomněla bych tohle: "chceme-li pomoci tomu pod skálou, bude lehčí naučit lékaře slanit než hasiče medicínu".

Copyright © 2018 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.