Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Záchranka v Hradci zavádí novinku, už ve vrtulníku dá raněným plnou krev

02.06.2020

Záchranka v Hradci zavádí novinku, už ve vrtulníku dá raněným plnou krev

 

 

Letecká záchranná služba pokračuje na východě Čech v úspěšném projektu Rabbit. Ve vrtulníku bude nyní vozit vylepšený „záchranný balíček“ s takzvanou plnou krví. Díky její transfuzi už za letu zvýší šanci, že zraněnému včas nahradí ztrátu.

 

Marián Cvrkal se zranil v zaměstnání na Svitavsku před necelými dvěma lety. Rozbrušovací motorová pila mu tehdy skoro uřízla hlavu.

„Při řezání potrubí ve výkopu vlivem tlaku zeminy prasklo potrubí, pila vylétla do vzduchu a sekla mě kotoučem do krku. Zasáhla svalstvo, cévní systém a pravou hlasivku,“ vzpomíná Marián Cvrkal na pracovní úraz. Z výkopu ještě stihl vyšplhat a pak už jen s kolegy, kteří mu pomáhali, aby nevykrvácel, čekal, až dorazí pomoc.

Pětačtyřicetiletý montér byl jedním z šedesáti pacientů, kterému záchranáři z východních Čech ve vrtulníku díky včasné transfuzi krevní náhrady zachránili život. Dnes už zase pracuje, cítí se dobře a lékařům je vděčný, že o svém hrůzném zážitků vůbec může vyprávět.

Transfuzi dostal díky projektu Rabbit 1, který odstartoval přesně před dvěma lety. Letecká záchranná služba Hradec Králové tehdy jako první ve střední Evropě zavedla podávání krevní plazmy a červených krvinek zraněným už ve vrtulníku, nikoliv až v nemocnici, jak bylo do té doby běžné.

Do dneška takto podali krevní náhradu šedesáti pacientům. Jedním z nich byl také motorkář Tomáš Matoušek. „Špatně jsem vybral zatáčku, skončil jsem ve svodidlech. Měl jsem tepenné krvácení z pánve. Díky rychlému zásahu a transfuzi krve jsem se z toho však dostal,“ říká třicátník, který ani po těžkém úrazu na svůj koníček nezanevřel.

Do té doby řešili lékaři při zásahu ztrátu krve jen infuzním roztokem, tedy vodou s ionty. Tím se sice předejde poklesu tlaku krve a srdeční zástavě, ale neřeší to přenos kyslíku ani to, že zředění krve zhorší srážlivost a pacient může začít krvácet z míst, kde by jinak nekrvácel.

Dnes na úspěšný projekt Rabbit 1 navázal projekt Rabbit 2. Hlavní změna je v tom, že pacient po úrazu dostane cestou do nemocnice plnou krev, nikoliv jen zmíněné krevní deriváty.

Česká republika je teprve třetí zemí, kde to funguje. Dosud tato léčba existovala pouze na třech norských a dvou švédských základnách.

Úrazy jsou ve vyspělých zemích nejčastější příčinou úmrtí lidí ve věku do 45 let. Následkem masivního krvácení vzniká takzvaný traumaticko-hemoragický šok.

Šokový stav patří mezi odvratitelné příčiny smrti, ale musí být včas a správně léčen. Rychlý transport vážně poraněných pacientů do traumacentra, chirurgická zástava krvácení a včasná náhrada krevní ztráty může řadu pacientů zachránit.

„Nový produkt transfuzního lékařství, takzvaná plná krev pro univerzální použití, obsahuje kromě červených krvinek a plazmy navíc chlazené krevní destičky a faktory krevního srážení. Pacienti tak dostávají zpět tekutinu, jejíž složení se co nejvíce blíží krvi, kterou po úraze ztratili,“ představuje vylepšený „balíček“ vedoucí lékař Letecké záchranné služby Hradec Králové Anatolij Truhlář.

Další výhodou oproti používání jednotlivých krevních komponent je vyšší bezpečnost, protože každá jednotka plné krve se získává pouze od jednoho dárce. Ti musí být velmi pečlivě vybíráni podle aktuální hladiny protilátek, aby transfuze nezpůsobila nežádoucí imunitní reakci příjemce.

„Dosavadní zkušenosti z velkých amerických traumacenter a vojenských misí naznačují, že plná krev se v budoucnu může stát optimálním způsobem léčby život ohrožujícího krvácení,“ poznamenává mluvčí krajské záchranky Ivo Novák.

Nyní pacient dostane i krevní destičky

Transfuzi v terénu potřebují pouze pacienti, jejichž život bezprostředně ohrožuje velká krevní ztráta. Nejčastěji příčinou úrazů, které si vyžádaly podání plazmy a červených krvinek hradeckými záchranáři, byly v uplynulých dvou letech dopravní nehody, jež tvořily skoro 70 procent případů.

Pacienti měli nejčastěji zlomeninu pánve a stehenních kostí. Přes polovina zraněných potřebovala okamžitý operační výkon v dutině břišní a zbytek jinou operaci, například otevření hrudníku, ošetření poranění aorty nebo velkých cév.

Od projektu Rabbit 2 si mnohé slibují i lékaři z fakultní nemocnice. Čím dříve se při masivním krvácení dostanou zraněnému ty nejkvalitnější transfuzní přípravky, tím větší je šance na včasnou zástavu krvácení.

„První projekt byl nastaven tak, že jsme podávali červené krvinky a plazmu, ale ta plná krev, kterou pacient ztrácí, obsahuje i krevní destičky, což dosud v tomto vybavení nebylo. Když se krevní destičky podávaly pacientovi v nemocnici po příjezdu ze zásahu zvlášť, obsahovaly i ředící výživné roztoky, které tam nemusely nutně být. Teď dostane to nejlepší, co je dostupné. Očekáváme od toho včasnější a lepší zástavu krvácení,“ vysvětluje primář transfuzního oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vít Řeháček.

Dosud používané transfuzní přípravky záchranáři ode dneška nahradili dvěma jednotkami plné krve, která bude při každém zásahu vrtulníku okamžitě k dispozici. Transfuzní jednotky jsou ve vrtulníku schopni podat během dvaceti minut, což je dostatečná doba, než se pacient dostane do nemocnice. 

Právě dvacet minut trvá let vrtulníku z nejvzdálenějších míst kraje do Hradce Králové, kde si pacienta přebírají lékaři v traumacentru. Heliport letecké záchranky přímo sousedí s areálem fakultní nemocnice. To je důležitá podmínka pro snadnou výměnu krve s transfuzní stanicí.

Pokud krev v terénu nespotřebují, vrátí ji do nemocnice, kde ji budou moct dále použít. Ničím se zbytečně nevyplýtvá. Vstupní investice na pořízení tří stovek jednotek s krví, na které hradecká nemocnice vypsala vnitřní grant, je 420 tisíc korun.

V roce 2004 začali s transfuzemi ve vrtulníku v americkém Pittsburghu, v Evropě byli průkopníky Britové v Londýně. Hradecká letecká záchranka zasahuje nejen v Královéhradeckém, ale také v Pardubickém kraji a v části středních Čech.

Zdroj: idnes.cz

 

Sigmund

 

 

Komentáře k článku
  • Jan Pokorný Reagovat 02.06.2020
    Je to fajn, bohužel logisticky je naprosto nezbytná těsná spolupráce s FN. Musí být splěny všechny body
    1. na všech stranách sedí ve vedoucích funkcích lidé, kteří chtějí a dokážou pro to i něco udělat a to včetně toho udělat i něco proti těm, co nechtějí...
    2. LZS musí sídlit v areálu nemocnice nebo v jejím těsném dosahu
    3. Musí jít o nemocnici tak velkou, aby vždy byla spotřebována plná krev/derivát, pokud využity nebudou a to indikovaně, ne ve smyslu máme ji, tak ji dáme, co s ní.... Stále je to derivát lidský, takže to není stran rizik, jako když si vemem jednu tabletu C vit navíc...

    To všechno limituje jednak samotný projekt (těžko se pak hledá nezaujatost), ale především limituje nasazení na jeden subjekt v ČR, asi jako možnost mimotělního oběhu s kontinuální KPR v Praze, hezké pro PR, "zázrak" pro pár vyvolených. Z pohledu ale posunu v ošetření těžkých traumat (HK) NZO (Praha) k lepší metodice k ničemu...
    • Jiří Mašek Reagovat 02.06.2020
      Zdravím, není to zázrak pro pár vyvolených, je to o domluvě s nemocnicí ( transfuzkou), je to o logistice- přivézt a odvézt krevní deriváty a troše snahy navíc. Věřte, že vím o čem mluvím, začínali jsme to v době kdy jsem měl tu čest na ZZSKHK pracovat. O profitu pro pacienty asi nebudeme diskutovat. Jirka Mašek
    • Ctirad Novák Reagovat 07.06.2020
      Nechápu proč tady musí být všechno neustále problém. Vždycky se najde někdo, kdo místo toho, aby přemýšlel nad řešením, tak jenom hledá proč by to nemělo jít. Celé je to trapné, protože téměř výlučně jde o činnosti nebo postupy, které jinde s úspěchem používají řadu let, a u nás je problém. Transfúze u závažných traumat v terénu se již řadu let používaji ve Velké Británii. A světe div se, funguje to!

Copyright © 2020 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.