Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Záchrankám stále roste počet výjezdů, protože suplují LSPP a koronery

24.01.2015

Záchrankám stále roste počet výjezdů, protože suplují LSPP a koronery

 

Rostoucí počet výjezdů sanitek? Suplujeme pohotovost i koronery, říkají záchranáři

 

Suplujeme práci za jiné obory, navíc musíme porušovat zákoník práce , protože nám samotným chybí lékaři. Na semináři, který se konal tento týden v poslanecké sněmovně, se na tom shodli ředitelé záchranných služeb. Ty jsou navíc kritizovány zdravotními pojišťovnami za to, že jim stoupá počet výjezdů a jsou nejrychleji rostoucím segmentem péče. Jenže my si práci sami generovat neumíme, zlobí se záchranáři.

 

„Zásadním problémem je nedostatek kmenových, ale v současné době už i externích lékařů. 60 až 70 procent nočních služeb je pokryto externisty, i těch ale kvůli zákoníku práce ubývá. Mnozí navíc odcházejí za hranice nebo nechtějí sloužit noční. Lékaři nemají příliš potřebu exponovat se v záchranné službě, kde za sebou nemají komplement, jsou napadáni, musí jezdit v noci, je tam velký stres a hrozí žaloby – zkrátka řada nevýhod oproti nemocničnímu prostředí. Konflikt se zákoníkem práce je pro nás beze změny neřešitelný. Záchranné služby se do něj dostaly jako první, protože jsou menší než nemocnice a nemají možnost suplovat lékaře na jednom výjezdovém místě jiným lékařem, jako se to děje v nemocnicích, kde jeden lékař slouží na třech odděleních. Dostali jsme se do konfliktu také s ČLK, která vykládá plán plošného pokrytí tak, že by měla být lékařská posádka dostupná stejně jako nelékařská. V současné době toho ale nejsme schopni dosáhnout,“ popisuje stav šéf Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý. O konfliktu se zákoníkem práce jsme psali také ZDE.

Řešením je udělat z urgentní medicíny základní obor. To se sice už na papíře stalo, v praxi to ale zatím nefunguje – už přes rok totiž chybí schválený vzdělávací program. Ten má na starosti komise při ministerstvu zdravotnictví, podle náměstka pro zdravotní péči Josefa Vymazala ale čeká na zákon 95. Jeho paragrafové znění by přitom mělo být připravené během dvou až tří týdnů. Řešením, než se podaří vychovat nové kmenové lékaře záchranných služeb, by bylo nechat sloužit lékaře se základním kmenem v šesti vybraných oborech, jako je chirurgie, interna či praktické lékařství.

 

24 hodinové služby? Na horách by je uvítali

Záchranáři diskutovali na půdě sněmovny také o tom, nakolik by pomohla výjimka ze zákoníku práce, aby bylo možné sloužit nejen 12 hodinové, ale i 24 hodinové služby. To by uvítaly zejména větší kraje či kraje s obtížnější dostupností, které mají výjezdová místa s malým počtem výjezdů. Proti se naopak staví pražská záchranka, kde je podle jejího ředitele Zdeňka Schwarze 24 hodinová služba nemožná. „Výjimku ze zákoníku práce pro záchranky bych podporoval, ale to je spíše na zákonodárcích. Je bohužel pravda, že kdybychom zákoník dodržovali, zkolabuje nám systém . Teď mě ale navštívil jeden český chirurg sloužící v Německu a chlubil se, že slouží 15 služeb do měsíce, takže se s tímto problémem potýkají i sousední země,“ konstatuje náměstek Vymazal.

Další otázkou je, nakolik v nedostatku lékařů na záchrance hraje roli výše platu. „Nemám dojem, že jsou podhodnocováni natolik, že by to bylo příčinou, proč je jich v systému málo,“ domnívá se Marek Slabý. „S ohledem na charakter a riziko práce by měly být platy vyšší než v jiných segmentech. Lékaři v nemocnici navíc mají možnost přivýdělku,“ reaguje Zdeněk Schwarz.

 

Větší úloha praktiků

Kapitolou sama pro sebe je dlouhodobě narůstající počet výjezdů. To je dáno nejen stárnutím populace, ale také tím, že záchranky suplují jiné segmenty péče. Jedním z nich jsou praktičtí lékaři, kteří jsou často v ordinaci jen dopoledne a odpoledne mívají návštěvní hodiny.

„Suplujeme praktiky v odpoledních hodinách, a to zvláště tam, kde je řídká síť. Stejně tak je nízký podíl praktiků na službách lékařské pohotovostní služby. Další věc jsou domovy důchodců a pečovatelské domovy. Ty mívají smlouvu s praktickými lékaři, kteří mají ošetřovat jejich klienty. Jenže od 12. hodiny, ne-li dříve, je tím, kdo se stará o tyto klienty, záchranná služba. V těchto zařízeních slouží nezdravotníci, takže výjezdů je velké množství. Problém je také ohledání zemřelých. Praktickým lékařům sice něco ukládá zákon, ale v poslední době vyjíždíme k ohledání zemřelých v dopoledních i odpoledních hodinách, protože praktik nahlásí, že by mu to narušilo chod ordinace. Tuto věc dostaly to za úkol kraje, jenže někde se to nepodařilo zajistit. Stejná neochota, jakou vidíme u služby na pohotovosti, je vykonávat koronera – nechat se po noci budit a dojíždět do odlehlých koutů kraje. V Jihočeském kraji koroner je vysoutěžený, ale má problém s obsazením velké rozlohy kraje tak, aby lékaři dojížděli maximálně 40 kilometrů. Polovinu případů tak ohledává záchranná služba,“ shrnuje problém šéf asociace záchranek. „Ministerstvo zdravotnictví a legislativci by měli vrátit praktiky do systému a ošetřit zákonem, jak je to např. v Německu, povinnost zajistit primární péči 24 hodin, tedy spoluúčastnit se na pohotovosti a koronární službě,“ navrhuje Schwarz. Podle Ilji Deyla, ředitele záchranné služby Ústeckého kraje, ale někdy zákon nepomáhá. „Prohlídky zemřelých jsou jasně ošetřeny zákonem, ale ten není naplňován. Praxe je, že zřizovatel neví, co s tím, a tak to dá záchranné službě. Je totiž ze zákona dáno, že ta může dělat věci nad rámec, pokud to neohrožuje její provoz. Jenže ho to už někdy ohrožovat může,“ míní Deyl.

 

Komplikace: poplatek za pohotovost

Suplováním praktiků ale výčet péče, kterou záchranka přebírá, nekončí. Podle Marka Slabého si lidé běžně zavolají záchranku, než aby jeli na pohotovost. To teď podporuje i fakt, že jediný regulační poplatek, který zůstal, je právě ten pohotovostní. Místo aby se pacienti vydali na cestu do nemocnice, zaplatili za benzin a ještě pak 90 korun, využijí záchrannou službu.

Záchranky jsou také často volány k tomu, aby asistovaly policii. „Policie ČR svými předpisy dohnala všechny policisty, aby většinu zadržených, byť nejsou ani opilí, schválil lékař. Každou noc vyjíždím jednou až třikrát k zadrženému opilému či zadrženému v cele,“ přibližuje Slabý.

Práci záchrankám pak v neposlední řadě přidělává centralizace specializované péče – při převozu nestabilního pacienta jak z menšího do specializovaného zařízení, tak naopak, je potřeba záchranná služba.

„Nárůst výjezdů nám nevadí – máme vyšší efektivitu a příjmy. Jenže to s sebou nese vyšší náklady a posílení posádek. Kvantitativně tak narůstá počet výkonů, jenže zdravotní pojišťovny reagují tím, že říkají, že se záchranné služby přeplácí a že si záchranky péči indukují – jsme totiž nejrychleji rostoucí segment ve zdravotní péči v posledních letech. Jenže zdravotní pojišťovny hradí pouze 35 procent našich nákladů , nepokrývají ani mzdy. 55 procent hradí kraj a 10 procent ministerstvo. Pojišťovny hradí výkony - čekání a připravenost hradí kraje,“ uvádí Marek Slabý s tím, že počty výjezdů by se měly zastavit ve chvíli, kdy bude naplněn plán plošného pokrytí. Díky tomu budou moci pojišťovny lépe plánovat financování. Podle zdravotnických odborů je pak problém také to, že když se kvůli stoupajícímu počtu výjezdů zvýšily peníze od pojišťoven (hodnota bodu ale zůstala stejná), některé kraje odpověděly tím, že snížily provozní dotaci.

Že se někde na záchrankách nemístně šetří, potvrzuje také až 15 let starý vozový park. „V některých zemích EU vozidlo starší určité doby nesmí do provozu. Měla by se najít legislativní cesta, aby se zřizovatelé museli o záchranku starat, ne na ní šetřit,“ domnívá se poslanec Stanislav Mackovík (KSČM). To schvalují i ředitelé záchranek, přičemž nejjednodušší způsob by podle Marka Slabého byl, aby maximální stáří techniky upravila vyhláška.

 

Centrální ředitelství záchranáři nechtějí

Na semináři se neřešili pouze záchranáři v sanitkách, ale také letecká záchranná služba. V roce 2016 totiž končí smlouva se současnými poskytovateli. „Začínáme pracovat na přípravě zadávací dokumentace. Rád bych navrhl, abychom v nejbližší době svolali pracovní skupinu a začali vše transparentně připravovat,“ říká náměstek Vymazal. Marek Slabý pak počítá s tím, že by záchranné služby podaly ministerstvu při přípravě pomocnou ruku.

Na přetřes ve sněmovně přišla také organizace záchranek. „Andreji Babišovi se líbí myšlenka, že by záchranná služba měla být státní a měla by mít své generální ředitelství. Měla by pak jinou pozici při jednání s pojišťovnami i s policií. Byla by otázka, zda by generální ředitelství bylo na vnitru či zdravotnictví,“ navrhuje poslanec Milan Brázdil (ANO) s tím, že 14 záchranných služeb násobí diskutované problémy čtrnácti.

Nápad se ovšem nesetkal s pochopením ani u poslanců, ani u záchranářů. „Sloučení záchranné služby pod jednu organizaci je kardinální nesmysl,“ domnívá se Jiří Štětina (Úsvit).

Nejde o 14 různých problémů, ty jsou společné. Jestli je tu představa, že centrálním řízením se problémy vyřeší, tak to není pravda. Není ani pravda, že je 14 odlišných záchranek – máme asociaci, kde se pravidelně scházíme. Někdy může být rozdílný přístup zřizovatele. Jsme ale příspěvkové organizace a ať je rozpočet konstruovaný jakkoliv, když se dostaneme do červených čísel, má zřizovatel dvojí možnost: buď záchrannou službu zrušit, což nikdo neudělá, nebo to dorovnat. Pro nás je tedy tato forma poměrně výhodná. Problémy se zkrátka musí právně ošetřit, takže bude řešení závazné pro všechny,“ dodává Ilja Deyl.

Michaela Koubová

Zdroj: zdravotnickydenik.cz

 

Související články: 

18. 1. 2015  V úterý 13. ledna 2015 proběhl v PS PČR seminář „Problematika PNP“

7. 7. 2008 jsem nejen na špatné financování ZZS poukázal v článku otištěném v ZDN  Nastavme správně cenu a seberme argumenty pravici i levici  a jak vidno, přes šest let se v této oblasti téměř nic nezměnilo .

 

Přidáno 27. 1. 2015 Nedostatek lékařů záchranky bude řešit změna systému vzdělávání

 

Komentáře k článku
  • Ctirad Novák Reagovat 24.01.2015
    Praktici jsou velký problém, nejenže podle toho co dělají tam ani doktor být nemusí, návštěvní službu neslouží - téměř nikdo. Dnes a denně se setkávám na výjezdech s tím, že lidé (alespoň ta část co přemýšlí) volají ke svému praktikovi, že jim není dobře, ten jim ale řekne, že si mají zavolat na 155. A je to v pohodě. Volají si do ordinací naprosto neindikovaně (kdo jiný by měl poznat indikovaného pacienta než lékař??????????????????????????), v DD a dnes oblíbených Alzheimer centrech - sice smlouvu mají, ale patrně jenom na to, že tam mají jeho razítko. Pojišťovny neustále nadávají na narůstající počet výjezdů, ale nic pro omezení příčiny a dodržování indikovanosti nedělají.
  • Ctirad Novák Reagovat 24.01.2015
    A návdavkem minikazuistika:
    Výjezd hypertenze, nal. 3, RZP, do ordinace PL. Zde se nalézá pac. 60 let, dlouhodobě léčený s hypertenzí, anam. jinak nevýznamná, přichází k PL pro dva dny trvající nevolnost a neurčité obtíže typu "není mu dvakrát", PL naměří TK 180/100, AS prav. 95/min, stěžuje si na pocit tlaku ve spáncích, na hrudi. PL podává 2x Nitmonint spr., 25 mg Tensiomin p.o. a ???Apaurin i.m.???, natáčí 12 sv. EKG. My přijíždíme na místo (RZP) - pac. při vědomí, spont. ventilující, točí se mu hlava (Apaurin), KP kompenzovaný, AS prav., normotenze 130/85, jiné obtíže nemá. Na EKG v 1 svodu milimetrová deprese ST (u dlouhodobého hypertonika). Do nemocnice musíme převést již kompenzovaného pacienta, který by bez podaného Apaurinu mohl jít klidně domů, PL by měla pouze zrevidovat jeho chron. medikaci.
    V tomto duchu je to pořád dokola, často nalézáme pac. naprosto neindokovaného sedícího v čekárně s lístekm na sanitku!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
  • Lukas Vancura Reagovat 25.01.2015
    ahoj, pokud si zdravotni pojistovny stezuji na neustale narustajici pocty vyjezdu jez maji hradit doporucil bych jim, aby trvaly na zavedni kolonky prezkum reviznim lekarem do zaznamu o vyjezdu. Pokud by ho na miste zasahujici zachranar zaskrtl toto parere by slo na prezkum reviznimu lekari pojistovny a ten by po prostudovani dokumentace zachranky i nemocnicpozadoval po pacientovi proplaceni (casti) castky za neindikovany vyjezd ZZS. Indikace k vyjezdu je jasne popsana v zakone o ZZS. Pokud tedy do parere napisu do NO: dotycna ceka pred domem se sbalenou taskou stezuje si na tyden trvajici pobolivani bricha SP: eupnoe, lucidni, bez stenokardii, neuro bez laterizace, KP suficientni tedy ZZS jasne zneuzije jako bezplatnou taxisluzbu na cestu do nemocnice mela by minimalne cast vyjezdu uhradit...nakonec by dotycna zjistila ze by ji taxi vyslo levneji a priste by jsi zavolani ZZS lepe promyslela. Nejsem liny pracovat ale pokud mam v podminkach ZZS HMP za 12hod sluzbu na RZP 10vyjezdu z toho cca 9 pacientu ve stavu vyse popsanem jsem z toho po nekolika letech celkem znechucen. Dle meho nazoru je jedina moznost jak tlacit na snizeni poctu vyjezdu je cestou vymahani neindikovanych vyjezdu ze strany pojistoven, protoze operatori ZOS maji velmi slozitou pozici a pokud by auto neposlali vystavuji se trestnimu stihani za neposkytnuti PP.
    • Ctirad Novák Reagovat 26.01.2015
      To by bylo dobré řešení, často do parare neidikovanost jasně zaznamenávám v NO, proč je to pojišťovně jedno?
      • Lukas Vancura Reagovat 26.01.2015
        Protoze jak v jednom clanku cca pred rokem psal Drahos tak ZZS z celkoveho baliku penez zdravotnictvi spotrebovava mene nez zubari myslim 2-3% takze je to pouze kapicka v mori miliard...takze to asi nikoho zase tak moc nepali...zajimalo by me zda se mohu obratit na revizniho lekare pojistovny neindikovaneho pacienta sam jako zachranar nebo zda to muze udelat pouze lekar napr. z ambulance kam nekolikadenni obtize predavam ve 4 rano protoze dotycny to nebyl schopen vyresit u sveho praktika. Nebo co proto muze udelat KZ jsem zvedavy na diskuzi k tomuto tematu na snemu.
    • Jan Semín Reagovat 26.01.2015
      Souhlasím s panem Vančurou, nejlepší je když paní stojí už připravená před barákem a rodina jede za námi autem :-) Nemůžeme se divit, že je zdravotnictví tam kde je, když se plýtvá penězi kde se dá.

Copyright © Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.