Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Diskriminace žen i v oboru záchranář?

  • Co takhle načtnout nové téma? Debata nějak "vázne". Včera jsem šla na návštěvu strejdy do jedné nemocnice v Královehradeckém kraji a před ní jsem potkala záchranáře. Napadlo mě se ho zeptat kolik žen mají v posádce? A on na to, že ženský na záchranku moc nechtěj. Že zvedají těžký pacienty, je to fyzicky náročný. Že ženský vlastně nechtěj nikde. Copak, chcete jít na záchranáře? To si radši rozmyslete. A já na to- noo, já jsem už ve druháku na "záchranářoj" a jsem všeobecná sestra..A on na to- teď jsou ty Emery, můžete jít tam... Byl to IMPULS k tomu napsat tento článek. Nemohu si pomoci, ale zkrátka si musím položit otázku ( už z důvodu že mě zajímají vaše reakce a názory). Jak je to s diskriminací žen na ZZS? Praha je proslulá tím, že ženy- záchranářky rozhodně nebere. Jsou další města které mají stejný názor ( nebudu uvádět). Vím ale že NE všude tento problém je, řada záchranek je naopak pro ženy ( včetně letecké ZS). Nemyslíte si že členem v připravovaném zákoně o ZZS, mimo jiné, by mělo být uvedeno, že členem posádky by měla být žena? Dnes se právě díky staré vyhlášce záchranné služby mohou vymlouvat na fakt že ženy nesmějí zvedat břemena o té a té váze z důvodu..Copak sestry v nemocnicích to dodržují? Z vlastní zkušenosti vím že ne vždy je po ruce sanitář aby jim pomohl se 100 kg pacientem...Nelíbí se mi to a je třeba s tím něco dělat. Nejsem feministka ale.. Proč by žena měla být horší než muž? Jen proto že má menší hmotnost, menší svalovou hmotu, je "méně psychicky odolná", a nemá to na co jsou muži tolik hrdí a nám ženám to chybí? Podle mě jsou to jen a jen výmluvy. Mužská část posádky si zkrátka nedokáže připustit že žena může být stejně dobrá- ba lepší. Je to naprosto individuální. Vskutku, záchranářka drobné postavy a malého vzrůstu si může dokázat zachovat chladnou hlavu při těžké DN na rozdíl od dvoumetrového lékaře s řadou atestací který v tu chvíli propadne panice.. Přece nemůžeme soudit někoho podle pohlaví. Naprosto upřímně mi tato situace připadá jako před 150 lety ( řečeno ne v pravém slova smyslu!) kdy ženy které se chtěly stát lékařkami nebyly přijaty jen pro své pohlaví.. Později panovalo téměř pohoršení nad tím že vás operuje či ošetřuje žena- lékařka! V dnešním 21. století je zde problém diskriminaci žen- záchranářek. Také si musíme vybojovat svoji pozici.. Osobně si myslím že jsou případy kdy je lepší mít v posádce ženu ( znásilnění, porod..). Také si myslím že žena dokáže být více empatická, umí pohladit, povzbudit, uklidnit..( netvrdím že mužská část posádky toto neovládá, ALE..). Dle mě je důležitá i psychická stránka pacienta. Vím, že tento obor, alespoň u nás v ČR, je celkem nový. Např.v USA má tato práce daleko větší tradici, je více uznávaná a ctěná. A hlavně- v USA je převaha paramediček než paramediků. Očekávám těžkou kritiku ale musela jsem toto téma "načnout". Už nějakou dobu o něm přemýšlím. U nás ve škole se toto téma často probírá, jak to vlastně je, kde berou, kde ne a proč. Byla bych vděčná za vaše názory ( i za příp. uvedení faktů ohledně vyhlášek). Díky tomu že vznikla tato skvělá Komora záchranářů, mohu se zde vyjádřit a a diskutovat s vámi. Věřím že právě Komora záchranářů nás ženy podrží a dá nám šanci ukázat co v nás opravdu je... Touto cestou pozdravuji Lucku Plachou a Lindu Buřičovou, které osobně znám, velmi si jich vážím a jdou mi příkladem. Děkuji ZZS které přijímají záchranářky, moje naděje, že budu i já jednou záchranářkou ve své rodné vlasti a nebudu se muset stěhovat do USA, žije dál. Vážně nestuduji 7 let zdravotnickou školu abych většinu služeb v lepším případě odseděla na dispečinku. Dáša Valovčinová studentka 2. ročníku oboru zdravotnický záchranář, všeobecná sestra

    • Ahoj Dášo, díky za moc krásný příspěvek a taky za odvahu, s jakou jsi hnala svůj brk :-) Záměrně nechám prostor více kolegům...Se svými myšlenkami jsem se již podobné diskuze účastnil na jiných odborných stránkách, kde se rozproudilo více zla, než rozumných argumentů...sám jsem zvědav.... Ale jeden poznatek si neodpustím. S tou "diskriminací" je to tak půl na půl, nemyslíš? Olda Škorňák

      • Zdravím Vás všechny vážení a milí, hlavně pak zlatovlásku Dášu, slušnou a milou dívku, která by se neměla bát o své místo na slunci. Bylo by hloupé nechat tu autorku vysedávat s kůží na trhu "o samotě" - míněno mezi samými chlapy s tématem tolik ženským :). Přišla jsem se tedy podílet, ač mám pocit, že diskuse je téměř vyždímaná. Všechno podstatné, co mě při zamyšlení se nad "diskriminací žen u záchranky" napadne, už jsem si tu přečetla a tak mi nelze, než opakovat po Vás - že totiž cílené vystrnadění žen ze všech posádek záchranné služby jednoho územního celku je vskutku konina. A je jedno, čím a jak je to obhajitelné či "normovatelné". Postrádá to logiku, přirozenost, brzdí rozvoj, patologizuje pracovní vztahy, následkem čehož trpí i vztah záchranáři - pacienti, a koneckonců - závažný je už sám fakt, že ať se na to v obecné rovině díváme z jakého úhlu chceme, diskriminace to prostě JE. Nepopírám, že po stránce svalové výkonnosti a ekonomické výtěžnosti taková záchranka možná jen kvete... Stále ovšem platí, že tento systém je na území naší země jen v určitých regionech a za jejich hranicemi tomu může být naopak. Prý je v celkovém měřítku u ZZS stále více sester než "sestřáků". Tvůj dojem, Dášo, je jistě umocněný tím, že studuješ a pohybuješ se zrovna v oblasti, kde sestřičkám u ZS příliš pšenka nekvete, genderové studie by tu plakaly, ale věřím, že až budeš splňovat všechny podmínky pro výkon své vysněné práce, jistě se najdou humna, za nimiž holkama nepohrdají. Ony "podmínky" pro výkon povolání zdravotnického záchranáře bez odborného dohledu jsou ale podle mne to, co absolventy vyšších zdrávek pálí daleko víc než zmiňovaná diskriminace. Holky i kluky. Přesné znění vyhlášky, která toto upravuje, by tu asi lépe citovali pánové těchto paragrafů znalí, ale je to asi tak, že žádný absolvent VZŠ v oboru Dipl. zdravotnický záchranář nemůže ihned po složení závěrečné zkoušky nastoupit do práce jako samostatný SZP. Nemůže totiž pracovat bez tzv. "přímého dohledu". To lze až po nejméně dvou letech (?) praxe na JIP, ARO, na urgentních příjmech a v posádkách RLP či RZP s dalším "střeďákem", který už tyto podmínky splňuje. V řadách těch z Vás, kdo se těšili, jak se neprodleně po složení absolventské zkoušky a obhajoby diplomky vrhnou do zachraňování životů, to jistě působí nemalé rozčarování, ale zkuste uvěřit tomu, že takové nařízení má pro Vaše budoucí pacienty i pro Vás samotné význam. Utekla jsem od tématu a za to se omlouvám. Vrátím se k němu tedy v závěru. Chtěla bych říct, že jako v každém lidském počínání, které má blízko k člověku samému, jeho sociální podstatě, i v záchranařině je potřeba obou faktorů, mužského i ženského a ani jeden není zcela zastupitelný. Bez chlapů by ta záchranka opravdu nefungovala a my...? Nám to jde s těmi opilci i babičkami opravdu dobře :) S úctou ke všem výše podepsaným zdraví Lucie

    • No abych pravdu řekl, nevím, proč na některých záchrankách ženské neberou.Ale dle platných předpisů na to mají právo a co se týče právního hlediska, asi by to bylo těžce napadnutelné. Ale z vlastní zkušenosti bych řekl, že je to vše o lidech. Kolikrát i ten největší a nejdrsnější výrůstek změkne, když do místnosti vpluje záchranářka a pokud toho umí využít, dostane ho nenásilnou formou s úsměvem na rtech do sanity a ještě s větší grandiózností mu píchne žílu….to je potom radost. Není tam to napětí, jaké by bylo, když by se ukázala posádka 3 stokilových chlapů o výšce 190cm…. No a panové, kteří tvrdí, že ženská nic nezvedne. No je to zase o lidech. Znám ženské, s kterýma na RZ sneseme babičku na vakuovce a bez keců třeba několik pater. A to věřte, že u nás nejsou babičky jen kolem 30kg :-). I to lehátko je polohovatelné. A pokud zvedám někoho na 4krát a obejdu jednou tolik lehátko. Pánové včerty….dá se to přežít, a že máte v posádce zrovna dvě 45kg šipinky určitě zvládnete. Je fakt, že občas ženské na pracovišti zaprudí, jako asi všude, ale dle mého názoru je občas dobré slyšet názor i z druhé strany a možná pro některé by ten názor mohl být i přínosem a možností zamyslet se nad sebou.

      • Ahoj Martine :-) díky, žes přihodil názor za řidiče, i když musím přiznat, žes mě celkem svým názorem zaskočil. Po letech na záchrance si stojím za názorem, že vše je relativní a hlavně je to velmi, velmi, velmi individuální. Mám kolem sebe kolegy-muže, kteří dokážou promptně a zcela bezprostředně komunikovat s pacientem, držet někoho za ruku a třebas pohladit po tváři (i ti 100 kg, možná by ses divil). Mám taky kolem sebe kolegy-muže, a těch je naštěstí skutečně minimum, kterým bych se s velmi smíšenými pocity svěřoval do péče. Mám kolem sebe kolegyně, které bez problémů zvládají jakoukoliv situaci, do schodů letí mezi prvními, hrdě se hlásí k nosítkům, na zádech defík, na rameni kyslík,...ve tváři pot a na rtech široký úsměv. Vážené kolegyně, smekám před VÁMA a hluboce si VÁS vážím. Mám taky kolem sebe kolegyně, které jsou zdrojem neustálých problémů, vrcholem jejich odbornosti je kyblík s dezinfekcí, na výjezdu nosí dokumentaci, proč by se měla smýkat s něčím těžším, s pacientem nepromluví ani slovo, jediný zájem je o jejich pojišťovací kartičku, jsou flustrované, zakomplexované a nepříjemné. Takových si nevážím, pracuju s nima a díky kolegialitě je toleruju. Myslím, že obě pohlaví se musíme na záchrance vzájemně učit,...chlap může lépe zvládnout porod v sanitě a žena zase úspěšně zvládnout nějakého agresívního pošuka (nemyslím, že je to o těch kilech :-) je to o empatii, kouzlu osobnosti, rozumu a kusu dřiny na sobě samém. Proto si myslím, že je velmi krátkozraké jedno či druhé pohlaví na záchrance privilegovat, či dokonce vystrnadit. Olda Š.

        • Jasan že to není o kilech.....a jak píšeš je to velice, velice, velice idividuální. Je to prostě o těch lidech. Nic víc. A opravdu si můžeme vzájemně pomoct. No ale i uškodit....každopádně jsem pro ženy na ZS.

          • Díky kluci za to že jste se ozvali. Já moc dobře vím, že nejde o kila a svaly ale o tu lidskou stránku a také o to že je to naprosto individuální (vážně neodsuzuji mužskou část posádky!)...Jen jsem chtěla vyzdvihnout ženské klady protože zkrátka nechápu, proč jsou některé záchranky tolik proti. Byla bych moc ráda kdyby se ozval někdo z žen a přihodil svůj názor. Dáša V.

            • Zdravím do diskuze k zajímavému a "horkému" tématu, které jste zde otevřela. Máte Dášo pravdu, že zvláště čerstvé absolvetky studijního oboru zdravotnický záchranář jen stěží nachází uplatnění v ZZS, je to mnohde dáno i tím, že větší šanci na přijetí mají záchranáři, kde je požadováno k výkonu profese záchranář i řízení sanitního vozidla ZZS, neboť i řidičů na ZZS bude nedostatek (viz současná nutná kvalifikace - kurz záchranné služby v délce cca 800 hodin). Navíc požadavky jsou v každé krajské či územní ZZS v ČR odlišné, je kladen však důraz na splnění kvalifikačních předpokladů. Ženy na ZZS jistě patří, ale nelze toto nařídit nějakou zákonnou normou, nedovedu si představit, jak by toto bylo formulováno, "na ZZS musí být tolik a tolik žen v těch a těch posádkách...)" Chápu určitě rozčarování, ale žádný pedagog ve škole ani zaměstnavatel vám v současnosti nemůže slíbit, jestli uplatnění ve svém oboru po absolutoriu získáte, či nikoliv. Zde je zásadní problém, kolik bude potřeba vyškolit záchranářů, aby našli své uplatnění a neodcházeli do jiných oborů. Tento problém se jako profesní organizace budeme také snažit vhodným dialogem s kompetentními institucemi řešit a poté vás informovat. Vaše podněty jsou zajímavé a vystihují tuto situaci a Olda (kterého zdravím) toto svými příspěvky dobře a pravdivě "dokreslil"..:-) Radek Benda

          • Čau Marťo, ať trošku odlehčíme, já vím, že mezi samými kolegy se manželka hledá těžko, ale přesto...manželku si na záchrance nehledej :-) :-) :-) Olda Š.

            • No od tebe to sedne Oldo :-) :-)...to snad ani nejde, ne?

    • Zdravím vespolek, já si pořád myslím - a oprávněně - že k záchranné službě patří diplomovaná zdravotní sestra / a pak je jedno, jestli je to žena či muž / , která má odslouženo alespoň 3-5 let na intenzivním lůžku kdekoliv. Má - li k tomu navíc nějaký ten ARIP, záchranářskou školu či cokoli jiného - je k nezaplacení.Obzvlášť, když není taková sestra ochotná nastoupit k záchrance na plný úvazek a chodí do nemocnice dál ! Ostatní varianty jsou krajové, všude jinak, někteří tohoto trpěného bordelu mistrovsky využívají, nestydím se říci, že možná v tom někde bude i protekce - těžko se toto vše komentuje nějak obecně a obtížně v tom někdo bude dělat někdy pořádek. Jsou zřizovatelé, kterým je líto zaplatit zdravotní sestru v posádce RLP nebo RZP - to je naprostá hanebnost !! Slečna či mladý muž, který má maturitu třeba na gymnáziu a pak vystuduje záchranářskou školu - z mého pohledu - na záchrannou službu bez praxe n e p a t ř í , protože o nemocném člověku neví nic ! Další nestydatost je zbavovat se ženského faktoru u záchranných služeb aktivně, cíleně, proklamativně - nebo dokonce a priori hlásat, že přednost budou mít muži, vzhledem k fyzické náročnosti této práce a jiné podobné nehorázné nesmysly. Ale o tom bylo již popsáno stohy papíru - a já se nechci opakovat.Stejný manažer, který klidně obsadí většinu svých posádek na postu SZP gymnazisty se záchranářskou školou, nechá " jedním dechem" jezdit za volantem bývalého řidiče od "Dřevoplastu", který nemá dokonce ani maturitu a zdravotnické vzdělání dohání za chodu. Já rád nadsazuji a přeháním, ale tady bych si dovolil mít čisté svědomí. Kvalifikované síly nechybí v řadách SZP - máme zdravotní sestry ženy !! - ale chybí především v řadách řidičů -záchranářů . Každý ať se rozhlédne kolem sebe. Chytrému napověz, hloupého trkni.Vždycky, když na toto téma diskutuji, nebo něco píšu, dusím se vzteky, neumím se ovládnout a jsem schopen pronášet i fanatické názory.Jsem si vědom, že mé názory jsou v této podobě nepoužitelné - ale děje se to. Zdravotní sestra od intenzivního lůžka je zkrátka bonus a měla by být nedotknutelná a bezpodmínečně požadovaná jak do posádek RLP, tak především RZP. A zatím ne zcela vyprofilované záchranářská vzdělávání a "tituly" by se měly výhradně týkat směrem k řidičům. Aby se jim oprávněně mohlo říkat řidič - záchranář. Vám , slečno Valovčinová,toto samozřejmě v ničem nepomůže, ale bude - li tyto řádky číst pozorně kdokoli - potrefený či postižený, původce či oběť - musí si v tom najít - pokud chce být objektivní - co a jak by měl kdo udělat nebo zásadně nedělat.Nevěřte tomu, že by se mělo jednat o nějakou perzekuci ženského pohlaví. Kdyby to totiž tak bylo, tak by se to dalo ještě chápat a bylo by se o čem bavit. Ale realita je ve skutečnosti daleko horší - je to především snaha ušetřit na výplatách, maskulinizovat záchranku směrem k špeditérství, rutinérství a namachrované empirii. Tomu nelze zabránit - bohužel. Je třeba jen věřit, že i budoucnost ukáže, jak nemyslitelná je neomalená likvidace ženského faktoru v přednemocničních oborech. jiří franz

      • Pane doktore zdravím Vás. Jsem rád, že i téma řidičů - záchranářů bylo nakousnuto. Máte pravdu, že jsou na záchrankách řidiči snad ze všech oborů lidské činnosti.Ale jak z toho ven? Asi si všichni uvědomujeme, že posádky budou časem složeny ze dvou paramediků.Je tu ale spoustu nezodpovězeného. Co kluci, kteří mají kolem 30 a relativně můžou tuto práci dělat ještě dlouho a mají už taky něco za sebou.Mají RLP kurzy.... Bude podmínka, že si budou muset dodělat záchranařinu ? Co kluci, jak říká také jedna strana, kteří budou po škole záchranáře a udělají si potřebná řidičská oprávnění ? Posadí je někdo do sanity za dost peněz a nezkušené pustí na naše cesty? Znám pár doktorů, kteří by si to dost rozmýšleli, jestli s takovým mladým klukem, který nemá zkušenosti pojedou....Možná je toto téma na další záložku do diskuze :-)

        • Zdravím všechny pisatele. Přihodím pár vět do rozjíždějící se diskuze: V příspěvku Martina je dosti otázek, na které bych také chtěl znát odpověď lidí povolaných a zkušených. Co se týká řidičů záchranářů: vím, že například v Jihlavě funguje posádka dvou paramediků. Na Vsetíně jsou pouze řidiči z kurzem na doškolováku. Co je lepší? Nebo efektivnější?Levnější?...... Záleží asi na úhlu pohledu. Osobně bych radši jel z klukem, o kterém vím, že má mnoholetou praxi v řízení než záchranář. Také ženy jsou u tohoto systému znevýhodněny, zatím jsem neviděl záchranářku za volantem - proč, když žena je za volantem všeobecně pozornější? Také nevím jak jsou placeni, jestli stejně, nebo jestli jako řidič mají menší plat? A jsou schopni získat za volantem tolik potřebnou praxi a zkušenost pro řízení ,,rychlé,,? Kdo najezdí více hodin? řidič paramedik, který se dostane za volant jednou za týden? Nebo řidič z kurzem, který jezdí 3 x do týdne? Určitě je spousta lidí kteří to vidí jinak a rád si vyslechnu i jiný názor. Aspoň si udělám přehled plusů a mínusů. A další věc je - umožní zaměstnavatel řidiči s kurzem dodělat si dálkově záchranařinu a platit mu větší plat? V dnešní době šetření a různých škrtů a kliček jak ušetřit na platech, je odpověď zřejmá. Ale možná se všude tak nešetří. Tak jak je to u Vás? S pozdravem Marek

  • Zdravím všechny kolegyně a kolegy. Jak tak čtu nově založenou diskuzi, pěkně se to tady rozhořívá. Jistě každý má určitou pravdu. Stejně jako MUDr. Franz, že mladý muž či slečna po gymplu bez praxe na rychlou nepatří. Na jednu stranu má pravdu (vidím to na svém spolužákovi, kterého bych nechtěl potkat na výjezdu:) ale na druhou jsem rád, že ke studiu záchranáře stačí maturita. Já osobně jsem vyučen stolařem s dřevařskou nástavbou, ale co jsem dokončil civilní službu ve špitále na ARO, a začal zapáleně při práci studovat na záchránáře, jsem rád, že tomu tak je:) Nevím jak je tomu jinde, ale vyslechl jsem si od vrchní, že pokud nemám maturitu z ošetřovatelství, nemůžu u lůžka pracovat. Kde bych měl potom získat praxi v intenzivní medicíně? Vždycky je pro a proti, stejně jako u žen záchranářek. Můj názor je, že ženy k ZZS patří stejně jako muži. Jak bylo již dříve zmíněno, je to kraj od kraje jiné. Někde je víc žen než mužů a naopak. Takže asi záleží, kde se člověk narodí:)) Osobně znám spoustu žen (i studentek) záchranářek, které by v ledasčem strčili muže do kapsy jak svou pracovitostí a pílí, tak i svou odborností. Takovým lidem fandím a s takovými chci pracovat, ikdyž realita je leckdy jiná. Je spousta mužů, kteří berou své povolání jen jako prestižní záležitost a je spousta žen, které berou svou práci jako životní poslání. Boužel některá děvčata to kazí ostatním kolegyním tím, že jak se jedná o nějakou ,,těžší práci,, hledají různé kličky, jak se tomu vyhnout, jak využít někoho jiného - muže - ve svůj prospěch. Viz. jak již zmínil Olda z nosením dokumentace a starost o kartičku pojištěnce. Tak to hold chodí a chodit bude, o to je to horší, když má některá u vrchní ,,tlačenku,,. V takovém případě jde požadovaná ochota a pracovitost stranou. Je ale nesmysl určovat kolik žen a kolik mužů má být na stanovišti ZZS. Člověk musí asi něco vydržet, dělat pár let jinou práci, aby získal praxi, rozhled a průbojnost. Potom věřím, že pokud je člověk do záchranářiny zapálený musí si toho všimnout i někdo z vyšších míst. Přeji tedy všem ženám záchranářkám, aby vystrnadili všechny ty ,,rádoby,, záchranáře muže. Pokud jsem se někoho ve svém příspěvku dotknul, tak ať se nad sebou zamyslí:)) PS: Oldo já myslím, že mít ženu záchranářku má i své výhody. Můžeš je klidně uvést:)) S pozdravem Marek

    • To máš uplně jedno jestli máš gympl nebo zdravku. Jedinou výhodou pro toho kdo má zdravku by měla být ta, že by měl ovládat technické postupy u něčeho, ale všichni začínají od nuly at jsi bratr nebo máš gympl takže i gymplak může být lepší jako nějaká sestřička či bratříček a to mám zdravku a taky neumí všechny výkony které bych měl po zdravce umět. Holt když se k ním člověk během praxe na zdravce nedostane tak je to těžký z toho vyplývá jen to že je to vše jen o praxi a teorii.

  • Jak to tu tak čtu tak mně připádá, že se dost zhazují lidi, kteří jsou hned po škole. S těma řidičema to beru, když je kluk či holka hned po škole a má patřičné papíry na řízení sanitky a měl/a by jít hned řídit tak nevím, dokonce když je třeba z jiného kraje a danou lokalitu nezná. Ale proč neuznáváte lidi po škole to nevím. Chápu, že nemají dost těch zkušeností aby udělali to co udělá člověk, který tam je 10 let,ale vzpoměnte si na svoje začátky. Taky jste na tom byli podobně. A s tím arem je to možná dobrá věc, ale k čemu mu to bude v terénu. Navíc na aro se jako vystudovaný záchranář člověk nedostane, leda tak jenom jako sestra k lůžkam, která dělá hygienu a ti co nemají za sebou zdravku tak se tam nedostají vubec. No je to sporný ale myslím si, že člověk hodně zkušenosti pobere v terénu než na tom aru ale je to můj názor samozřejmně.Třeba mne vyvedete z omylu.

  • Otevřeně přiznávám, že bych se tímto příspěvkem chtěl – a právě na těchto stránkách – za sebe vyjádřit k uváděným propletencům, směsi dobrých názorů, snah něco zlepšit, ale i iluzí a omylů. Mohu poskytnout náhled člověka, který prošel - a nadále aktivně prochází – rozličným prostředím a variantami medicíny prvního kontaktu. Jako takový musím říci, že dál jsem zatím k této minutě nedospěl, i když jsem stále pod vlivem snahy a uvolnění na sebe pouštět jakýkoli vývoj, včetně ochoty připustit vlastní omyly z proběhlých časů. Lékař u záchranné služby musí být zkušený potažmo nadále klinický vzdělaný lékař s letitou praxí od lůžka, nejlépe intenzivního. S neuzavřeným trvalým dalším sebevzděláváním a možností jej kdykoli srozumitelně testovat a kontrolovat jeho erudici s vývojem poznání. Zcela stejné to musí být na postech SZP, kde bez ohledu na pohlaví není možné, aby dotyční nebyli legitimními diplomovanými zdravotními sestrami všech stupňů či forem, včetně dalších nástaveb, doplňků – ale opět – sestry či sestráci s nadále garantovaným vzděláváním a vedlejším či hlavním pracovním poměrem v nemocnici / v krajním případě i jen u standardního lůžka /. Řidič záchranář musí mít prostě a krátce maturitu, záchranářskou školu, profesní řidičský průkaz a cokoli navíc - jedině dobře ! Všichni pospolu pak trvalý systém srozumitelných psychotestů. Ale ani to ještě nemusí stačit !! To také víme a známe ! Dobře vím, že posádka – lékař dermatolog, gymnazijní maturant s mokrým diplomem DZZ a řidič dříve od Kuka vozu – může předvádět zázraky a působit na první dojem dlouhá léta jako parta, která provádí PNP „levou zadní“. To ale neznamená vůbec nic a je to právě ona zavádějící a iluzorní výjimka, která ani nepotvrzuje ono pravidlo starých latiníků. To, že tomu tak všude není a naopak někde je , rovněž v této chvíli neznamená vůbec nic. Nelze plést všechno dohromady. Záchranné služby pracují trvale, nelze jejich činnost zastavit, vykonat nějaké reformy a pak začít znovu a lépe. Není zákon, není systém, není shoda, není často ani vůle, nejsou vždy finanční prostředky. Nestačí pouze chtít u záchranné služby pracovat. Každý nemůže tuto práci vykonávat, ale ani to, že se tak děje není špatně. Je to jen vynucený stav, který je třeba změnit s jasným vědomím, že to může trvat desítky let. Posté opakuji, že dodnes není v této zemi nikdo, kdo by dokázal jasně deklarovat potřebnost pracovníků pro jednotlivé kategorie, jejich odborný a lidský profil, jejich výplatu a potřebné vybavení. Není nikdo, kdo by jasně a razantně deklaroval potřebný počet výjezdových stanovišť, počet posádek RLP, RZP, kdo by definoval co je to tísňová výzva a co jen plané žvanění, snaha získat pouze informaci, snaha býti kamsi odvezen nebo přivezen. Není jasné, jak a v jaké podobě mají být lidé oblečeni, jaké mají mít přístroje, léky, auta či letadla. Každý kraj, každá oblast, každé výjezdové stanoviště nějaký systém má, mnohé z nich mají ten systém dokonalý, funkční, použitelný, ale už o pár kilometrů dál nic podobného neplatí. Vzdáleně mi to vše připomíná celosvětový boj s drogovou závislostí. Vše již bylo vyzkoušeno od trestů smrti až po prevenci, systémová opatření při možnostech fundované terapie, boj s dealery či kriminalizaci měkkých drog. Všechno již někde někdo zkusil a stále to nepřináší výsledky. Možná nikdy nepřinese. A tak zatím stále vítězí jakýsi kompetentní boj o každý jeden lidský život každého jednotlivého toxikomana. Systémově ? Zatím nic. Dost podobné je to v těchto časech s českou záchrankou. Vítězí jakési astrální klipy, které ukazují ten či onen výjezd, který se od prvopočátku vyvíjí a probíhá jak z partesu a nebo naopak celou tu naší práci zlolajně hanobí. Mezi tím jsou desítky mezistupňů, které jsou lepší nebo horší. Je otázkou, jestli by nestálo za to se skutečně soustřeďovat právě a jen na ten aktuální výjezd a vykonat jej v nabízeném systému co nejlépe. Být trvale při čekání na práci na ten výjezd připraveni. Tak, aby těch hanebných bylo co nejméně, pokud možno žádné. Aby tomu tak mohlo být, je třeba vyzrálé a stabilní pracovníky, kterých je možná málo, ale s tím se - při stávajících společenských, politických a systémových poměrech - nedá tak úplně rychle nic moc dělat. Především už vůbec ne komukoli slibovat či garantovat, jaké nepodkročitelné minimum bude stačit k tomu, aby mohl taky mámit a pracovat na záchrance. Poctivě po sobě ty své šroubované věty čtu a bez ohledu na to, jestli se kvůli nim na mně někdo bude zlobit, zdají se mi srozumitelné. Manažeři, kompetentní úředníci a odborníci připraveni něco reformovat j s o u !! Ne, že nejsou. Jen já jich znám mnoho a když je znám já, tak jich bude ve skutečnosti ještě víc. Je třeba ponechat koncepci, reformy a zákony jim. Jednou se to podaří a je jedno, jestli to bude za sto let. Nám řadovým pracovníkům všech kategorií přísluší kázeň, sebereflexe, rvavá snaha být stále v něčem lepší. Práce u záchranných složek není a nemůže být pro každého, bude tomu tak stále méně často. Plácám tady o kvalitě lékařů, nutnosti je stále nějak testovat, prověřovat, hnát do kvality. Velmi dobře vím, že kdyby teď – v tuto chvíli – spadl takový systém z nebe, není vyloučeno, že bych byl jeden z prvních, kteří by neobstáli. A to bych si mohl na základě své profesní anamnézy již teď do smrti namlouvat, jak jsem nepostradatelný, neomylný, urážet se nad představou, že by mi někdo řekl, abych šel raději dělat něco jiného. Kolik nás takových je ? Kolik takových pracovníků je v řadách nelékařských profesí u záchranek ? A kolik lidí ještě nepracuje, teprve cosi studuje a přitom sní o tom, že už teď jsou k práci tohoto druhu předurčeni !! Více pokory bude vždy slušet každému z nás bez výjimky. I na těch nejhorších pracovištích ví každý, co má dělat – a zatím to stačí. Jak bolestně a každodenně vnímám ten nepopulární motiv, který zní : Dělej jen to co máš a uvidíš, že to bude stačit ! „ Nemám žádný odbrorný certifikovaný výzkumný výstup, ale jen z empirie tvrdím, že u českých záchranných služeb si svoje jasně dané základní povinnosti neplní 60-70% lidí všech kategorií ! Zásadní opatření nechme kompetentním, ať již si o nich myslíme cokoli, ať se nám to líbí nebo ne, ať jsou jejich stávající výsledky jakkoli kostrbaté.Existuje přísloví "Nebavme se s volem o sobotě, když půjde v pátek na porážku "! To je docela veliká moudrost, nebo chceme - li zdařilý bonmot a je v něm řečeno skoro vše. Vážně i s humorem, lege artis i v parafrázi - se hodí skoro na vše. :-) jiří franz

    • Dobrý den, pane doktore. Velmi rád čtu vaše příspěvky a názory a děkuji za vaší podporu naší komoře. Se vším ale nemohu souhlasit a celkem často zvedáte mě i ostatní ze židle. Jak jeden můj kolega vtipně a nevinně poznamenal, možná by nebylo od věci spadnout z hrušky a uvědomit si, že Kolín není středem světa (jak zase vtipně řekl nedávno v Praze jeden z vašich kolegů :-) Pokud vím tak pracujeme na zdravotnické záchranné službě a ne nemocniční záchranné službě. Tudíž by zde měli pracovat lékaři i nelékaři na plný úvazek a ne si zde chodit pouze přilepšovat k platu. I k nám chodí sestry z nemocnice, znám je, vážím si jich, jsme nejen kolegy, ale i kamarádi. Současně ale také vidím a ony to také samy přiznávají, s jakým strachem chodí do služeb. Není totiž týden, aby nebyly novinky a změny, ...v lécích, materiálu, pomůckách, směrnicích, dokumentech a pod. Všichni víme, že nechodí sloužit proto, aby zvyšovali naši erudici, ale aby kmenový personál nenavyšoval přesčasové hodiny. Musíte uznat, že je potřeba neustále opakovat a učit se různým postupům, algoritmům, nácvikům, fixačním technikám,...a upřímně, kdy tohle dělá sestra, která si přijde odsloužit několik služeb v měsíci. Na svém oddělení může být korunovaná královna a je to tak v pořádku, ale tohle nemůže stihnout,a když už, tak časem to zapomíná jako spousta z nás (což je špatně :-( Kolik z nás může takto přijít sloužit na ARO, Urgent, JIPky a pod., ani ne tak pro peníze, ale hlavně abychom si udržovali svou odbornost a erudici??? Minimální počet. U nás to řešíme povinnými stážemi na ARO, a tak mám např. za týden více intubací (včetně dětí), než náš kmenový lékař za několik let. Vím, že třicet trubek strčených do krku ze mě ještě nedělá dobrého záchranáře, ale je to jedna z možných cest z tunelu. Tuším, že v sestrách spatřujete zcela jiné kvality, sám jsem vděčný tomu, čemu jsem se při práci na ARu naučil a je to jen dobře, pokud si tím vším záchranář před nástupem do terénu projde. Jistě víte, že v Česku a Slovensku máme jeden z nejnáročnějších systémů vzdělání nejen v EU, ale i ve světovém měřítku. Važme si toho, buďme na to pyšní a snažme se to dotáhnout do úspěšného konce a snad dokonalosti. Bohužel druhou, hanebnou a smutnou stranou mince je naše společenské postavení, kompetence a platové ohodnocení. To se týká i našich řidičů, je mi jich trošku líto a vůbec bych je nijak nedegradoval kvůli jejich vzdělání. Vždy se na ně zapomínalo, jejich odbornost se vyřešila pochybnými kurzy RLP, RZP různé kvality. I přesto z mnohých z nich vyrostli "páni řidiči" a velmi dobře se s nimi pracuje a bez obav se nechám odvézt kamkoliv, protože to skvěle umí a já jim věřím. Jsou totiž v první řadě řidiči a pak záchranáři. Tady platí to, co pořád opakuji dokola. Jaké záchranáře a řidiče si vychováme, takové budeme mít vedle sebe.I bývalý řidič popelářského vozu může být skvělý řidič-záchranář, vím to. Budujme takovou záchranku, kde budou pracovat jen profesionálové (ať už lékaři či nelékaři, všichni víme, že spějeme k paramedickému systému PNP), kteří budou skvělými odborníky ve SVÉM oboru, budou na to náležitě hrdí, rádi budou chodit dopráce, budou se celoživotně vzdělávat, z výplaty uživí rodinu, aspoň jednou za rok pojedou na dovolenou a v noci budou mít klidné sny. Zákonem či vyhláškou upravme podmínky k výkonu povolání tak, aby vystudovaní záchranáři napěchovaní teorií dostali šanci získat během roku až dvou praxi v nemocnici a pak nám vytřeli zrak. Těším se na to. A fakt nezáleží na tom, zda někdo nosí trenýrky, nebo bílá tanga s podprsenkou (...i když :-) Zdravím všechny diskutující Olda Škorňák

      • Nazdar Oldo Škorňáku, jsem rád, že se diskutuje - už proto, jak málo srozumitelné bývá někdy - prima vista - cokoli, co je jednorázově napsáno. Zní to pak velmi pregnantně, zbytečně neomylně a vždy to zasluhuje případný " remake" nebo normální ústní debatu - případně i hádku. Svět se skutečně - zaplaťpánbůh - netočí podle Kolína a buďte si jist, že podobné názory jako vy mají pracovníci i v Kolíně - jako jinde.Jsem si vědom toho, jak často se těžce smiřuji s tím, jak některé fungující prvky, které jsem na vlastní kůži zažil - již docela dávno - byly poničeny, smeteny, možná jen odloženy a teď se to všeobecně ukazuje jako přinejmenším chyba. Ani to ale nestačí k tomu, abych si dělal patent na rozum. Jsem v aktivní činnosti u záchranné služby, včetně všeho, co se děje kolem i uvnitř, ponořen každodenně po uši. Navíc jsem - možná i trochu chorobný - kompilátor, vizionář a již málo ohebný skeptik.Čím déle to dělám, čím více absolvuji výjezdů, tím víc si myslím, že jakousi nepsanou základní " buňkou", nebo jednotkou / jako třeba ve fyzice Volt, Ohm apod. / oboru PNP je jeden každý výjezd posádky RLP, RZP či vzlet LZZS atd.Od cinkotu telefonu až po návrat do garáže a editaci výjezdu do nějaké databáze.Kvalita každého takového samojediného výjezdu je přímo úměrná kvalitě té které posádky - bez ohledu na to, jestli se jedná o muže, ženy, externisty,zlatokopy kteří si jen tak přivydělávají, nebo vyhořelé záchrankové krysy, které tráví čekání na práci u jídelního stolu nebo v posteli. Zásadně nikoho nepodceňuji, natož kýmkoli opovrhuji - jak zde také kdosi podsouvá ! Já jenom - a teď mluvím výhradně a pouze za sebe !!! - stále méně vidím v záchranných službách zdravotnické zařízení, terén který by mohl kohokoli v čemkoli erudovat, zaměstnání, které by mohl na plný pracovní poměr provádět kdokoli / lékař, sestra, řidič /- kdo prostě a krátce JENOM jezdí na záchrance ! Já dobře vím, že je na mnoha místech dokonalý systém vzdělávání při záchranných službách, ale také vím, že neumíme těm lidem splnit jejich požadavek taková vzdělání zaplatit - protože nikdo se zadarmo vzdělávat nechce, odmítá, nebude - a dělají to jen de facto " šílenci" a fanatici. To ale není systém. Na úrovni skutečné RLP či RZP – či jak se to bude jmenovat - budou muset jednou pracovat výhradně lidé, kteří jsou vyzrálými zkušenými aktivními lůžkovými a nemocničními zdravotníky - nikdy ne pouze a výhradně pracující na některém ze stanovišť záchranné služby. Tím nikoho nehanobím, je to spíš mé oprávněné přání. Které ale není žádnou nereálnou fantasmagorií - i když to může trvat velmi dlouho, než tomu tak bude. Zničená a pohřbená Nemocnice záchranné služby na Malvazinkách v Praze - především v létech 1990 - 1994 - krom toho, že měla jako jedna z prvních nemocnic v zemi jasný a srozumitelný urgentní příjem - každému, kdo byl tehdy u toho i kolem ukázala, jak zásadním profesionálně pozitivním prvkem je trvalá promiskue činnost zdravotníků "jeden týden na lůžku" a " druhý týden na záchrance" apod - ve všech možných myslitelných variantách. Jezdili jsme " na sebe", měli okamžitě zcela jinou zpětnou vazbu a především atmosféru při předávání nemocných. Vše další pak logicky a pozitivně ovlivňovalo osud závažně postižených, kteří do té nemocnice byli " naváženi". Dnes už je takových nemocnic - de facto spojených se záchrankou - nemálo a ti lidé to považují za samozřejmost a jsem si jist, že si to nemohou vynachválit. Co tím chci znovu a znovu říci ? Uznávám, že „Malvazinky“ jsou už vyšeptalá pohádka, které možná ani mnozí sami dodnes nevěří, ale PNP v podobě těch skutečně kritických stavů se musí jednou vrátit do nemocnic, jako jejich součást - včetně aut a posádek, tvořených lidmi, kteří v té či oné nemocnici aktivně a trvale pracují. Budou jezdit "na sebe". Ať se již někdy v budoucnu posune konečně do reality CO TO JE SKUTEČNĚ tísňová výzva a co je soustem pro ne tak zcela emergentní složky typu dopravy v rámci jakéhosi Zdravotnického záchranného sboru, daného zákonem. Tam nechť je složení posádek liberálnější, nebo chceme - li šancí pro celoživotní povolání. A tak když závěrem spadnu zase na zem - nelze se ani mně ani komukoli s podobnými zkušenostmi divit, že pohlížím se zalíbením na složení posádek z lidí zkušených, zařazených do kontinuální současné činnosti na intenzivních lůžcích. Já neumím změnit status quo, chápu že systém není dotvořen, lidé t.č. na moje " snové" projekty prostě nejsou. Ale také se na druhé straně nelze divit, že nechci být jedním z těch, který bude právě ony mladé, začínající, dosud studující lidi jakkoli ohlupovat nebo " lanařit" do čehosi, na co nepochybně mohou stačit, ale co jim ne zcela jednoznačně nabízí nějaký odborný růst a trvalejší jistotu o jejich výplatách a sociálních jistotách Já nejsem prezident republiky, který si může dovolit proklamovat své - mimochodem zcela správné - názory na pochlebování Evropské unii - nakonec ani jemu ne všichni rozumí a souhlasí s ním. Jsem řadový účastník nelehkého dění a vývoje české medicíny prvního kontaktu a jako takový se jen snažím pomáhat cokoli kamkoli někam posunout. Nic víc, nic méně. A jako takový - včetně výhradně svého pohledu na realitu - nemohu mít jiné názory. Umím je změnit, ale vždy jen za předpokladu, že k tomu mám nějaký důvod. Žádný kolínský pohled neexistuje ! s pozdravem jiří franz

        • Zdravím Vás, pane doktore, omlouvám se za pozdní reakci, ale všichni musíme chodit do práce a věnovat se rodině...aspoň občas :-) Nejen z naší debaty lze usoudit, že ZZS v Česku sice funguje, ale stále to někde skřípe a je potřeba ještě spoooooooustu věcí jaksi dotáhnout do konce. V tom se asi všichni shodnem a často se jedná "pouze" o úhel pohledu, z jakého na ten či onen problém nahlížíme a řešili bychom jej. A věřím, že oběma nám jde o dobrou věc. Čas ukáže...(nebo vůle politiků či lékařů) ??? V této souvislosti krátký dovětek. Včera byl konečně zveřejněn dlouho očekávaný dokument, týkající se kompetencí posádek RZP. Jen doufám, že většina mých kolegů a kolegyň nebyla natolik hloupá, jako já, a neočekávali něco nového, převratného, či snad průkopnického. Po několika letech slibů, neustálých odkladů a ujišťování ze stran lékařů SUM a MK jsme se skutečně DOČKALI. Za všechny pozůstalé tisíckrát děkuji a popřeju záchranářům v první linii hodně úspěchů, hroší kůži, pevné nervy, dobře nabitou baterii ve vysílačce či mobilu a šťastný návrat z výjezdu "domů" na základnu. Americký záchranář by snad ještě podotknul "Bůh při nás". p.s. Ještě, že máme někde na záchrankách rozumné nadřízené a teď i svou komoru... S pozdravem, Olda Škorňák

          • Ahoj Oldo a pane doktore, zdravím vás a všechny v diskuzi..:-) Nemohu "nereagovat" na včerejší zvěřejnění kompetencí, či spíše "nekompetencí", které zveřejnil výbor UM a MK. Tyto kompetence bylo nutné vydat a určitě se na tomto základu bude moct stavět, avšak toto je spíše opsaná původní verze, pouze doplněná o kritéria smrti a použití kombitubu, chybí zde tolik potřebná medikace, respektive možnost její podání v krajní nouzi...) Budeme v posádkách RZP muset holt i nadále stát s telefony či vysílačkou v ruce nad křečujícími či přímo umírajícími pacienty a budeme telefonovat a radit se a doufat, že nám pacient mezitím nezemře, nebo nám příbuzní či okolí pacienta nedají ránu do zubů..) Laikovi to nevysvětlíte, ten čeká, že když přijede sanitka a tým, který mu pomůže, a nerozlišuje RLP a RZP! Na co máme složitý systém vzdělávání a nutnost mít registrace pro výkon práce bez odborného dohledu, když kompetence posádek RZP v ČR se rovnají "Mikešovu povoznictví"?... Přeji pevné nervy a budeme se všichni muset snažit současný stav ovlivnit přijatelným směrem, doufám, že i na kompetentních místech bude náš záměr pochopen správně, ale spíše zde asi panují obavy, že na ZZS v ČR budou chtít "panovat paramedici"..:-) Radek

    • Vážení KOMORNÍCI, vznik vaši Komory sleduji od prvopočátku, když ještě byla jen na papíře, a nyní když jste započali vaši činnost Vám chci vyjádřit, velký obdiv a morální podporu za to, jak krásně jste svou Komoru založili, jak ji řídíte a jak se začínáte bít za Vás a Vaše kolegy. I když jste teprve na startu, pomalu se začínáte zviditelňovat a prosazovat v naši společnosti a společnosti odborných kruhů Vám příslušných, s jistou profesionalitou a dobrou myšlenkou. Celkem dlouho jsem se rozmýšlel zda Vám zde napsat, či ne, zda se hodí, abych já jako „bývalý“ záchranář vstupoval do vašich debat. Ale po přečtení diskusních příspěvků nemůžu zůstat mlčet. Jelikož jsem v tématu „ diskriminace žen i v oboru záchranář“ reagoval bych na dané téma, od kterého pak a to předem prosím za prominutí překorsuji k diskuzím, které zde vedete. Jsme společnost lidí, ve kterém se vyskytují dvě pohlaví, a to naše mužské, které má svou hrdost a ješitnost, a ženské, které dá se tak říci podědilo po kněžně Libuši, či snad Marii Terezii velitelské, vladařské a mnohé jiné vlastnosti. Čímž se Vás záchranářky, ani záchranáři nechci nijak dotknout. Myslím si, že jistá rivalita mnohde větší či menší zde byla je a bude. Záleží jen na Vás či na nás, jak se k ní postavíme a jak budeme naše projevy a emoce řídit. Nechci zde vyprávět o mých zkušenostech a zážitcích za mou, né moc dlouhou záchranářskou éru, ale neodpustím si poznámku, že každý máme na tom, co se na záchrankách děje i svou vinnu. Ať každý z Vás v klidu sedne do koutečku a zamyslí se nad tím, jak se chová, co dělá a jakým způsobem k životu mezi muži a ženami na stanovištích přistupuje. Záchranářky, vydržte a bojujte a věřte, že jednou své místo a myslím si, že oprávněné místo na ZZS vydobudete, ale prosím ne za každou cenu. A vy, záchranáři, zkusme odhodit trochu své ješitnosti a přiznat si že, ženy do kolektivu záchranářů patří a mnohdy jsou lepší než my. A u těch záchranek, kde nemáte ženy se přimlouvám, aby zahodili zástěrky středověkých mýtů o ženách a malinko si šlápli na svou hrdost, aby aspoň na nějaký čas zkusili sloužit se záchranařkami a třeba Vám dojde, o co již delší dobu přicházíte. Nebo snad tam u Vás nepanuje středověký mýtus, který hlavně po několik desetiletí šířila církev že žena je nástrojem zla a že nemá duši? Musím se zastat i záchranářů, jak je známo jsou ZZS, kde nechtějí muže a kde se jim brání zuby nehty, tak Vám. My muži nejsme ztělesněním dokonalosti a svou ješitnost umíme taky potlačit. Snad a malinko v to doufám přijde doba, kdy poměr záchranářů a záchranářek bude vyvážený, i když jsou opravdu situace, kdy je zapotřebí pevnou mužskou ruku. Tohle téma je nevyčerpatelné a mohli bychom ho zde rozvádět po několik let. Ale jak to tak v naši společnosti chodí, a že vše souvisí se vším, téma rozrostlo i do dimensí praxe, vzdělání, řidičského umu a života na ZZS jako takového. Po přečtení diskusních příspěvků pana Dr. Franze, jsem malinko došel stavu, kdy jsem svíral v ruce mobilní telefon a přemýšlel, či si mám oprávněně či neoprávněně zavolat kolegy a nechat se ošetřit. No, pokud by mě měl kdo ošetřovat, neboť kdyby zjišťovali příčiny mého stavu a zabředli do řádek co zde napsal pan DOKTOR, asi by na tom byli stejně jako já…… Pane Doktore, snad každý záchranář zná vaši osobu a ví že jste u ZZS pojem a člověk na svém místě, i když po tom, co jste zde napsal mé přesvědčení malinko opadává. Při čtení vašich příspěvků, ať již zde na komoře, či na jiných webech si mnohdy kladu otázku, zda správně vnímám a čtu, co píšete. Snad bych si pro začátek položil otázku. Co a kdo je to zdravotnický záchranář a nebo záchranář vůbec? Záchranář je člověk ke své práci předurčen, pro svou práci se musí zrodit a na svou práci je patřičně hrdý. Ať je to muž či žena, má právo mít i jistou dávku záchranářské ješitnosti. Záchranářem se člověk nestane ze dne na den, ale musí se na svou práci náležitě připravit. Hlavní věc je ta, a to mi zde dají asi všichni za pravdu, že je hlavní osobní přesvědčení, chuť a spousta usilovné práce na sobě samém. Po přečtení vašeho příspěvku jsem byl šokován. Připadne mi, že nejlepší záchranář je ten co mu rodiče v 9.třídě ZDŠ natlučou do hlavy a nakopou ho na zdravku že bude jezdit a „zachraňovat“. Po zdravce z donucení udělá VOŠ obor zdravotnický záchranář a pak po nějaké praxi na ARO či JIP, kde se pomalu bojí šáhnout na pacienta nastoupí k ZZS, aby ukojil potřeby svých rodičů či opatrovníků a pak zde dělal více škody než užitku a třeba i přispíval k dříve již diskutované diskriminaci. Nechci se tím ovšem dotknout kolegů,kteří postupovali a tam kam došli, prošli tím, co jsem zmiňoval. Ba naopak, je to nejlepší příprava pro práci záchranáře a vím že velké procento si ji vybralo a zrodilo se pro ní. Je bez pochyby, že praxe je potřebná, a pro výkon povolání nutná. Bez jisté praxe by na ZZS neměl nikdo co dělat…. Jestli jsem dobře pochopil, zmiňoval jste jistý systém že nejlepší záchranář, nebo záchranářka je ta co dochází na ZZS externě od lůžka. Pane doktore, to snad ne!!!!!!! Pracuji u HZS a se záchranáři se setkávám více než častěji. Jak jsem v úvodu psal, jistou dobu jsem pracoval v červeném a myslím, že mám i vzdělání záchranáře. Co jsem tím vlastně chtěl říci. Nechtěl bych se dožít toho, abych někdy při autonehodě vyprošťoval záchranáře, od lůžka , namotaného na dvoj montáží od autobusu či kamionu, a nebo nakládal někoho s hlavou ustřelenou Airbagem. Myslím, že záchranář by měl být kmenový zaměstnanec ZZS z jistou docházkou na ARO atd…. Psal jste dobře, že záchranář musí vědět o člověku co nejvíc, to je bez pochyby pravda a NUTNOST, ale musí mít praxi pro práci u ZZS a tu nikde jinde než pod majáky nezíská. Sám dobře víte, že při výkonu si musíte krýt záda a musíte vnímat co se děje kolem Vás. A i zkušení záchranáři ví a pociťují to denně na vlastní kůži, že je může překvapit i věc vůbec nemyslitelná, ale tak nějak s tím počítají. Terénní práce není o zdech nemocničního oddělení, sterilitě prostředí a teplíčku, ale to vy snad víte, a přesto zde napíšete co jste napsal. Ale na co zde chci taky narazit, jak již psal Marek Trochta, jak se může student VOŠ obor ZZ, dostat k lůžku, když nemá ošetřovatelství, zdravku ? Člověk dospívá a jeho hodnoty se mění a právě třeba jako Marek, já či spousta dalších jsme v běhu svého života cítili, že bychom mohli být záchranáři, ale narážíme právě na naši legislativu či ne vstřícnost lékařského personálu v nemocnicích…. . Vím o spoustě lidí, kteří se do studia a potažmo práce záchranáře tak jako já, nebo Marek vrhli z vlastního přesvědčení a láskou a dnes jsou z nich špičkoví záchranáři. Proč odsuzujete jak nám mnohde říkáte rychlokvašky? Nejsme takoví jak nás zde, právě Vy líčíte, svou práci děláme rádi a myslím že dobře, mnohdy i příkladně. Ale zase na druhou stranu musím uznat že i mezi námi se najdou tací že by bylo dobré, kdyby raději zůstali tam kde byli, než nastoupili k ZZS……. Ovšem ta katastrofická přeháňka s posádkou rychlokvašky, řidič od Dřevoplastu atd. ještě bych k tomu přidal že pan doktor ARO, který vystudoval v režimu červených vlajek pod kandidaturou do strany a tlačenkou rodičů na fakultu a při každé druhé zkoušce přijel na krásném boubelatém prasátku, odrážející se dvěma pěknými demižóny nějakého moku, tak to by byla posádka k popukání. To byla nyní má přeháňka. No ani nebyla….. Neboť pár takových znám a projevují se dokonale. Při autonehodě stojí na okraji silnice, palcem ťukají do mobilu a řidiči od Dřevoplastu a gymnazista- záchranář pracují. Ale na to vy nepoukazujete ve svém elaborátu…. A právě zde by bylo vhodné jen vzpomenout slovo PARAMEDIK….. Pokud řeknu A musím mít i B. Jelikož hodně cestuji a sjíždím naše silnice, čas od času se dostanu k autonehodě jako první či v první vlně, mám zapotřebí pomoci. Jaké bylo mé překvapení, když jsem člověka stabilizoval, zajistil a čekal na posádku andělů 155 či 112. Posádka ve složení řidič záchranář, zdravotní záchranář a lékař. Každý víme co kdo v týmu má na starosti. Ale lékař, aniž by se na cokoliv pozeptal, začne svou práci, a chování jeho ke mně, a spoustě jiných záchranářů z řad laiků je víc než arogantní. Nechybí mu sebevědomí. Za to musím pochválit záchranáře, kteří se před jakýmkoliv úkonem se zachráncem spojí a vyzví od něj vše potřebné, a lékař jen sebejistě a nadřazeně odmítá jakoukoliv informaci. A to pak učíme lidi první pomoci a postupech úkonů život zachraňujících a když přijede lékař a vrazí do Vás, že málem zraní Vás, to je celkem nepochopitelné? Tomu se říká taky diskriminace, ale laiků. No a Vaše poznámka vznesená k řidičům záchranářům? Ano máte pravdu, řidič vozidla RZP, RLP, musí mít taky potřebné vzdělání, dávám Vám za pravdu že bez maturity a potřebného vzdělání by neměl otevřít ani dveře od sanity. Ale záchranář po škole, který sedne za volant, je sebevrah a vrah. Za 5 kolo a řadící páku by měl usednout člověk,která má za sebou nějakou tu zkušenost. No a třeba rychlokvaška, který jezdil 15 let u Dřevoplastu, je myslím tím lepší než novopečený řidič záchranář sebevrah. Pane doktore, nechci vás tímto článkem nijak urazit, ale bylo by dobré, kdyby jste se někdy trochu zamyslel nad tím, co píšete. Vaše příspěvky nepobuřují a nevykolejují jenom mě, ale spoustu lidí a myslím, že je jich víc než dost. Nemohl jsem již mlčet a musel jsem se ozvat….. Komorníci a vám přeji co nejvíce úspěchů ve vaši práci a držím vám pěsti, věřte, že máte i hodně zastánců mimo ZZS. Oni zdravotní záchranáři nepracují jenom v sanitách…. Komorníci hlavy vzhůru a pevným jistým krokem kupředu…… Michal

      • Vaše názory, myšlenky, reakce i zkušenosti jsou srozumitelné, zjevně poctivé a hodí se na tyto stránky.Vždycky tomu tak bude.Určitě je to dobře, že vyjadřujete statečně své názory - i pro ty mlčící, kteří v noci z mých článků křičí ze spaní :-). /" Kdo si nechce hubu pálit, musí mlčet nebo chválit" - K.H. Borovský /. Když si spolu sedneme, do 20 minut se shodneme na všem, co každý rozložitě a rozšafně tvrdíme - neboť i vy v podstatě říkáte jinými slovy totéž. s pozdravem a úctou jiří franz

Generální sponzor

Naši sponzoři

Místo pro vaši reklamu
Hlavní sponzor

Medsol - zdravotnická technika, klinické informační systémy
Sponzor

Copyright © 2021 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.