Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

K článku "Kvalitní zdravotnický záchraná

  • Zcela souhlasím s tímto výborným a přehledným článkem. Díky za něj! Zákon 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve svých zmocňovacích ustanoveních v § 90 odst. 2. e) zmocňuje ke stanovení popisu činností zdravotnických pracovníků ministerstvo zdravotnictví. Nezmocňuje tedy jednotlivá zdravotnická zařízení, jednotlivé kraje, jednotlivé vedoucí pracovníky. Ke stanovení popisu činností zdravotnického pracovníka je zmocněno tímto zákonem jen ministerstvo. Petr Polák

    • Tak jsem si to všechno velmi zevrubně přečetl. Je to skutečně přehledné, včetně té prezentace. Sedím a civím - přemýšlím. Zítra a pozítří si to přečtu ještě jednou, dvakrát, třikrát... plno věcí je už známo de facto dávno a teď - tady na těch stránkách to vypadá jinak - "hrozivě". Je třeba si vážení zcela v klidu uvědomit všechny možné aspekty. Je to nářez - jak říká můj syn. Mohu být za následující věty ihned kamenován nebo zatracen či pokálen - nicméně - z velikého nadhledu musím říci, že kdybych měl prsten Arabely, otočil bych jím s přáním, aby toto vše uměli především a ze všeho nejdřív - bez výjimky - všichni lékaři, kteří pracují na záchranných službách.... dopadli bychom v nemalém procentu velmi špatně, zle - nedobře, kdybychom byli donuceni k tomu, abychom sami jako lékaři měli jakkoli prokázat, že tohle vše umíme. Sourodé i nesourodé myšlenky, které by se pak mohly na základě tohoto "kacířského" názoru odvíjet, bych možná ani neunesl číst či poslouchat. Nicméně ... pro svět paramediků v Čechách to je nepochybně velmi konkretní, zavazující ale hodně nelehký motiv. Mnozí z nás lékařů by si možná mohli otevřít čínskou restauraci, ačkoli nemalé procento umíme jenom Kung Pao, nudle s vepřovým masem a fillé s rýží polité sojovkou.A co teprve kdejaký "chudák" paramedik, pravda ? Kdo ho - ještě ke všemu s odborným dohledem :-) - bude učit upéct kachnu na mandarinkách s medovou polevou ? Jak říkám - velké sousto. Je třeba tomu všemu fandit, ale raději se tak úplně nahlas nenaparovat - nenafukovat jako holub. Někdo nepochybně ano, ale někdo raději snad ani ne. Alespoň dosud. jiří franz

      • Ahoj Jiří, příjmy pozdrav na kolínsko. Co si myslíš o tom, že diskuze k tomuto tématu se zatím nerozbíhá ? Že by bylo něco pravdy na tom, že když nejde o peníze, jde o h…o ! U záchranek to asi platí dvojnásobně ! Zatím se každá diskuze, kde šlo o peníze, třídy, příplatky, výhody, nevýhody, přestávky, postele, televize, kouření atd. vždy na všech diskusních webech zcela stoprocentně rozjela. Zatímco když jde o práci, zodpovědnost, správný přístup všech zainteresovaných stran směrem k pacientovi i sobě samým navzájem, je klid ! Že by bylo všude vše a u všech naprosto pořádku ? Nikoho obsah příspěvku a hlavně obsah prezentace zákonných norem ani trochu nepřekvapil, jako třeba některá ustanovení tebe ? Divné že. Ne ! Nejde o prachy – NEZÁJEM ! Ono jde ale ve skutečnosti daleko o víc. Třeba to tedy teprve přijde. Drahoš

        • Ahoj Sigi, a vůbec všichni, Já ani nevím, co odpovědět, respektive vím, ale nemusí to být za každou cenu to pravé. Já se mohu opírat jako o berli – a to ještě ne vždy úplně stabilní – o to, co jsem zažil, viděl, vidím a slyším v daných časech. Stávám se stále víc a víc nepoužitelným, protože jsem skoro pořád v práci a těch poklic, pod kterými se vaří všeliké smrduté lektvary, vidím denně dost a dost. Už ani nechci, ale nelze na ně nenarazit. Stále víc se propadám do poznání o tom, jak „svět chce být klamán“ a kolik věcí kolem toho přednemocničního oboru je zjevně proklamativních, účelových. Také utopených ve velmi nečisté a nestydaté politice – ačkoli politika umí být také velmi průzračná, ctnostná, bez jalových slibů a hesel. Jenže není. Nemohu za sebe potvrdit, že by se mi v rovině vytváření jakýchkoli systémů, koncepcí či „rescue – managementu“ nějak zvlášť líbilo. Spíš se mi to nelíbí vůbec, nemám k mnoha věcem a lidem důvěru a tam, kde jsem ji ještě před časem měl, ji rychle ztrácím a stále víc jen žasnu. Jak stárnu, do mnoha věcí zbytečně moc „vidím“. Pak doslova utíkám před tím, abych nebyl nucen se přesvědčit, že se bohužel nemýlím. V posledních časech mně - geometrickou řadou – opouští ještě docela nedávná a nemalá množina všelikých tvůrčích myšlenek a motivů. Je to můj problém, včetně toho, jak málo se mi chce vnímat, kolik podobných lidí má stejný názor jako já. Jsem pro velké a vzletné myšlenky a náhledy stále víc a víc nepoužitelný a s pokorou – opakuji s pokorou – to přiznávám. Ale protože tuto práci obdivuji, ctím, mám k ní respekt a mám v úmyslu ji vykonávat dál, obracím se stále víc k hodnotě na úrovni jakéhosi „ prvočinitele“, k hodnotě každého výjezdu. A to stále víc a víc bez ohledu na to jaký je to výjezd, komu a k čemu slouží, s kým sedím v sanitním voze či vrtulníku. Snažím se stále víc co nejméně obtěžovat své spolupracovníky v posádce, chovat se k nim slušně, dokázat v nich pro ten který výjezd vzbudit jejich maximální a spontánní použitelnost. Chovat se základně slušně k nemocným a odvést s maximální možnou profesionalitou vše, co mi zrcadlí jejich zdravotní stav. Ctím trvalou snahu se jakkoli vzdělávat, něco si číst, komunikovat s ostatními v rovině čehokoliv, co se může týkat té skutečné, živé a reálné odbornosti. Nikoli jen a jen dílenských listů, doporučených postupů, mrtvých algoritmů. Ty je třeba ctít, možná se je učit nazpaměť – nevím. Ale jen a jen „z nich a s nimi“ se žít nedá. Vždy, když si takto počínám, nalézám u 99% svých spolupracovníků a spolupracovnic jasné, rezortní, partnerské a kolegiální pochopení, bez jakékoli okázalosti, stresu či snahy nějak přihlouple a akčně vyniknout. Přibývá mi tak výjezdů, které jakoby nesouvisí s tím, jestli pracuje dobře nebo špatně výbor odborné společnosti , - kterým je jakoby úplně jedno, kdo je zrovna teď hejtmanským zdravotním radou nebo personálním náměstkem. S velikou nelibostí nesu vlastní stud, který se mi vysmívá – „ proč jsi na tohle nepřišel již dávno? „ Nicméně. ani na vteřinu jsem nepropadl lítosti nad čímkoli, o co jsem se kdy snažil – ale už nemám chuť se jakkoli otvírat navenek. Již jen dovnitř, k desítkám a stovkám anonymních obyčejných, možná tápajících lidí, kteří jsou ještě ochotni tu záchranku dělat a nenechat se – zatím - zneklidnit a znechutit přibývajícími potížemi a ústrky. Mezi těmi jsou i ti, kteří mlčí, zajímají se možná jen o ty „chechtáky“, nebo nechtějí na první pohled převzít žádnou zodpovědnost, nechodí na školení či semináře. Normální, obyčejný, nestatutární kontakt s těmito lidmi mně stále víc a víc zajímá, neboť oni jsou „solí této země“, resp. onoho přednemocničního oboru. O tyto pracovníky nechť se zezhora starají ti, kteří se k tomu cítí předurčeni, kteří jsou opravdu kompetentní, kteří to umí a jsou schopni něco opravdu neokázale a nezištně změnit. Těm, kteří to již nyní umí a dokonce mají nějaké výsledky je třeba fandit, pomáhat – ale stačí úplně třeba jen obyčejně neškodit. S těmi, kteří si ale jen myslí, že to umí a v důsledku spíš škodí, s těmi úplně stačí přestat ve smečce výt. Zachovat si nějakou vlastní tvář, čest a i když to zní velkohubě – morální kredit ! A tak závěrem jen jedno – nechť je to tak v myšlení i vás, představitelů KZ, nepochybně bojovníků za nelehké prosazování zatím nadále srozumitelných projektů. Že je prozatím ne každý chápe, věří a nebo zda se v nich úplně každý nalézá a projikuje ? S tím je třeba – možná i z výše uvedených důvodů – počítat a mnoho věcí položit na vodu a čekat. Aktivně, nevyhořele a ve spolupráci s lidmi, kteří i když nechtějí, neumí nebo ne vždy mohou pomáhat, tak alespoň neškodí a nezištně fandí. Je mým velkým přáním, aby tento článeček byl dobře pochopen, aby spíš povzbudil, než vyděsil. Především proto, že se i já – podobně jako desítky podobných – přes skeptický tón, cítím dobře, stále ještě pln energie – ale motivů spíš každodenně dovnitř, k těm anonymním řadovým pracovníkům – než navenek, tedy k politice, médiím, případné věčné slávě či překotným změnám v celém systému. mudr. jiří franz

        • Ahoj Drahoši, tak jako vždy si dovolím nesouhlasit :-) poněvadž si až tak nemyslím, že všechny záchranáře zajímají jen ty "chechtáky", postele, kouření, přestávky, třídy, výhody a pod. VŠICHNI chodíme do práce hlavně kvůli penězům...to nemůžeš mít nikomu za zlé. Přiznám se, že jsem si sám znovu několikrát přečetl "své" zákonné kompetence, poněvadž vyznat se v tom všem je celkem nadlidský výkon a je třeba si to opakovat pravidelně. Vem na vědomí, jak si již napsal v jiném příspěvku,...máme tu zákon-y, vyhlášku-y, doporučení odborných společností a mimo jiné i celkem čtrnáct územek, kdy za kopečkem platí něco, co před kopečkem je striktně zakázáno. Když to přeženu, v jednom kraji mě RZP může zachránit život,...v tom druhém je snad lepší, když se ke mně raději vůbec paramedici nepřiblíží, natož dotknou či něco udělají bez "svolení" lékaře na drátě. Všeobecně je známo, jak RZP početně převyšují RLP (náš kraj je asi vyjímkou) a tím pádem k čemu všemu vyjíždějí a do jakých problémů se dostávají. Každá záchranka má upraveny kompetece k obrazu svému, nedivím se proto, že jsou lidi zmatení a dezorientovaní. Dal jsem si práci a vytiskl Alešovu práci ohledně kompetencí a měl jsi vidět vyplašené výrazy mých kolegů :-) Je potřeba to pomalu strávit, naučit se podle toho chovat, a to nejenom my, ale i naši nadřízení. V našem státě neandrtálském to ale bude trvat dlouho. Péče o pacienta by tím neměla být dotčena. Sám víš, že téměř všechny záchranky fungují na prostém úsilí, píli, dřině a snaze těch obyčejných "zadáků" v poli. Hold záchranáře teď možná víc pálí jiné problémy. Tak vydrž, do důchodu máme ještě proklatě daleko :-) oš

          • Oldo, nesouhlasit je lidské a zaplať pánbůh, jak říkáme my ateisti, si to všichni můžeme od roku 1990 dovolit. Já jsem si v diskuzi pouze povzdechl nad faktem, že každý ví kolik chce, ale mnozí ( ne všichni ) nevědí zač to chtějí. Že výplata je odměna za to, co vyžaduje v mezích zákonů a vyhlášek zaměstnavatel a ne za to, co bychom z toho chtěli a byli ochotni dělat my. Druhá část tvého příspěvku je plně odrazem toho, co jsem napsal v aktualitě „ kompetence NLZP “. Kdyby se všichni zainteresovaní na PNP v ČR v rámci ZZS drželi zákonných norem, nemohlo by docházet k systémovým rozdílům kraj od kraje. To v mém příspěvku zaznělo naprosto přesně. Ty jsi ale naprosto přesně vystihl druhou stránku věci . Cituji z tvého příspěvku : “Dal jsem si práci a vytiskl Alešovu práci ohledně kompetencí a měl jsi vidět vyplašené výrazy mých kolegů :-) “. To je přesně ono, na co jsem já v diskuzi poukázal a ty si nesouhlasil. Od června 2004 MUSÍ záchranáři a řidiči podle těchto norem pracovat, poskytovat PNP a po dvou letech platnosti zákona a vyhlášky mají „ vyplašené výrazy “ nad tím co mají dělat a ne nad tím, že to měli již dva roky znát a dělat. Je to stejné, jako bych dva roky vyráběl výrobek, věděl jakou chci za něj mzdu, ale teprve po dvou letech bych se podíval do technologického postupu, jestli to vyrábím v souladu s ním. Pěkný víkend Drahoš

            • Zduř Drahoši, samozřejmě máš pravdu, nezbývá než věřit, že již brzy budeme všichni "vyrábět v souladu se správným technologickým postupem" a všichni všude také za plat, který nám dle zákonných norem náleží :-) Hezký víkend oš

              • Ahoj, Drahoši a Oldo. Doufám, že vám můžu tykat... Olda naťuknul další krok, který by měl následovat poté, co se zainteresovaní záchranáři a řidiči naučí znát své zákonné povinnosti a kompetence. Píšeš, Oldo, že si své povinnosti a kompetence musíme pozorně číst stále dokola si je opakova, abychom je nezapomněli. Myslím si, že vhodnou formu, jak zdravotníkům obecně vyložit jejich povinnosti a možné kompetence, umožňují doporučené postupy - guideliny. Ne protokoly, kterých se bojíme jako čert kříže a ze kterých si většina z nás dělá srandu. Myslím doporučené postupy, které vymezují minimální a maximální péči, kterou musí a smí poskynout příslušně kvalifikovaný pracovník. Pak se nebudeme muset držet kostrbatých paragrafů vyhlášek a zákonů, ale do "únosných detailů" budeme znát svá práva i povinnosti právě z doporučných, ale přitom závazných, postupů. Guideliny nejsou učebním textem a nejsou ani návodem. Lidem znalým problematiky pouze ukazují mantinely. Až se něčeho takového dočkáme, nebo, jak to spíš vypadá, až si to vytvoříme a obhájíme, bude naše generace moci v klidu odejít do důchodu... Díky za kostruktivní diskuzi a vaši obětavou práci. S pozdravem Honza Bradna

              • Ahoj Honzo, díky ti za názor. Jsem téhož názoru, hlavně s nárůstem stížností a žalob na práci posádek ZZS se protokoly, ať už v jakékoliv podobě, stanou nutností...jak pro RLP, tak pro RZP...všichni víme proč :-) Měj se. oš

  • Ahoj, pročítám si se zájmem retrospektivně články a příspěvky. Díky za přehledný výcuc legislativy. Když to před lety začalo platit, dalo mi dost práce si to podobně poskládat, abych věděl o co jde. Ve článku mě zaujala jedna formulace a chtěl bych znát váš názor: všichni musíme samozřejmě předkládat osvědčení k výkonu své profese podle vhlášky 424/2004 Sb. Jak píšete, řidiči proto musí předložit svůj řidičský průkaz a profesní osvědčení na vozidla s právem přednosti. V paragrafu 17 vyhlášky 424/2004 Sb. se ale také píše, že "zdravotnický záchranář... řídí pozemní dopravní prostředky, a to i v obtížných podmínkách jízdy s využitím výstražných zvukových a světelných zařízení..." znamená to, že kdyby chtěl zaměstnavatel doslova dodržovat platnou legislativu, mohl by po všech záchranářích požadovat předložení řidičáku a profesního osvědčení, respektive po nich chtít, aby řídili vozidla ZZS? A naopak, pokud pracuji jako zdravotnický záchranář a mám patřičnou kvalifikaci pro řízení, mohu část úvazku odsloužit za volantem? Jde mi jen o to, jak se tato pasáž dá vykládat a jak může být lege artis využita, nebo zneužita. Díky předem za reakce. S pozdravy, Honza Bradna

    • Zdravím a přeji pěkný den, Honzo. Zařazení zdrav. záchranářů v systému PNP je možné oběma způsoby, tj. jednak pro výkon zdravotnický i řidičský, jen toto musí být stanoveno pracovní smlouvou zaměstnavatelem, tj. dipl. zdravotnický záchranář s povinností řízení vozidel ZZS. V tomto případě může záchranář dělat záchranáře i řidiče, při řízení je potřeba samozřejmě mít ŘP odpovídající skupiny, platný profesní průkaz a zdravotní způsobilost pro výkon této profese, odbornost je dána dosaženým vzděláním a tudíž jsou splněny kvalifikační předpoklady. Zde pak záleží na zaměstnavateli, jakým poměrem rozdělí úvazek tohoto záchranáře, nebo zda ho nechá dělat čistě záchranáře, nebo řidiče, nebo obě profese v úvazku dle potřeby rozdělí. Zdravím Tě, Radek

      • Ahoj Radku, už je to let, co jsme se neviděli, co? Díky za reakci. Nebyl jsem si jist, jestli to musí být ve smlouvě jednoznačně řečeno, nebo jestli stačí, když má člověk pracovní smlouvu na zdravotnického záchranáře. Díky a ahoj, Honza

        • Ahoj Honzo, doufám, že Ti moje odpověď stačila, ale pokud je pro DiS záchranáře pracovní smlouva napsaná takto, vidím v tom logiku a navíc je to i z právního hlediska v pořádku. Jinak jsem vždy se zaujetím četl Tvé příspěvky na Paramedikovi.cz, doufám, že bude někdy příležitost a setkáme se a pohovoříme osobně:-) Kdyžtak mi klidně napiš na e-mail. Ať se Ti daří, nevím, jestli jsi ještě v zahraničí nebo tady. Pěkný den, Radek

Copyright © 2019 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.