Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Kazuistiky

  • Co je to vlastně kazuistika jsem se vloni - po předchozí těžké kompilátorské námaze z mnoha moudrých zdrojů - pokoušel nastínit na www.paramedik.cz. A současně vyhecovat paramediky k podobným sdělením, které si jinak vyprávíme jen na stanovištích nebo v hospodě. Dovolím si teď překopírovat onen článek i na stránky KZ - se stejným cílem - pište kazuistiky ! Pište je v podmínkách RZP a nestyďte se ! Vyprávějte neadresně, není třeba nikoho jmenovat, neudávat kde a komu se to stalo a po přečtení kazuistik se nenapadejme, nevysmívejme jeden druhému. Nesdělujme banality, nevytahujme se, nestrašme se navzájem - kazuistika by měla pohladit, povzbudit, zanechat nějaké veselé, vážné i případně smutné memento. A naučme se tak slečny, paní i páni paramedici umět se s nějakou zkušeností odborně, bez pravopisných chyb a s nějakým výstupem vyjadřovat ! Platí to i pro naše operátorky, některé mají za sebou třeba několik TANR - a vůbec - dispečerské kazuistiky - obecně vylíčené - určitě budou zajímat každého. Jsem bloud ? Naivní kmet ? Jalový pseudofilozof - jak mi někdo nedávno vmetl do ksichtu ? Možná ano, ale i tak. Nechte si to vážení zachránci lidských životů alespoň projít hlavou. Vy to jste, kdo "víte své" , včetně toho, jak i sebelepší učebnice a manuály občas selhávají jen to fikne ! Co je to kasuistika ? Odpověď není lehká. Vše se točí kolem úžasného mnohovýznamného latinského slova casus. Historicky je tento výraz součástí mnoha oblastí lidské činnosti, především však snahy něco vyjádřit, nazvat, pojmenovat. Pokusím se naznačit rozkladem o možném významu „zaklínadla casus“ co vše pro nás může do zdařilé kasuistiky patřit. Co do ní vložit,aby ale nevypadala jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Tak například hned z kraje můj syn. Pro něho je „ kázusák“ kdekdo – od bezdomovce až po spolužáka, který je jinak ostříhaný a načesaný a přebírá mu holku. Casus je v jednom z možných úředních významů pád, klesnutí, úpadek, zkáza, zánik, škoda, pohroma. Latinské tisky tak sdělují dojmy z těžkých pohrom / casus gravis /, pláč nad nešťastnými následky válek, hořekují nad všelikým neštěstím / casus bellorum, miserari casum /. Latinské překlady bible znají casus jako touhu po šťastné příhodě, šťastné příležitosti / si casus daretur neboli „ kdyby se tak naskytla šťastná příležitost“ – pro dnešní časy „ kdybych tak vyhrál ve Sportce, kdybych tak mohl sáhnout Blažence na zadek a nebo – teď pozor ! – kdybych tak tenkrát při tom či onom výjezdu udělal třeba něco jiného !!/. Tak co, je to o kasuistice ? Zdá se že ano. Ale pojďme dál. Třetí obrovskou skupinu výkladu slova casus je – náhoda, osud, stav, událost. Tady jsme asi nejblíž. Velmi známé jsou pojmy plures casus mortis čili častější případy smrti. Prosím pozor – nezaměnit s causa mortis, zde ve smyslu příčina smrti ! Ad novos casus je úžasná fráze, která znamená „podle nových poměrů“ – tedy novinky, nová zjištění, news, chcete – li tips and tricks. Ablativ „ casu“ znamená náhodou, náhodně / cum loci narrarent casu / – zkrátka dobře když si lidé kdykoli a kdekoli vyprávěli místní události, události o místě, o jejich profesi, úspěších či nezdarech. Pro úplné detailisty a znalce uvádím ještě poslední význam slova casus a to je v mluvnici pád, tedy prvním pádem voláme atd. Co jiného je myslivecká či rybářská latina ? Jsou to kasuistiky, možná živelné, přikrášlené, sedmilhářské, ale jsou to rovněž ona slavná „ bájná vyprávění starců“, které tolik potřebujeme. Nekonečná každodenní , někdy odporná a s černým humorem podávaná líčení, na všech stanovištích záchranné služby , není nic jiného než kasuistika. Je třeba si stále navzájem cokoli sdělovat, naslouchat druhým a virtuálně instalovat sebe sama do líčených situací. Kasuistika musí mít v úřední podobě formu, náležitosti odborné, logiku i pointu – ale to se vše dá naučit nebo se s někým poradit. Nejsem vycválaný latiník. V mládí jsem se ke své škodě učil latinsky jen málo, takže vím jen o trochu víc než „ sud kulatý, rys tu pije“. Iluze o tom, jak lékaři umí latinsky, je mylná. Umíme lékařskou terminologii, která je incestem latiny, řečtiny, hebrejštiny, doplněná zpackaným systémem předpon a přípon typu „ – itis“ nebo „- oma“. A to umí – pohříchu – z lékařů jen někteří. Chtěl jsem jen vysvětlit to slovo, vydráždit uživatele www.komorazachranaru.cz nebojácně sdělovat vše, co stojí za zmínku a přesně pod vlivem toho krásného slova casus. Je v něm smích, pláč, úspěch, neúspěch, úžas i zklamání, život a smrt. Všechno to, co je i v naší každodenní práci. Pište a vyprávějte „kázusáci“ ze záchranek, neboť casus meliori esse – je důvod býti lepšími ! jiří franz

Copyright © 2019 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.