Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

studium po zdrav. lyceu

  • Dobrý den, třetím rokem studuji zdravotnické lyceum (příprava pro budoucí studium na vysoké škole) na SZŠ, po maturitě chci zkusit přijímačky na medicínu, ale drobet se podceňuji v přijetí na LF, více šancí dávám právě již tolik diskutovanému bakalářskému studiu zdravotnického záchranáře.... Možná to vyzní, že si vše představuji jako Hurvínek válku, ale po VS (Bc. ZZ) bych chtěla co nejdříve (samozřejmě po praxi) do terénu. Akce, napětí před výjezdem, rychlé rozhodování, pomoc druhým, empatie, slova útěchy, pohlazení a mnoho dalšího, to je to, co mě k téhle práci čím dál víc táhne... nechci se zavřít za zdi nemocnic, kde se na některých odděleních opakuje každodenní rutina.... pročítala jsem si starší diskuze a docela mi některé příspěvky nahnali hrůzu... Kam půjdu po vysoké škole na praxi? Když jsem se dočetla, že gymplisty k lůžkům neberou? Jak dlouhá tahle praxe vůbec musí být? Další otázka - má ženská šanci dostat se jako zdrav. záchranář k vrtulníku? Při dnešní diskriminaci žen u záchranek mi to přijde jako nadlidský úkol... Určitě bych se mého cíle nechtěla vzdát, již nyní si za ním tvrdě jdu a doufám, že ho dosáhnu.... Zdravím všechny záchranáře a hlavně lékaře, kteří nemají rádi "rychlokvašky" - budu mezi ně zřejmě též patřit a budu na to patřičně hrdá!!!! a doufám, že časem se i já stanu členkou komory záchranářů.... Držte palce...... Lucie

    • Pokud nemá tento příspěvek za úkol namýchnout záchranářskou obec, musím k němu říci alespoň toto : pokud se Lucko podceňuješ v přijetí na LF, tak se ani nehlaš – boj který předem vzdáš nevyhraješ. Pokud dáváš více šancí bakalářskému záchranáři, přihlaš se tam. Po absolvování je opravdu dobré dostat se hnedle do "terénu", protože absolventy, kteří čekají na, cituji : "akce, napětí, ...." nutně potřebujeme! A to, že se nechceš nechat zavřít za zdmi nemocnice, kde se opakuje každodenní rutina, to je dobře, protože tam tě stejně jako gymplistku nepřijmou, v tom máš pravdu. Slovo diskriminace v souvislosti se ženami u záchranky je silná káva, mohu tě utěšit, že na celé naší krajské záchrance je v řadách "SZP" 80% žen a 20% mužů. Svého cíle se nevzdávej, jdi za ním tvrdě ... jen dej pozor: pýcha předchází pád. A neboj se, nejsou to jen lékaři, kteří nemají rádi rychlokvašky. Přihláška do komory záchranářů je ke stažení na těchto stránkách, být tebou pošlu ji hned, třeba se předsednictvo rozhodne tě přijmout již nyní, vzhledem k hladině tvého adrenalinu a nadšení. P.S.: Omlouvám se všem svým kolegům a kolegyním, představenstvo KZ nevyjímaje, pokud je můj sarkazmus pobouřil.

      • Určitě nemá NIKOHO namýchnout! Ano, předem vyhraný boj, nejde vyhrát... budu se toho držet... A to by mi právě zajímalo, kde vezmu potřebnou praxi, když mě do nemocnice k lůžkům nevezmou? S tou převahou žen je to zřejmě ve vašem kraji, jiné kraje ženy nerady berou, viz. starší diskuze... ovšem, že pýcha s mírou, žádná nafoukanost apod. to jde potom zachraňování stranou a do popředí se dostává vychloubání a ješitnost. Hladina mého adrenalinu je hodně vysoká a nadšení také, zatím neopadává, ač mě od téhle práce hodně lidí odrazuje..... P.S.: Já též doufám, že můj příspěvěk nikoho nepobouřil nebo neurazil, to nebylo účelem, popř. se omlouvám... Lucie

    • Mila Lucko, jak tak ctu Tvuj prispevek neda mi na nej nereagovat. Vystudovala jsem gympl a po nem jsem si dala prihlasku na lekarskou fakultu. Teda na nekolik, a jelikoz jsem udelala hned prvni prijmacky, dalsi jsem uz pro jistotu delat nesla. Po roku na LF jsem zjistila, ze to zdaleka neni takove, jak jsem si predstavovala, a ze od bunky k zachrance je hodne daleko. A tak mi nenapadlo nic vhodnejsiho, nez se prihlasit na VOS zdravotnicky zachranar - dalkova forma. VOSku letos koncim, zatim bez jakyhokoliv problemu, protoze mne to velmi bavi. Medicinu studuju ovsem dal. A nevzdavam se tezkyho boje, protoze zachranar mi pomohl k tomu, abych nemela problemy s odebiranim anamnezy a propedeutikou. Co se tyce adrenalinu, taky jsem ho mela. A tak trochu i porad mam. Ale zachranka neni jen adrenalin. Vlastne, spis bych rekla, ze ta "akcni" zachranka je "akcni" jen nekdy...ale nebudu ti brat iluze.... Drzim Ti moc palce a doufam, ze se Ti podari Tvuj sen splnit tak, abys nebyla zklamana Katka P.S.: Co se tyce zen na ZZS. Ve vyjezdovych skupinach nejsou zeny jen v Praze. A abych rekla pravdu, ja bych do ty Prahy zachranarku ani delat nesla. Nemam nejakou urgentni potrebu dostat "pres hubu" na Vaclavaku, tahat 100 kilovy pacienty z pateho patra z dobu bez vytahu. Kdysi jsem se vehementne bila za zeny na ZZS HMP. Po nekolika zkusenostech uz ne. 10 vyjezdu za noc, to taky neni moc pro mne... Nemam na to, abych pacifikovala alkoholiky a narkomany. Mimo Prahy ze vzdy najde na ty vesnici nekdo, kdo pomuze, ale co v panelaku, kde jsou dopoledne doma duchodci nebo maminky na materske? Ti moc s nositkama nepomuzou.... Neboj, kazda zena ma stejne sance na zachrance jako muz...a jestli si chces byt mistem jista, MUDr. s atestaci urgmed je zalostne malo :-))))

      • A jeste dodatek k vrtulniku. Co te laka vic? To ze to bude "ja letim vrtulnikem", "ja jsem ta, ktera je tady" "jeee medikopter" a nebo chces zachranovat zivoty? Ono totiz myslim, ze hodne lidi by ti reklo, ze z vrtulniku je sice hezkej vyhled, ale ono, ten vrtulnik je vetsinou takova lepsi prevozka ve vzduchu. Kdyz se neco stane, vetsinou je na miste pozemni posadka, ktera pacienta pripravi a vrtule ho odveze. Myslim, ze se moc casto nestava, aby lekar z vrtulniku byl na miste driv nez ten z pozemni posadky. Proto lekari slouzici "na vrtuli" to maj jako relax a spestreni prace. A na zaver jedna citace z moji prezentace na konferenci ZZS HMP: Dnešním studentům je potřebné vštěpovat, že práce zdravotnického záchranáře na záchranné službě nemá být vedená touhou po adrenalinu a při setkání tváří v tvář smrtelnému úrazu, ale klidnou a rozvážnou touhou být užitečný a prospívat lidem, kteří se dostali do tísnivé situace, která může postihnout kohokoliv z nás. Záchranářství není adrenalinová koupel, ale hluboká pokora před utrpením a vědou, co nás má vést k pomoci druhým.

    • Dobrý den, Chtěl bych jen reagovat na jakousi pokřivenou motivaci pro práci na záchrance. Bohužel chybnou představu nemá jen Lucka, ale i mnoho dalších studentů záchranářství a co hůře i mnozí záchranáři na záchrance již pracující. Na co reaguji?Na názor, že za zdmi nemocnic je rutina, zatímco na záchrance adrenalin, a na letecké je ten adrenalin úplně největší...Ano, za zdmi nemocnic je rutina. Rutina ošetřování starých, nemocných a počůrávajících se starých lidí-rodičů a prarodičů nás mladých. Na záchranné službě je situace zcela totožná. Většina naší práce spočívá v ošetřování starých, nemocných, opilých, zfetovaných případně dokonce zdravých lidí. Několik málo procent připadá na dopravní nehody a když máte štěstí natrefíte se u resuscitace. Velmi se mně líbí slova Kataríny o pokoře k utrpení druhých. Práce záchranáře není o krvi a adrenalinu.Práce záchranáře je o úctě a pokoře k zuboženým, nemocným a trpícím lidem. Pro zdravotníka by nemělo být tajemstvím, že člověk-dokonce i opilý, potřebuje nejprve naši úctu-tedy svoji důstojnost a teprve potom naše odborné znalosti a adrenalin. Tedy vážená Lucko. Přemýšlejte, hledejte smysl rutinní práce za zdmi nemocnic a když ho najdete, nepochybuji, že z Vás bude výborný záchranář či lékař. Alan Ryba

    • Dobrý den, už tu bylo mnoho hezkého a podnětného řečeno, tak já snad jen tolik: Z Lucčiny zprávy cituji: "Akce, napětí před výjezdem, rychlé rozhodování, pomoc druhým, empatie, slova útěchy, pohlazení a mnoho dalšího, to je to, co mě k téhle práci čím dál víc táhne..." a při vší snaze zde nenacházím právě kritický nedostatek humánních hodnot a pokřivení motivací. Dívka je ještě "zelená" (jako řada z nás) a je tedy nabíledni, že nemůže dohmátnout obsahu spousty zde vystrčených slov. Těch, co se jimi tak rádo čaruje a jsou líbivými polotovary k jednoduché "dojmotvorbě". Nicméně v tom tu opravdu není sama a už skutečnost, že ví o potřebě těmito se zabývat, je - řekla bych - správná cesta. Stojí na samém začátku svých pokusů a omylů v učení se našemu oboru. Prostě o něj stojí a to je něco, čím jsme museli začít všichni. Je tedy jistě vhodné v tomto pružném období mentorovat a radit, ale... s něhou. Nedupat!, chce se mi říct :) Užívejte nového týdne, Lucie

  • Dobré jitro vespolek, nejprve - a s omluvou, že NEMOHU jinak - chci upozornit na vtíravou skutečnost : sloveso "namýchnouti se" k této vteřině v jazyce českém neexistuje. Stejně tak je tomu s vazbou "příspěvky nahnali hrůzu". Je to nelibý pocit - na hranici světloplachosti a šlehavých bolestí uvnitř oční koule - pro stárnoucí poloslepé oči neklidného staromilce. Je třeba si vážit toho, že stránky KZ jsou nadále ještě otevřeny de facto jakékoli diskuzi. Kvalitní, věcné, ale i živelné, populistické, odborné či nic neříkající doslova nikomu. Je to dobře již proto, že tak tomu je i v samotné poslanecké sněmovně. Kdo nevěří, vřele doporučuji se o tom přesvědčit alespoň na TV obrazovce. Dívka Lucka - s širokým problémovým záběrem - povětšinou spíš lamentuje nad mnoha rozpornými skutečnostmi, na které si ale jedním dechem ihned sama odpovídá. Možná se pak - ku škodě kvality nějakého rozhřešení - zdá, že vlastně není o čem debatovat, na co reagovat. Mladému člověku, přeplněnému oprávněnými ideály a chtíčem cosi výrazného co nejdřív vykonávat, bude vždy slušet víc pokory a minimalizace unáhlených názorů. Je pak přinejmenším obtížné rozeznat, jestli jde o opovržení nad nepodkročitelnými zkušenostmi z nemocnice, nebo frustraci z nenaplnitelného snu proletět se helikoptérou nad barvami romantického podzimu. I když směrem k rozšmelcovaným vrakům, přeplněným rozlámanými kostmi, tedy lidským neštěstím. Vřele doporučuji diskuzi - pokud nemá být němá a nebo bulvární - vždy moderovat. Tak musí vždy činit ti, kteří jsou znalí a kompetentní. Jsme v časech, kdy se na stůl kladou stále stejné problémy, kdy úspěchy a nějaké kroky ke zlepšení jsou velmi obtížné - a to tak, jak obtížné jsou podmínky k čemukoli v naší současné zemi, včetně zdravotnictví. Ne vše je nutné na druhé straně ventilovat na stránkách KZ a automaticky očekávat, že se jedná o servisní organizaci, která ihned - směrem ke každému "sólistovi" - zareaguje a bude konat nějaké zázraky.Nemá již smysl stále opakovat totéž. Vše podstatné již bylo řečeno i prezentováno, leccos je na dobré cestě ke zlepšení a do systému. Debatovat ano, ale již neúprosně konkrétně a se současnou, nebo ihned následnou nabídkou nějakého řešení. Chybí bolestně často právě onen moderátor. To není cenzor, ale ... zkrátka moderátor. Názorným příkladem z poslední doby byla panelová diskuze 2. jednací den na pražské konferenci PNP. Někdo si poplakal, druhý se vybouřil, třetí vychloubal a další se vyznali z toho, co je všeobecně známo - povětšinou jako palčivý problém. Výstup žádný, určený čas hravě překročen, vidina opulentního občerstvení za dveřmi.... a nic.Bude nutné se naučit kuloárové ale i odborné diskuze moderovat !! A nebo si na to někoho předplatit, kdo to skutečně umí. Nic ve zlém směrem k "namýchnuté" Lucii. Nechť - proboha - debata a případné oprávněné třenice, iluze i omyly běží dál. Nechť je ale vždy připraven nějaký kompetentní trubač, který s čistou hlavou "vytluče" i z mála nějakou pointu, nějaký výstup - ať je již v jakékoli - fatalistické či optimistické - poloze. Ale přináší nějaká fakta a cokoli nového. Nového v pohybu, podmíněné nějakým trendem dění směrem k řešení, třeba zatím pouze dílčího. P.S. - chci být spravedlivý - na tomto webu se o to Sigi s Radkem Bendou statečně pokouší. Nepochlebuji - jen vždy jako řadový čtenář - a občasný fejetonista amatér - každou konkrétnost ocením. Protože se poučím a pak má cokoli z těchto věci pro mne - zase na nějaký čas - smysl. s pozdravem mudr. jiří franz

Copyright © 2019 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.