Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Text z externího zdroje:

Stres a únava, kterou pociťují záchranáři, nepřímo souvisí s častějším výskytem bezpečnostních incidentů během výkonu služby. I tato tvrzení potvrdil výzkum experimentálních psychologů ze Slovenskej akadémie vied (SAV) uskutečněný na pracovnících posádek záchranné zdravotní služby. Studii zveřejnil vědecký časopis International Journal of Occupational Safety and Ergonomics.

Zdravotníci a posádky záchranné zdravotní služby mají při své práci velkou zodpovědnost. Vážná pochybení z jejich strany proto vyvolávají silné negativní emoce. Vědci z Ústavu experimentální psychologie Centra společenských a psychologických vied SAV (ÚEP CSPV SAV) se ve svém výzkumu zaměřili na důvody, proč k chybám na straně pracovníků záchranek dochází a zjišťovali, jaké faktory mohou jejich chybovost při výkonu služby snížit.

Oslabení kognitivní kapacity

„Prostřednictvím dotazníku jsme zjišťovali, jak často pracovníci posádek záchranné zdravotní služby v práci prožívají stres a únavu, na jaké úrovni jsou obvykle jejich kognitivní kapacity či dovednosti a jak často se v práci chovají v souladu se zavedenými bezpečnostními postupy, pravidly a předpisy,“ vysvětluje experimentální psycholog Martin Sedlár z ÚEP CSPV SAV. Vědce také zajímalo, jak zmíněné faktory souvisejí s tzv. bezpečnostními incidenty, čili chybovostí během výkonu služby. „Chybovost jsme měřili pomocí otázek, zda se v práci přičinili k událostem, které poškodily nebo mohly poškodit zdraví pacientů, jejich samotných nebo i jejich spolupracovníků,“ doplňuje experimentální psycholog.

Výsledná zjištění ukázala, že častěji prožívaný stres a únava pracovníků záchranných služeb souvisely s častějším výskytem bezpečnostních incidentů, jejich souvislost však byla spíše nepřímá. Častější stres a únava oslabily kognitivní kapacitu (situační uvědomění) respondentů, proto byli méně pozorní, soustředění a měli slabší přehled o situaci. „Pracovníci záchranek, kteří prožívali méně stresu a únavy, byli kognitivně více bdělí a chovali se více v souladu se zavedenými postupy, což snižovalo pravděpodobnost bezpečnostního incidentu,“ upřesňuje vědec a dodává, že výsledky tohoto výzkumu poukazují i ​​na možné řešení, které by chybovost u záchranářů mohlo snížit.

Zavedení adekvátních opatření

„Tímto řešením je snaha snížit stres a únavu, zlepšit kognitivní kapacity a pracovat více v souladu se zavedenými pracovními postupy. 

Více na zdravotnickydenik.cz