Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

JUDr. Martin MIKYSKA - Odškodnění zaměstnanců ve zdravotnictví a soc. službách za onemocnění z povolání covid-19

06.02.2021

JUDr. Martin MIKYSKA - Odškodnění zaměstnanců ve zdravotnictví a soc. službách za onemocnění z povolání covid-19

 

Napsáním tohoto informační článečku o možnostech uznat onemocnění covid-19 za nemoc z povolání a o odškodnění za takové onemocnění u zaměstnanců ve zdravotnictví a v sociálních službách jsem se rozhodl vyjádřit v rámci mého profesního působení jako advokát a soudní znalec se specializovaným zaměřením na odškodňování újem na zdraví, které utrpí zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, svůj obdiv, úctu a uznání všem těm zaměstnancům ve zdravotnictví a v sociálních službách, kteří stojí v oné pomyslné první linii péče o nás, které ona neviditelná potvora dohnala až k nim s prosbou, ať je o nás řádně postaráno.

 

Docházejí ke mně dotazy z praxe, zda a za jakých podmínek může být onemocnění covid-19 uznáno za nemoc z povolání, u zaměstnanců v jakých profesích k tomu může dojít a na jaké odškodnění mají postižení zdravotníci a zaměstnanci v sociálních službách právo. Zdůrazňuji, že při řešení nastolených otázek se naplno uplatňují stěžejní zásady, na kterých zákoník práce spočívá – důsledky rizika práce tíží zaměstnavatele a nikoliv zaměstnance, postiženým zaměstnancům svědčí právo na bezpečné podmínky pro výkon práce a zákonná ochrana postavení zaměstnance.

Zaměstnavatelé jsou pro případ vzniku povinnosti odškodnit újmu na zdraví zaměstnance charakteru nemoci z povolání ze zákona pojištěni u pojišťovny Kooperativa nebo u Generali Česká pojišťovna

Článeček nechce být zevrubným odborným pojednáním o této problematice, ale určitou vstupní informací, jak se mají postižení, kteří onemocněli covid-19, chovat, jak mají jednat a jak se taková situace dotýká práv a povinností dalších subjektů.

Platný seznam nemocí z povolání uvedený v nařízení vlády č. 290/1995 Sb. zahrnuje onemocnění přenosná a parazitární, pod která onemocnění covid-19 spadá.

Podmínky pro možnost uznat covid-19 za nemoc z povolání

Pro možnost uznat covid-19 za nemoc z povolání musejí být splněny dvě podmínky.
● První tzv. klinická zdravotní podmínka, kdy musí být splněna diagnostická kritéria včetně tíže onemocnění, tedy musí se jednat o klinicky manifestní infekční onemocnění s příslušným laboratorním nálezem. Blíže odkazuji na Informaci Ministerstva zdravotnictví k uznávání onemocnění covid-19 za nemoc z povolání ze dne 20. 11. 2020 na webu tohoto ministerstva, dále na stanoviska odborných lékařských společností Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP ze dne 25. března 2020 a zejména na stanovisko Společnosti nemocí z povolání ČLS JEP ze dne 19. května 2020, rovněž zveřejněná na jejich webových stránkách. Pokud jde o stanovisko Společnosti nemocí z povolání ČLS JEP, zdůrazňuji, že jde o odbornou lékařskou společnost, jejímiž členy jsou lékaři, působící u poskytovatelů s povolením uznávat nemoci z povolání. Tím zdůrazňuji vysokou míru medicínské, a tím zprostředkovaně i právní relevance zejména stanoviska Společnosti nemocí z povolání ČLS JEP.
● Druhou podmínkou je tzv. hygienická podmínka. Ta spočívá v posouzení, zda zaměstnanec pracoval v riziku nákazy tímto infekčním onemocněním. Její posouzení spadá do kompetence krajských hygienických stanic (KHS). Ty vydávají pro poskytovatele s povolením uznávat nemoci z povolání závazná stanoviska. Nutno zdůraznit, že pro KHS není stanovena žádná pevná zákonná lhůta pro vydání závazného stanoviska. Postupy KHS při ověřování tzv. hygienické podmínky u tohoto onemocnění byly usměrněny přípisem Ministerstva zdravotnictví ze dne 24. června 2020 pro všechny KHS.

V této souvislosti neškodí znovu připomenout si právní názor Nejvyššího soudu, jak se dlouhodobě staví k tzv. hygienické podmínce judikatura Nejvyššího soudu. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2003 sp. zn. 21 Cdo 2308/2002 vyjímám: „Pro rozhodování o uznání nemoci z povolání není podstatné, zda posuzovaná nemoc prokazatelně vznikla při určité práci, nýbrž jen to, zda posuzovaný vykonával práci, která svým charakterem odpovídala podmínkám vzniku nemoci z povolání uvedeným v platném seznamu nemocí z povolání. Není třeba dokazovat, že práce předmětnou nemoc skutečně způsobila (a zabývat se otázkou pravděpodobnosti takové skutečnosti). Důležité je jen prokázat, že nemoc při uvedené práci vzniknout mohla (pakliže jde o práci odpovídající svým charakterem práci uvedené v seznamu nemocí z povolání).“

Zahájení šetření o podezření na existenci nemoci z povolání

Iniciovat zahájení šetření o podezření na existenci nemoci z povolání může ošetřující praktický lékař (tzv. obvoďák), poskytovatel pracovnělékařských služeb pro zaměstnavatele (tzv. závodní lékař), anebo i sám postižený zaměstnanec. V případě úmrtí na covid-19 to mohou být i osoby blízké zemřelému.

Jestliže poskytovatel s povolením uznávat nemoci z povolání na základě posouzení zdravotnické dokumentace shledá, že je splněna první tzv. klinická zdravotní podmínka, požádá o stanovisko příslušnou KHS. KHS provede šetření na místě pracoviště podle zákona č. 258/2000 Sb., ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a podle stále platného Metodického návodu Ministerstva zdravotnictví zn. 221139/2011, Věstník Ministerstva zdravotnictví, rok 2011, částka 9.
Zdůrazňuji, že u šetření KHS na pracovišti postiženého zaměstnance má právo být přítomen i sám postižený. Podle mého názoru by obdobně na možnost být přítomen šetření KHS na pracovišti měly být upozorněny i osoby blízké po zaměstnanci, který zemřel na následky covid-19, pokud je toto onemocnění posuzováno jako možná nemoc z povolání.

Lékařský posudek o uznání – neuznání onemocnění covid-19 za nemoc z povolání, jeho přezkoumání

Lékařský posudek o uznání nebo i o neuznání onemocnění COVID-19 za nemoc z povolání vydává místně příslušný poskytovatel s oprávněním uznávat nemoci z povolání. Lékařský posudek se prokazatelně doručuje jak zaměstnanci, tak i zaměstnavateli. Oba dva mají právo podat návrh na jeho přezkoumání ve lhůtě 10 pracovních dnů od jeho doručení. Přezkumným orgánem je příslušný krajský úřad.

Možné nároky na odškodnění nemoci z povolání covid-19

Ze zákoníku práce vyplývají (zejména) tyto možné dílčí nároky na odškodnění za nemoc z povolání covid-19:
– odškodnění ušlého výdělku po dobu pracovní neschopnosti vzniklé a trvající pro toto onemocnění,
– odškodnění za náklady na léčení, bolestné a ztížení společenského uplatnění (lékařský posudek vystavuje místně příslušný poskytovatel s oprávněním uznávat nemoci z povolání),
– pokud onemocnění povede k nějakému dlouhodobějšímu či trvalému zdravotnímu postižení, které si vynutí změnu pracovního uplatnění postiženého zaměstnance, přichází v úvahu i náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (tzv. renta).
Nemoc z povolání covid-19 jako příčina úmrtí a její odškodnění
Sociálně-zdravotně právní ochrana podle zákoníku práce se vztahuje i na případy s nejsmutnějším a nejtragičtějším následkem tohoto onemocnění, tzv. i na případy úmrtí zaměstnanců. V případě tzv. posmrtného ohlášení nemoci z povolání přichází v úvahu i dodatečné obodování bolestného a ztížení společenského uplatnění a jeho poskytnutí dědicům zemřelého, jednorázové odškodnění pozůstalých (jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých), náhrada nákladů na výživu pozůstalých.

Závěrem

● Právní předpisy představované zejména zákoníkem práce, nařízením vlády o seznamu nemocí z povolání, zákonem o specifických zdravotních službách a zákonem o ochraně veřejného zdraví vytvářejí předpoklady pro to, aby, pokud se riziko práce u pracovníků ve zdravotnictví a v sociálních službách projeví v onemocnění infekčním onemocněním covid-19, mohlo být toto onemocnění uznáno za nemoc z povolání a řádně odškodněno podle zákoníku práce a podle prováděcích právních předpisů, navazujících na zákoník práce.
● Riziko vzniku nákladů na odškodnění nemoci z povolání zaměstnavatele netíží, protože jsou ze zákona pojištěni, odškodnění hradí příslušná pojišťovna. Určité riziko vidím v tom, jak rychle proběhne u poskytovatelů s povolením uznávat nemoci z povolání a u s nimi spolupracujících KHS šetření k prověření podezření na existenci tohoto onemocnění jako nemoci z povolání.
Tento informační článeček nechť poslouží k tomu, aby nikdo z dotčených postižených neutrpěl újmu na svých právech pro neznalost právních předpisů.

Autorem je JUDr. Martin MIKYSKA. Advokát, soudní znalec (náhrady za ztrátu na výdělku při úrazech a nemocech z povolání). Reprodukováno z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR.

 

Zdroj: zdravotnictvi.cz

 

 

Komentáře k článku

Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.

Copyright © 2021 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.