Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Legenda pražské záchranky František Ždichynec (75): „Měli jsme fantastický mančaft“

22.02.2019

Legenda pražské záchranky František Ždichynec (75): „Měli jsme fantastický mančaft“

 

 

Františka Ždichynce označují kolegové z pražské záchranky za žijící legendu své organizace. Někdejší ředitel vymyslel takzvaný rendez-vous systém, který efektivně využívá lékaře v rámci zásahů v terénu. Zakládal také leteckou záchrannou službu. František Ždichynec už v 7. třídě základní školy na náměstí v Pelhřimově zjistil, že je práce u záchranky jeho osudem. Dnes v organizaci vypomáhá jako koroner.

 

 

František Ždichynec se narodil v Prčicích, do školy chodil v Pelhřimově. Právě tady coby žák 7. třídy základní školy uviděl před místním hotelem stát Škodu 1201 se žlutými pruhy, na které bylo napsáno „úrazový vůz“. „Měl dvě modrá světla a fascinoval mě. Od té doby to bylo jasné,“ řekl někdejší ředitel pražské záchranky v rozhovoru pro Blesk.cz.

Během studií František Ždichynec zjistil, že preventivní medicína ho nenaplňuje. Na podzim roku 1965 proto nastoupil ke zdravotnické záchranné službě, kde začínal jako „saniťák-neřidič“, poté se stal řidičem a opravářem, posléze řidičem-ošetřovatelem. „Takto jsem fungoval skoro 10 let,“ popsal první roky své profesní kariéry.

Rendez-vous systém

V ředitelském křesle pražské záchranky seděl František Ždichynec v letech 1984 až 1990. Roku 1987 došlo v hlavním městě k zavedení takzvaného rendez-vous systému, v rámci kterého k případům vyjíždí záměrně zvlášť zdravotnická posádka (standardní sanitka) a zvlášť lékařská pomoc (většinou v osobním autě).

„Je to absolutní využití odborného zdravotnického pracovníka pro pacienta,“ vysvětlil Ždichynec. Systém tkví v tom, že lékař může poskytnout péči raněným osobám v terénu, a pokud to není nutné, nedoprovází pacienty v sanitce do nemocnice. Může tak vyrazit za dalším případem a uplatnit se jinde.

Rendez-vous systémy se v rámci zdravotnictví v různých obdobách využívají i jinde na světě. Ačkoliv Praha nebyla první, šlo o autentický nápad Františka Ždichynce a jeho kolegů. „Tehdy jsme neměli informace ze zahraničí. Později byli například v Německu nebo USA překvapeni, jakou cestou jsme se vydali,“ uvedl lékař.

Letecká záchranná služba

Ve stejném roce jako rendez-vous systém začala v České republice fungovat také letecká záchranná služba a František Ždichynec byl opět u toho. „Do té doby bylo naprosto nemyslitelné, aby vrtulník volně přistál v terénu. Dříve fungovalo velice dobře aerotaxi, v rámci kterého se pacienti přepravovali vzduchem například do slovenských lázní. Z toho se vycházelo,“ prozradil počátky této služby bývalý ředitel pražské záchranky.

Začátek existence letecké záchranky nebyl podle Františka Ždichynce jednoduchý. Zkušební provoz se realizoval s armádou, musely se vyřešit problémy s přistáváním vrtulníků a letovým plánem. „Každý vrtulník musí mít takový letový plán a my jsme najednou chtěli, aby startoval do 3 minut, což bylo do té doby nepředstavitelné. Ale i to se podařilo vyřešit,“ řekl odborník.

„Nejsem legenda, byla to týmová práce“

František Ždichynec potvrzuje, že práce u záchranky je více poslání než zaměstnání. „Existují lidé, kteří záchrankou projdou, a nic jim to neřekne. Člověk to musí mít v sobě,“ přitakal lékař, který roku 1990 opustil ředitelské křeslo a na pražskou záchranku se později vrátil coby koroner. Tuto pozici zastává doteď.

Byť o něm kolegové hovoří jako o legendě, nepřipadá si tak. „Ty změny jsem neudělal sám, byť jsem je vymyslel. Nadchli se pro to i další. Bylo to kolektivní dílo. Piloti, mechanici, měli jsme tehdy prostě fantastický mančaft,“ dodal František Ždichynec.

Zdroj: blesk.cz

 

Sigmund

 

 

 

Komentáře k článku

Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.

Copyright © 2019 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.