Leteckou záchrannou službu má provozovat státní podnik, doporučila komise. Takovou Státní vrtulníkovou stanici - SVS Chvojkovice Brod :-)

07.11.2016

Provoz osmi z deseti základen letecké záchranné služby by měl po roce 2020, kdy by měly skončit smlouvy s předchozími provozovateli, zajistit nově zřízený státní podnik. Počáteční investice by mohla činit asi 1,6 miliardy korun.

Jedna základna by zůstala policii a jedna armádě. V materiálu pro vládu to doporučuje komise, v které zasedli zástupci několika ministerstev, úřadu vlády a asociace krajů.

Nyní provozují osm z deseti základen letecké záchranné služby v Česku soukromé firmy, kterým koncem roku vyprší smlouva. Základny v Praze a Plzni mají policie a armáda, nově by měly převzít i základny na jihu Čech a v Brně. O zbývajících šest základen by se v letech 2017 až 2020 měly podělit tři firmy. Jedna z nich ale napadla výsledek tendru u antimonopolního úřadu.

Ministerstva obrany i vnitra nechtějí po roce 2020 rozšířit svoje působení na další základny a naopak by každé chtělo mít jen po jedné základně. Armáda se obává, že by při provozování více stanovišť neměla dostatečnou kapacitu na plnění armádních úkolů. Tvrdí také, že zajišťování letecké záchranné služby prostřednictví armády je dražší než současné provozování soukromou firmou. Vnitro zase argumentuje tím, že není schopno do té doby zajistit dostatek kvalifikovaného personálu, ani potřebný počet vrtulníků. Obává se rovněž toho, že by provoz kolidoval s jinými úkoly při zajišťování bezpečnosti.

"S ohledem na uvedená stanoviska resortů ministerstva obrany a ministerstva vnitra tak pracovní skupina vyloučila možnost přímého zajištění letecké záchranné služby uvedenými resorty ve větším rozsahu než jedna základna pro každý resort," uvádí komise. Armáda by podle komise měla létat z Plzně a policie z Prahy. Podle komise by zbylých osm základen měl převzít nově vzniklý státní podnik. Jako výhody tohoto modelu uvádí jistotu dlouhodobého fungování bez opakovaného zadávání veřejných zakázek, větší flexibilitu při případných změnách v rozsahu služby a možnost přímo ovlivnit kvalitu služby.

Pokud by vláda na tuto variantu kývla, je potřeba podle komise založit státní podnik s velkým časovým předstihem, protože získání všech potřebných oprávnění, pořízení vrtulníků i zajištění potřebného personálu může trvat až tři roky. Počáteční investice by mohla činit asi 1,6 miliardy korun. Řešení by podle komise nemělo navýšit stávající roční náklady na zajištění letecké záchranné služby. Nynější tendr na provoz šesti základen v letech 2017 až 2020 má předpokládanou hodnotu 1,2 miliardy korun bez DPH.

Zdroj: tribune.cz

Sigmund

Komentáře k článku

Roman Gřegoř Reagovat 08.11.2016

Kolegové, nevím, kdo z vás mohl ten materiál číst. Já ho četl několikrát a podrobně. Za výbor SUMMK a AZZS ČR se snažil MUDr. Slabý řadu týdnů prosadit, aby nás jmenovaná "komise" přibrala do svého středu, že bychom tedy jaksi chtěli do věci taky trochu mluvit. Pozvali nás ex-post asi na 4. nebo 5. jednání (byli jsme tam Slabý a já), kdy bylo už téměř hotovo. (To bylo na začátku prázdnin). Ponechám stranou průběh jednání, kdy nás náměstek ministra zdravotnictví pro ekonomiku vyzval, že říkáme zajímavé věci, jestli bychom to nemohli "dát na papír". To jsme okamžitě nabídli, řekl jsem doslova, že jenom změním jména v e-mailech před doménou @mzscr.cz za nová - o patro výše, protože všechny materiály tam MZ má od června roku 2015...(A tak se i stalo).
Pak se skoro dva měsíce nic nedělo a najednou mně a Markovi Slabému přistál v mailu k připomínkování materiál, který byl takovou hodně špatnou bakalářkou na téma LZS, měl cca 58 stran a na připomínky jsme dostali 1,5 dne... Taky tam byla výzva, že do doby projednání na MZ máme materiál považovat za důvěrný.
Připomínky jsme stihli poslat. Hlavním problémem materiálu (kromě řady nepřesností) byl fakt, že upřednostňoval jednoznačně variantu založení nové státní společnosti, taktně pomíjel zanedbatelnou vstupní inveatici 1,6 mld. Kč a roční osobní náklady cca 67 mil. Kč...
Za cca 2 týdny byl materiál podruhé poslán, tentokrát už veřejně do oficiálního připomínkového řízení. Připomínkovým místem nebyly kraje, ale jen Asociace krajů, ale naštěstí byl materiál na kraje poslán. Takto se znovu dostal i ke mně, zjistil jsem, že všechny připomínky byly pečlivě zapracovány kromě těch hlavních - viz výše. Tak jsem to napsal znovu a důrazněji, v dalším kole přišlo vypořádání připomínek a obě dvě hlavní - cena vstupní a roční osobní náklady nebyly akceptovány. Tož jsem to napsal znovu v rekordním čase - materiál s vypořádáním připomínek jsem obdržel ráno po několikadenní nepřítomnsoti v kanceláři mailem v 8.26, termín byl do 9.30... Stihl jsem to...
Ale k čemu to je, když je předem rozhodnuto a určitě už se dávno předem přihlásili do vedení nové firmy ti, "co by to teda vzali"..

Názor si udělejte každý sám.

Roman Gřegoř
- Alan Mejstřík Reagovat 11.11.2016
  
  Uz mnoho let rok od roku porad stejne. "Naivita" tech, kteri rozumi sve praci a maji ji radi. Arogance a prehlizeni od tech, kteri si naivne mysli, ze funkce jim dala moc. Z urovne chodniku vypada prijizdejici sanitka ponekud smysluplneji.

Hlavní sponzor

Naši sponzoři