Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Nadužívání a zneužívání záchranné služby stojí ročně přes 250 mil. Kč

24.11.2015

Nadužívání a zneužívání záchranné služby stojí ročně přes 250 mil. Kč

 

Zbytečné výjezdy stojí přes čtvrt miliardy ročně

 

Praha – Každých 30 vteřin vyráží v České republice vozidlo záchranné služby. V roce 2008 byl celkový počet výjezdů něco málo přes 730 tisíc, loni jich už bylo téměř milion a 13 tisíc. Zásahů těchto vozidel přibylo za posledních pět let o 30 procent. Jednou z příčin je zneužívání a nadužívání záchranek. To pak přijde stát ročně minimálně na 270 milionů korun.

Vedle finančních dopadů způsobených vynuceným navyšováním počtu posádek se to může odrazit i prodloužením dojezdové doby z důvodu vzdálenější základny a únavou či poklesem ostražitosti zasahujících záchranářů, kteří jsou stále častěji voláni k banalitám.

Situace je podle nich způsobena chováním pacientů, kteří si sanitku volají, protože je to pro ně nejrychlejší a nejlevnější způsob, jak se dostat k lékaři.

Na druhé straně jsou k tomu systémem někteří lidé částečně nuceni. Zdravotní záchranná služba totiž stále častěji supluje ve velkém procentu praktické lékaře, kteří odpoledne již vesměs neordinují. V určitých oblastech už nejsou vůbec. V příhraničních okresech, kde staří praktici odcházejí do důchodu, mladí nenastupují. Ti stávající zároveň odmítají sloužit pohotovosti. I ty tak v řadě oblastí zanikají. Nejhorší situace je na Šumavě, v severních Čechách, na Vysočině nebo na jižní Moravě, kde může mít pacient pohotovost až 50 kilometrů daleko.

„Problémem jsou i bezdomovci, narkomani a další sociálně vyloučené skupiny, které nemají nebo ignorují běžnou zdravotní péči. Jinou oblastí je asistence policii, která nemá policejní lékaře a záchranná služba asistuje u zadržení nebo převozu opilců na záchytku, jezdíme k vraždám, sebevraždám, sebepoškození. Ale i k zadrženým v celách, ke kterým, když udají sebemenší zdravotní obtíže, vyjíždí záchranka," hodnotí současnou situaci prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR Marek Slabý.

 

Domovy pro seniory

Dalším problémem jsou i sociální zařízení, například domovy pro seniory. Ta měla dříve zdravotnický personál, jehož počet se dnes rapidně snížil, někde chybí úplně. Nasmlouvaný praktický lékař stráví v daném zařízení pár hodin týdně, kdy například předepíše léky. „V ostatní době je to na nás. Pečovatelky nemohou odhadnout, zvláště u starých lidí, jak vážná situace je, a samozřejmě volají záchranku," vysvětluje. Tento problém je výrazný zejména ve Středočeském kraji, kde je sociálních zařízení obrovské množství a záchranáři do nich vyjíždějí průměrně dvacetkrát denně, což je na sedm tisíc výjezdů ročně.

Pomoci v náročné práci by například Pražské záchranné službě mělo od roku 2017 zavedení elektronické zdravotní dokumentace. To přijde na 30 milionů korun. „Administrativní zátěž je velkým handicapem pro záchranáře," řekl její ředitel Petr Kolouch s tím, že nově by měla být vozidla záchranářů vybavena dotykovými tablety a přenosnou tiskárnou tak, aby mohli přímo v terénu snadno vyplnit základní údaje jak pro zdravotní pojišťovny, tak jako poklad pro záchrannou službu. Pražská záchranka vyjíždí zhruba 350krát denně.

 

Foto: thinkstock

 

Prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb a ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Marek Slabý:
Záchranka? Taxi a ošetření zdarma, navíc okamžitě

 

Stejně jako praktiků, zdravotních sester či zubařů ubývá drasticky i lékařů záchranářů. Podle prezidenta jejich asociace Marka Slabého situaci v této sféře navíc ztěžuje rostoucí počet lidí, kteří si záchranku volají zcela zbytečně.

Kdo záchranku zneužívá nejčastěji?
Jsou to lidé, kterým prakticky nic není, ale proč by to nevyužili? Jsou přesvědčeni, že když si platí zdravotní pojištění, mají na vše automaticky nárok. Záchranku mají zadarmo a hned. Je jim jedno, že my odjedeme 30 kilometrů od základny, protože oni mají týden kašel, nebo právě zvýšenou teplotu. Zavolá si nás každý, kdo se bojí, že by třeba přišel o práci, když jde k lékaři, přijde domů, navečeří se a zavolá si záchranku. Pominu ty, kteří volají, protože potřebují vyndat klíště nebo jim nejde sundat prstýnek.

Kolik takových zbytečných výjezdů je?
V každém okrese zhruba čtyři denně. Uvážíme-li, že máme 77 okresů, je v Česku přes 300 zbytečných výjezdů denně, tedy minimálně 110 tisíc ročně. Ohroženi jsou pak pacienti, kteří nás skutečně potřebují a místo toho, abychom u nich byli za pět minut, trvá nám to déle, protože nejbližší posádka je u banality a další vyjíždí ze vzdálenějšího místa. Celorepublikově víme, že každou půlminutu vyjede někde v ČR sanitní vozidlo záchranné služby. Máme kolem milionu výjezdů vozidel za rok.

Narůstá počet základen zdravotnické záchranné služby?
Nejen základen, ale i posádek. Místo toho, aby byly na okrese dvě posádky, musíme mít třeba čtyři, protože bychom to vůbec nestihli ujezdit. Nárůst počtu výjezdů s sebou přináší velký nárůst počtu záchranářů, sanitních vozidel a tak dále, což je finančně zatěžující.

Ve světě je běžné, že když po převozu do nemocnice stav není shledán kritickým, pacient si na ošetření počká i mnoho hodin…
To tady ještě není. Systém funguje tak, že pacient přivezený záchrankou je automaticky ošetřen přednostně. Využívá toho řada volajících, ale zejména sociálně slabé a vyloučené skupiny, případně narkomani, kteří sice seženou peníze na krabicové víno nebo drogy, ale peníze na léky či na poplatek za pohotovost už nemají. Nestarají se, zda jsou pojištěni, jestli mají praktického doktora. Pro ně je nejsnazší zavolat záchrannou službu, která se pro všechny tyto skupiny stává velmi snadnou branou do zdravotního systému. I to je jeden z důvodů, proč navrhujeme vytvořit velkou síť urgentních příjmů až na úroveň bývalých okresních nemocnic. Stav pacienta, který bude přivezen do nemocnice, bude na místě zhodnocen. Je-li akutní, dostane se mu okamžitého ošetření a péče. Pokud ne, bude čekat stejně jako ostatní, bez ohledu na to, že ho přivezla záchranka, až na něj přijde řada.

Jak z toho?
Naše politické garnitury neustále nabádaly občany
k tomu, že mají zdravotnictví zadarmo a mají právo ho konzumovat v plné šíři. Systematicky jsme je posledních 15 let učili, aby nehleděli na náklady, navštěvovali jakéhokoli specialistu, kdy si zamanou. Když nejsou spokojeni s výsledkem vyšetření u jednoho odborníka, jdou k jinému. A samozřejmě, když mohou, nechají se tam odvézt záchrankou. „Bolí mě na hrudi, ráno jsem byl sice u doktora, ale teď je to horší," slýchají naši dispečeři. V takovém případě si žádný z nich nedovolí záchranku neposlat. Znají případy, kdy jedeme ke zdánlivě banální chřipce a najdeme člověka v bezvědomí se selháním srdce. Nebo přijedeme k pacientovi, kde na EKG ani jinde nic není a on za hodinu zemře na infarkt.
Nutné je vzdělávat lidi, aby se s problémy, které neohrožují jejich život, na nás neobraceli. Jde o to začít lidi vychovávat, ne je trestat, změnit jejich návyky. Jako se naučili mýt si ruce, čistit zuby, musí se naučit nevolat si záchranku, kdy se jim zamane. Do záchranky patří pacient ohrožený na životě nebo na zdraví, ale rozhodně ne klíště na koleni nebo třítýdenní bolest zad nebo opilec se zlomeným malíkem, který nemůže jet autem, protože on i jeho okolí jsou opilí. Lidé si neuvědomují, že svým nezodpovědným chováním ohrožují ostatní. Chovejme se racionálně a slušně. Je třeba počítat i s tím, že i lékařů záchranné služby dramaticky ubývá, tak jako třeba praktických a dětských lékařů.

Navrhujete zavedení poplatků za záchranku?
Minimální hodnota výjezdu ve městě je okolo 2,5 tisíce korun. Možností je vybírat paušální poplatek za každý výjezd sanitním vozidlem třeba 50 korun. Problém je ale v tom, kdo by poplatek vybíral. Tam, kde opravdu jde o záchranu života, oživujete mladého člověka, který vám umírá pod rukama – budete si říkat o padesátikorunu? Mají tedy nemocnice? Zdravotní pojišťovny? Druhá metoda je – obdobně jako v Izraeli – „Přijel jsi sanitkou a nic vážného ti není? Použil jsi ji jako taxi? Zaplať výjezd". I kdyby byl poplatek jen 500 korun, každý by si to rozmyslel.

Problémem jsou opilci a narkomani, kteří tvoří velké procento našich výjezdů. Mělo by stačit jako vedlejší diagnózu zaškrtnout, že je pacient opilý. A pak ať péči zaplatí v plném rozsahu. Žádná komerční pojišťovna, pokud nabouráte své auto pod vlivem alkoholu, vám nedá ani korunu. Proč by měla zdravotní pojišťovna hradit náklady na vaši léčbu, když jste sobě nebo jiným způsobil v opilosti úraz a náklady na léčbu jdou do statisíců?

ZDENA KOLÁŘOVÁ


Zdroj: denik.cz

 

 

Komentáře k článku

Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.

Copyright © 2019 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.