Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

No vida :-). Díky Uberu lidé méně volají záchranku, ukázal průzkum v USA

27.12.2017

No vida :-). Díky Uberu lidé méně volají záchranku, ukázal průzkum v USA

 

 

Ekonomové z Kansaské univerzity zjistili, že lidé ve městech, kde působí alternativní taxislužba Uber, méně často volají zdravotnickou záchrannou službu. Analyzovali využití záchranek ve více než 700 městech, kde je služba Uber k dispozici. Ukázalo se, že po vstupu Uberu na trh se využití zdravotnické záchranné služby snížilo v průměru o sedm procent.

 

 

 

Vědci si pro svou studii vybrali Uber, protože „je první a největší alternativní taxislužbou svého druhu“. Jsou však přesvědčeni, že u jiných alternativních dopravců „by vedlo ke stejným nebo podobným výsledkům,“ řekl portálu CityLab.com David Slusky, jeden z autorů zprávy.

Uber odebírá část poptávky po sanitkách

Svůj výzkum ekonomové postavili na údajích z informačního systému záchranné zdravotnické služby USA a poté je porovnali s daty Uberu o počtech objednávek osobní přepravy. Komparace začíná vždy vstupem Uberu na trh v konkrétním městě a končí posledním dnem roku 2015. Lze tak poměrně dobře posoudit, jak se vytížení zdravotnické záchranné služby změnilo poté, co do města přišel Uber.

Z porovnání dat vyplývá, že v mnoha případech lidé do nemocnice jedou raději Uberem, než aby si přivolali sanitku. To ale neznamená, že by pojízdné ambulance byly zastaralé, nebo že by se tak v brzké době mělo stát. Slusky a jeho tým totiž předpokládá, že s tím, jak se míra využití sanitních vozů snížila, zkrátí se u nich rovněž čekací lhůty. „Pokud bychom měli nekonečně mnoho pojízdných ambulancí, mohli bychom je poslat úplně pro každého, jenže to nenáme,“ říká Slusky a dodává: „Když lidé u méně urgentních případů využijí pro cestování do nemocnice taxislužbu, záchranka se bude moci o to více věnovat těm závažnějším.“

Záchranky navíc zcela zastupitelné nejsou, neboť jsou vybaveny speciálním zdravotnickým zařízením a mají profesionálně vyškolenou posádku. Kromě toho mohou v případě nutnosti uplatnit své právo přednosti v jízdě před ostatními účastníky silničního provozu, a tak se z místa na místo dostat daleko rychleji než vůz taxislužby, byť taxislužby alternativní.

Ubulance

Po schválení Obamacare se počet volání na linku 911 zvýšil a poptávka po záchranné zdravotnické službě tak rostla rychleji než nabídka. Doba dojezdu záchranky od jejího zavolání se zvýšila průměrně o 19 procent. Ve městech je to průměrně osm minut, zatímco na venkově minut čtrnáct. V některých městech to bývá i daleko déle a jak je všeobecně známo, každá minuta je co do úspěšnosti zásahu záchranářů důležitá.

Před dvěma lety činila v New Yorku mediánová doba dojezdu zdravotnické záchranky 6,1 minuty, zatímco vůz Uberu byl k dispozici asi za poloviční čas. Na to konto se objevily vtípky, že by Uber mohl začít nabízet službu „Ubulance“.

Jeden výjezd záchranářského vozu také něco stojí. Američané, kteří ve svém zdravotním pojištění mají vysokou spoluúčast, mohou za přivolání sanitky zaplatit i více než tisíc dolarů. Rozdílná dostupnost dopravy se už také díky vysokým doplatkům za záchranku projevuje na nerovnoměrné dostupnosti zdravotní péče. To, kdo nemají osobní vůz, proto častěji využívají pomalejší hromadnou dopravu, aby se právě vysoké ceně za přivolání sanitky vyhnuli. Nebo pro svou hospitalizaci zvolí nejbližší nemocnici, což ne vždy znamená tu nejkvalitnější.

Souhra mnoha faktorů

Souvislost mezi vstupem Uberu na trh a menším vytížením vozů záchranné služby ale může být důsledek i jiných faktorů, než jen to, že lidé si na cestu do a z nemocnice volají taxík přes mobilní aplikaci. Když například Uber přišel do Kalifornie, klesl zde počet smrtelných nehod, u kterých byl řidič pod vlivem alkoholu.

Města, nemocnice anebo pojišťovny také mohou lidi k využívání alternativní taxislužby motivovat skrze různá partnerství. Loni v létě záchranky ve Washingtonu D.C. zavedly systém, jehož cílem bylo přivést méně akutní případy k alternativní přepravě do zdravotnických zařízení. Memphis zase testuje možnost po zavolání na tísňovou linku poslat na místo lékaře a nikoli sanitní vůz a nepřepravovat tak pacienta za každou cenu do nemocnice. Některé zdravotní pojišťovny své klienty motivují dárkovou kartou v hodnotě padesáti dolarů k využívání levnějších způsobů dopravy do zdravotnického zařízení.

V neposlední řadě i samotní dispečeři na lince 911 mohou volající upozornit, že nepotřebují, aby pro ně přijela sanitka, ale aby si zavolali vůz Uberu, který by je do nemocnice dopravil. „Takový systém prakticky funguje už dlouhou dobu přímo na pohotovostním příjmu. Pokud lékaři uznali, že můžete počkat, tak jste zkrátka počkali,“ upozorňuje Slusky. Není tedy prý nic proti ničemu, pokud se tento systém „předsune“ už na tísňovou linku.

Sami autoři zmíněné studie ale připouštějí, že jejich výzkum ještě za stoprocentně spolehlivý považovat nelze. Neexistuje zatím žádná další podobná studie, která by jejich závěry potvrdila či vyvrátila. To se ovšem může změnit. Přínos výzkumu vědců z Kansaské univerzity je už jen v tom, že vůbec nějakou souvislost mezi rozvojem alternativních taxislužeb a mírou využití zdravotnické záchranky začali sledovat.

Petr Musil

Zdroj: zdravotnickydenik.cz

 

Sigmund

 

 

Komentáře k článku
  • Ctirad Novák Reagovat 02.01.2018
    To je fajn, ale jde to aplikovat pouze v zemích, kde není "socialisticko-zlodějský" systém zdravotního pojištění řízený "farmaceuticko-medicínským komplexem" a rozkrádaný státem i soukromými subjekty, kde mají všichni pocit, že si tu sanitku prostě platí a je jedno co jim je. Ne že by ten systém zdravotnictví v USA byl teda nějak bezva, nicméně pokud nemáte žádné pojištění, platíte vše (to je jasné), ale pokud máte štěstí a dosáhnete alespoň na základní pojištění nebo vám ho platí zaměstnavatel jako bonus nehradíte pouze ZZS v případě ohrožení života. Za všechno ostatní vám přijde hezká tučná fakturka. To je potom rozhodně levnější jet Uberem nebo normálním taxi.
  • Jan Žoha Reagovat 02.01.2018
    Přesně tak. Naše alibisticko - pokrytecká společnost, líznutá neotřelým neo-kapitalsitickým systémem a stále ještě v bazálních gangliích uchovaným mementem socialismu, se snaží "vychcanost" jedinců, kteří zneužívají našeho zdravotnického UBERU, zamaskovat pojmem NEZDRAVOTNÍK. To, že ten jedinec neví, a není schopen, si například na teploty vzít Paralen a pokud možno navštívit svého PL, nemá nic společného s nezdravotníkem, ale buďto se sníženou rozumovou vyspělostí a nebo právě vychcaností....nic mezi tím. V prvním případě je třeba zvážit snížení právní odpovědnosti jedince a ve druhém zvážení sankcí. To by ale pojišťovny musely přestat cálovat každé otočení klíčkem.

Copyright © 2018 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.