Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Ochrana zdravotníků není podle odborů dost zajištěná

12.03.2020

Ochrana zdravotníků není podle odborů dost zajištěná

 

První vlna distribuce ochranných pomůcek, plánovaná na pátek 13. března, podle odborů ve zdravotnictví zajistí dostatek ochranných pomůcek jen na dobu v řádu dnů. I nadále tedy zůstává dostupnost ochranných pomůcek podle nich problém. Mezi jednotlivými nemocnicemi jsou přitom v tomto ohledu velké rozdíly. Celkově se podle nich dá říct, že na akutních příjmech a na odděleních prvního styku pomůcky zaměstnanci mají, ale některé mohou být prošlé, a nemají dost filtrů do respirátorů na včasnou výměnu.

 

„Zdravotníci mají často prošlé roušky a respirátory, nemají adekvátní ochranu. Záleží na tom, jak k tomu přistupují jednotlivá zařízení,“ uvedl předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel na společné tiskové konferenci s Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče (OSZSP). „Pořád jsme říkali, že personální situace je zoufalá. Teď je to v kombinaci s pandemií smrtící koktejl. Nic horšího nemůžete vymyslet, než aby oslabení přetížení zdravotníci museli čelit pandemii,“ uvedl Engel.

Podle odborů by bylo adekvátní, aby všichni pacienti, kteří vstoupí do nemocnice, používali roušky.

OSZPS měl v pondělí 9. března setkání svých lidí ze záchranek a následně zasedání své výkonné rady, kde jsou zástupci ze všech krajů. Ukázalo se, že situace je v jednotlivých regionech a u různých poskytovatelů různá. Například ze severní Moravy hlásí zaměstnanci dostatek ochranných pomůcek. Záchranka a další se jimi zásobili v souvislosti s nedávnou epidemií spalniček.

Až pandemie COVID-19 pomine, měl by podle předsedkyně OSZP Dagmar Žitníkové stát situaci pořádně analyzovat a zvážit, jestli v zásobování nemocnic neudělat rezervy. Tak, aby se takový problém neřešil až ve chvíli, kdy nastane.

Žitníková podpořila aktivitu některých ředitelů nemocnic, kteří kontaktují své bývalé zaměstnance, případně mediky a studenty vyšších ročníků zdravotnických škol, aby měli přehled, kdo z nich by byl ochoten v případě potřeby v nemocnici vypomáhat na dohodu. Nevhodné by podle Žitníkové bylo řešit případný nápor nemocných prodlužováním směn a dalším přetěžováním personálu.

„Pokud zaměstnanci onemocní v souvislosti s povoláním koronavirem, bude to nemoc z povolání, o tom nebudeme za odbory diskutovat,“ uvedla Žitníková. To by znamenalo, že by takový zaměstnanec nedostával jen nemocenskou, ale zaměstnavatel by mu musel dorovnat příjem do obvyklé výše. Na to jsou zaměstnavatelé pojištěni.

Také Světová zdravotnická organizace uvádí, že ochrana zdravotníků musí být prvořadá. Pokud nedostane zdravotník ochranné pomůcky, není povinen se riziku nákazy při péči o nakaženého pacienta nebo pacienta s podezřením na nákazu COVID-19 vystavovat. „Z hlediska pracovního práva může zaměstnanec, který se cítí ohrožen, odmítnout výkon práce,“ uvedla Žitníková a dodala, že to ale zdravotníci nedělají, žádný takový případ nezná. „Pokud zdravotníci nebudou schopni pomáhat, dopad bude mnohem horší,“ poznamenala.

Pro nemocnice můžou opatření, směřující k navýšení kapacit pro léčbu COVID-19, znamenat ekonomické riziko, upozornily také zástupci odborů. Pokud budou odkládat plánované operace, může jim klesnout počet vykázaných případů, a mohly by mít potíže dosáhnout na plnou úhradu od zdravotních pojišťoven.

Všeobecná zdravotní pojišťovna už deklarovala, že vezme aktuální situaci v úhradách v potaz a je připravena hradit veškerou péči spojenou s šířením koronaviru.

„Mimo jiné chceme vyjít vstříc též poskytovatelům akutní lůžkové péče, nemocnicím, aby případné dopady byly reflektovány v oblasti úhrad,“ řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Žitníková zároveň podpořila ochranná epidemiologická opatření, včetně omezení výuky na školách. Vyzvala k jejich dodržování a také k odpovědnému chování nad rámec zákazů.

Engel dodal, že požadavkem odborů je také odložení přijímání některých nových legislativních předpisů. Jmenovitě zákona o vzdělávání lékařů, který má změnit systém rezidenčních míst pro lékaře v předatestační přípravě, a ke kterému mají odbory zásadní výhrady.

Zdroj: tribune.cz

 

Čti takéS úbytkem personálu v souvislosti se zaváděnými epidemiologickými opatřeními se potýkají v řadě nemocnic. Náměstek ministra zdravotnictví prof. Roman Prymula uvedl v DVTV příklad z jedné nejmenované nemocnice. „Po návštěvě Itálie zůstalo v karanténě 80 sestřiček a poté, co jsme zavedli opatření ve školách, řeklo dalších 250 sester, že musí zůstat doma s dítětem. Řešíme akutně zaváděním malých dětských skupin v nemocnicích,“ popsal Prymula.

 

Sigmund

 

 

Komentáře k článku

Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.

Copyright © 2020 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.