Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Společnost UM a MK a AZZS ČR se oprávněně ohradily proti výrokům ČLK

14.09.2015

Společnost UM a MK a AZZS ČR se oprávněně ohradily proti výrokům ČLK

 

ČLK stále zaměňuje urgentní medicínu a přednemocniční péči

 

"Z nějakého důvodu se ČLK dlouhodobě vymezuje vůči oboru urgentní medicíny, přičemž často argumentuje nejen nepodloženými, ale zejména nepravdivými tvrzeními," reaguje vedení Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof na nedávný komentář prezidenta komory Milana Kubka k postgraduálnímu vzdělávání...

 

Rádi bychom reagovali jménem výboru ČLS JEP – Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof i Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR na komentář prezidenta ČLK MUDr. Milana Kubka - Financování postgraduálního vzdělávání zůstává neřešené na webu Medical Tribune.

Z nějakého nám neznámého důvodu se ČLK dlouhodobě vymezuje vůči oboru urgentní medicíny, přičemž často argumentuje nejen nepodloženými, ale zejména nepravdivými tvrzeními. Ponecháváme stranou demagogické výroky pana prezidenta o věku a duševním zdraví těch, co si tento obor hodlají zvolit, či v něm dokonce již dlouhá léta pracují, ale dovolili bychom si předložit čtenářům fakta k posouzení.

Česká lékařská komora kritizuje údajnou snahu omezit působení v přednemocniční péči pouze na specialisty v oboru urgentní medicíny a vystupuje jako obránce zachování lékařského systému ZZS, přičemž předkládá nepravdivé údaje týkající se zdravotnické legislativy.

Podle současně platné legislativy jsou pro působení ve výjezdových skupinách zdravotnické  záchranné služby plně kvalifikováni nejen lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru urgentní medicína, ale také lékaři - držitelé celé řady dalších odborností dle patné vyhlášky č. 99/2012 Sb. v platném znění (viz příloha na konci textu).

Taxativně jsou uvedeni: anesteziolog, intenzivista, chirurg, internista, kardiolog, neurolog, traumatolog, dětský lékař praktický lékař nebo praktický lékař pro děti a dorost. Pracovat na ZZS však mohou i lékaři po absolvování kmene v základních oborech – pod nepřímým dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí. Podmínky tohoto dohledu jsme dojednávali navíc přímo se zástupci ČLK již v roce 2007 a později byly zavzaty i do textu vyhlášky, tedy předpokládáme, že prezident komory by tyto skutečnosti měl znát.

Zásadním a dlouhodobým matením ze strany ČLK je však setrvalé zaměňování oboru (= urgentní medicína) s jednou z částí náplně (= systém přednemocniční péče, tedy ZZS). Urgentní medicína je všude na světě obor vázaný na práci na urgentním příjmu, a takto je koncipován i současný vzdělávací program tak, jak byl vydán ve Věstníku MZ v letošním roce.

Na urgentním příjmu je přítomnost specializovaného, erudovaného a zkušeného lékaře zběhlého v široké diferenciální diagnostice a schopného dobře zvládat nepředvídatelný proud i spektrum pacientů nutností, samozřejmostí jsou i příslušné kompetence. Běžná praxe na urgentním příjmu zahrnuje pacienty všech stupňů závažnosti a co do šíře medicínských problémů v podstatě všechny odbornosti. Lékař musí být schopen nejen diagnostikovat, ale léčit a rozhodnout o optimální úrovni další péče – od JIP přes standardní oddělení až po předání do ambulantní péče. Toto vše zahrnuje komplexní pohled na pacienta, který se těžko získává „přeučením“ po jiné specializaci.

Právě urgentní příjmy jsou nyní jednou z priorit MZ ČR a hlavně jsou jak z hlediska zdravotníků, tak i pacientů článkem, který je schopen zajistit kvalitu a kontinuitu péče ve všech akutních a urgentních stavech. Je potřeba si uvědomit, že s nedostatkem lékařů v přednemocniční etapě (o jejíchž příčinách se právě nedávno na stránkách MEDICAL TRIBUNE diskutovalo viz Sanitky „bez lékařů“ s kvalifikovanými nelékaři – realita, na kterou si musí společnost zvyknout a Sanitky bez lékaře rovná se sanitky druhé kategorie?) stoupá význam nemocničních univerzálních příjmových oddělení.

Již dnes je v naší republice urgentní medicína nezanedbatelným segmentem i z hlediska počtu ošetřených pacientů – v roce 2013 bylo podle oficiální statistiky ÚZIS ošetřeno zdravotnickými záchrannými službami a na existujících urgentních příjmech téměř 2 miliony pacientů, tedy pětina obyvatel ČR. Podle hlavního oboru činnosti je ve stejném roce vedeno 664 lékařů urgentní medicíny, z toho má specializovanou způsobilost 450. Mnoho specializací, jejichž existenci nikdo nezpochybňuje, disponuje někdy i výrazně nižším počtem odborníků.

Není nám jasné, z jakých zdrojů či zkušeností odvozuje prezident ČLK svá (opakovaná) tvrzení, ale uvítali bychom racionální diskuzi založenou na pravdivých argumentech a na znalosti celé šíře problematiky, na kterou dlouhodobě upozorňujeme.

 

Za výbor ČLS JEP – Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof:

MUDr. Jana Šeblová, Ph.D. – předsedkyně výboru

MUDr. Roman Gřegoř – místopředseda výboru

 

Za Asociaci zdravotnických záchranných služeb ČR

MUDr. Marek Slabý – předseda

 

 

Příloha: doslovná citace Vyhlášky 99/2012 Sb. v platném znění:

2.1. Výjezdová skupina rychlé lékařské pomoci

a) urgentní lékař, anesteziolog, intenzivista, chirurg, internista, kardiolog, neurolog, traumatolog, dětský lékař praktický lékař nebo praktický lékař pro děti a dorost,

b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem 14) po absolvování základního kmene anesteziologického, chirurgického, interního a základního kmene všeobecné praktické lékařství v přípravě k získání specializované způsobilosti v oborech anesteziologie a intenzivní medicína, chirurgie, vnitřní lékařství a všeobecné praktické lékařství, pokud je na téže výjezdové základně současně další výjezdová skupina rychlé lékařské pomoci, ve které je péče zabezpečena lékařem se specializovanou způsobilostí podle písmena a)…

 

Zdroj: medicaltribune.cz

 

Související článek:

Urgentní medicína by měla zůstat mezi základními lékařskými obory

 

 

Komentáře k článku

Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.

Copyright © 2020 Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.