Návrh základních tezí zákona o zdravotnické záchranné službě
(12.2.2007)
V současné době je problematika zdravotnické záchranné služby (dále jen ZZS) upravena zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon 20/1966 Sb.), a vyhláškou č. 434/1992 Sb., o ZZS, ve znění pozdějších předpisů.
Povinnosti ZZS vyplývají dále ze zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (dále jen IZS) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění dalších předpisů. V daném případě se však jedná zejména o povinnosti související se začleněním a organizací činností jakožto základní složky Integrovaného záchranného systému, která je plošně rozmístěná, trvale dostupná a okamžitě akceschopná k plnění úkolů dle těchto zákonů. Povinnosti uložené kraji jakožto zřizovateli zdravotnické záchranné služby dle těchto zákonů jsou výkonem statní správy v přenesené působnosti.
Zákon č. 20/1966 Sb. však neupravuje činnost zdravotnické záchranné služby ani komplexně ani v nezbytném rozsahu, neboť nestanoví základní úkoly ZZS, síť zařízení a pracovišť, vnitřní členění zařízení apod. Zákon č. 20/1966 Sb. pouze:
• Ministerstvo zdravotnictví (dále jen MZ) zmocňuje k vydání zvláštního předpisu, kterým je uvedená vyhláška č. 434/1992 Sb., v platném znění, stanovující ony základní úkoly ZZS, síť zařízení a pracovišť, vnitřní členění zařízení apod., ale ke stavu do 31. 12. 2002
• Ukládá Krajům zřízení zařízení záchranné služby, zajištění organizace a činnosti záchranné služby ve svém územním obvodu.
Takovýto právní stav je v současnosti nevyhovující, což bylo konstatováno i v materiálu „Informace o Závěrech analýzy bezpečnostního systému České republiky“, kterou schválila vláda svým usnesením č. 1203 dne 1.prosince 2004. Na základě této analýzy vláda rozhodla svým usnesením č. 1214 ze dne 21. 9. 2005 o „Optimalizaci bezpečnostního systému ČR“. Jedním z úkolů tohoto procesu je rovněž pověření MZ k novému legislativnímu řešení ZZS s vypracování věcného záměru zákona o ZZS, a to nejpozději do června roku 2007. Vzhledem k tomu, že tento zákon má vysokou prioritu i v legislativním plánu vedení MZ, je předkládán návrh věcného záměru samostatného zákona. Současně předkládaný návrh zohledňuje specifika poskytování neodkladné zdravotní péče za běžných i mimořádných událostí a krizových stavů, systému jejího poskytování, postavení zdravotnických zařízení a podílu dotčených orgánů krizového řízení na zajištění funkční činnosti zdravotnické záchranné služby (dále jen ZZS).
Jako jedna z dřívějších možností řešení právní úpravy problematiky zdravotnické záchranné služby bylo zvažováno její začlenění do návrhu zákona o zdravotní péči, který mimo jiné definuje druhy a typy zdravotnických zařízení. V rámci připomínkových řízení a též z jednání Legislativní rady vlády vyplynulo doporučení řešit vzhledem ke specifickým činnostem ZZS uvedenou problematiku samostatnou právní úpravou.
V souvislosti s tím, že předkládaný návrh vychází ze současné praxe, avšak zohledňuje postavení ZZS v IZS a v bezpečnostním systému státu a další její úkoly v přeneseném výkonu státní správy, předpokládá se dopad tohoto zákona na státní a další rozpočty, především v oblasti alokace zdrojů a rozpočtového určení daní do rozpočtů krajů, jež jsou zřizovatelem ZZS a garantem jeho činnosti v samosprávné i přenesené působnosti.
Navrhované řešení je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z Evropské dohody.
V souvislosti s přijetím zákona o ZZS budou zrušena příslušná ustanovení zákona č. 20/1966 Sb. a vyhláška č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů.
Obsah materiálu:
1. Vysvětlení použitých pojmů a zkratek.
2. Schématické znázornění sítě zdravotnických zařízení záchranné služby.
3. Předmět zákonné úpravy.
4. Vymezení ZS a výklad souvisejících pojmů.
5. Struktura, členění, síly a prostředky záchranné služby.
6. Organizace a plošné rozmístění prostředků záchranné služby.
7. Působnost a odpovědnost státních orgánů, orgánů územních samosprávný celků a orgánů krizového řízení. 6.1. Ministerstvo zdravotnictví (dále jen MZ).
6.2 Ministerstvo vnitra a další ústřední správní úřady.
6.3 Kraje.
6.4 Obce.
8. Součinnost ZS s ústavními ZZ poskytujícími akutní lůžkovou péči.
9. Práva a povinnosti záchranné služby k zajištění základních úkolů.
10. Kontrola a sankce.
11. Přechodná ustanovení.
12. Zmocňovací ustanovení.
13. Zrušovací ustanovení.
1. Vysvětlení použitých pojmů a zkratek ve vztahu k uvažované síti zdravotnických zařízení záchranné služby:
ZZ........................zdravotnické zařízení
ZS........................zdravotnické zařízení záchranné služby
ÚSZS...................zdravotnické zařízení záchranné služby zřizované krajem
síť ZS..................tvoří ÚSZS a ZS smluvně zajišťující přednemocniční
neodkladnou péči spádového území na základě smlouvy
s krajem a ÚSZS. Kraj zajišťuje úkoly a činnosti ZS v této
síti dle tohoto zákona (včetně jejich krizové připravenosti)
v přeneseném výkonu státní správy.
ZS nezařazená do sítě...........jsou zřizovaná a registrovaná dle platných resortních, příp. dalších právních předpisů, vykonávají pouze taktickou část (výjezdy), nikoliv operační část (zdravotnické operační středisko) výkonu činnosti ZS. Jsou povinny uzavřít smlouvu s místně příslušnou ÚSZS, na základě které se jako záloha krajské sítě ZS plně podřizují operačnímu řízení této ÚSZS v případech, kdy síly a prostředky sítě ZS nejsou k dispozici v souvislosti s jejich plněním základních úkolů vyplývajících z tohoto zákona.
Ostatní organizace a instituce poskytující první pomoc...... dobrovolnické organizace, občanská sdružení apod., která nejsou ZZ, avšak součinně doplňují síť ZS svými možnostmi poskytnout včasnou první (nezdravotnickou) pomoc do příjezdu ZS.
ZZS..................zdravotnická záchranná služba podle Vyhl. MZ č. 434/1992 Sb., v platném znění, která vydáním tohoto zákona o ZS pozbude platnosti.
MZ....................Ministerstvo zdravotnictví.
2. Schématické znázornění sítě zdravotnických zařízení záchranné služby
síť ZZS ( poskytují PNP )
a) USZS
b) smluvní
c) ostatní roganizace poskytující první pomoc ( nejsou ZZ )
d) ZS nezařazené do sítě - ZÁLOHA
3. Předmět zákonné úpravy
Zákonem se vymezuje záchranná služba (dále jen ZS) jako speciální zdravotnické zařízení (dále jen ZZ), její působnost a postavení včetně působnosti a postavení v integrovaném záchranném systému (díle jen IZS) a v bezpečnostním systému státu, organizační uspořádání a systém řízení a financování, práva a povinnosti právnických a fyzických osob v souvislosti s činností ZS a působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků.
4. Vymezení ZS a výklad souvisejících pojmů
ZS je zdravotnické zařízení dle §39 zákona č. 20/1966 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tento typ zdravotnického zařízení je zřizován/zakládán kraji a Hlavním městem Prahou (dále jen „kraji“) za účelem zajištění odborné, organizované a nepřetržitě dostupné přednemocniční neodkladné péče, a to i za mimořádných událostí a krizových stavů („krizové zákony“, především zákon č. 239/2000 Sb., o IZS a zákon č. 2402000 Sb., o krizovém řízení). ZS dále plní úkoly vyplývající z dalších předpisů (např. zákony č. 95 a 96/2004 Sb.) a úkoly stanovené zřizovatelem s ohledem na potřeby zajištění zdravotní péče v kraji nebo naplnění komunitních plánů krajů. Tyto další úkoly nesmí kolidovat s plnění základního úkolu, kterým je nepřetržité zajišťování přednemocniční neodkladné péče ve standardních i mimořádných podmínkách dle tohoto a „krizových zákonů“. Takto systémem zdravotnických zařízení typu ZS zajištěná přednemocniční neodkladná péče je součástí Bezpečnostního systému ČR. Zajištění připravenosti ZS k plnění úkolů s cílem plánování, přípravy a nasazení sil a prostředků a operačního řízení mimořádných událostí a za krizových stavů je výkonem státní správy krajů v přenesené působnosti.
Možné rozšíření výkonu státní správy v přenesené působnosti:
Záchranná služba plní úkoly základní složky IZS podle zákona č. 239/2000 Sb. Náhle a neočekávaně vzniklé závažné postižení zdraví nebo přímé ohrožení života jsou mimořádnou událostí ohrožující život nebo zdraví ve smyslu § 2 tohoto zákona
a) Přednemocniční neodkladná péče
Přednemocniční neodkladnou péčí se rozumí zdravotní péče o osoby s náhle a neočekávaně vzniklým závažným postižením zdraví, popř. přímým ohrožením života, vykonávaná na základě tísňové výzvy za běžných i mimořádných podmínek. Přednemocniční neodkladná péče zahrnuje příjem a vyhodnocení tísňové výzvy, operační řízení události, vyšetření nemocného specializovaně způsobilým lékařem nebo zdravotnickým pracovníkem – záchranářem (zákon 95 a 96/2004 Sb.) a navazující léčebná opatření vykonávaná na místě vzniku náhlé poruchy zdraví, během transportu do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení a při předání nemocného v tomto nejbližším vhodném zdravotnickém zařízení, nejlépe na oddělení urgentního přijmu tak, aby nedošlo k tzv. příjmovému vakuu a promeškání medicínského intervalu (terapeutického okna, zlaté hodiny apod.) k bezodkladnému řešení zdravotního stavu postiženého v nemocnici. Součástí přednemocniční neodkladné péče jsou rovněž postupy třídění a následného ošetření pacientů při hromadném postižení zdraví v důsledku mimořádných událostí, úkoly vedoucího zdravotnické složky v místě události (zákon 239/2000 Sb.) a výkony zdravotnického operačního střediska při poskytování vzdálené podpory volajícímu a svědkům události s cílem zlepšit stav nemocného nebo zmírnit jeho utrpení (telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace – TANR a telefonicky asistovaná první pomoc TAPP). Všechny výkony v rámci přednemocniční neodkladné péče jsou prováděny odborně a specializovaně způsobilými pracovníky dle dostupných poznatků lékařské vědy (lege artis).
Pro výkon uvedených činností zabezpečuje ZS v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem personální, teoretickou, materiální i organizačně – strategickou připravenost kraje na zvládnutí likvidace zdravotnických následků mimořádných událostí v přednemocniční fázi, tj. během záchranných a likvidačních prací (zákon č. 239/2000 Sb.).
b) Dalšími úkoly záchranné služby souvisejícími s poskytováním přednemocniční neodkladné péče jsou zejména:
a) doprava raněných, nemocných a rodiček v podmínkách přednemocniční neodkladné péče mezi zdravotnickými zařízeními,
b) doprava raněných a nemocných v podmínkách přednemocniční neodkladné péče ze zahraničí do České republiky,
c) koordinace součinnosti s praktickými lékaři a s lékařskou pohotovostní službou, s provozovateli skupin „prvního zásahu“ (first respons),
d) rychlá přeprava odborníků k zabezpečení neodkladné péče do zdravotnických zařízení, která jimi nedisponují, popřípadě přeprava léků, krve a jejích derivátů a biologických materiálů nezbytně potřebných k dalšímu poskytování již zahájené neodkladné péče, a doprava související s plněním úkolů transplantačního programu.
Záchranná služba může na základě souhlasu zřizovatele/zakladatele a v souladu se zřizovací/zakladatelskou listinou poskytovat další činnosti související s poskytováním zdravotní péče. Těmito činnostmi však nesmí být dotčeno ani ohroženo plnění jejich základních úkolů.
c) Závažným postižením zdraví
se pro účely zákona rozumí náhle vzniklé a neočekávané onemocnění, úraz nebo zhoršení zdravotního stavu, které působí prohlubování chorobných změn, vedoucí bez neprodleného poskytnutí přednemocniční neodkladné péče ke vzniku dlouhodobých nebo trvalých následků, případně až k náhlé smrti, nebo náhle vzniklou nesnesitelnou bolest z nejasné příčiny, nebo náhle vzniklé změny chování a jednání postiženého, ohrožující na zdraví nebo životě jeho samého nebo jeho okolí.
d) Přímým ohrožením života
se rozumí náhle vzniklé a neočekávané onemocnění, úraz nebo zhoršení zdravotního stavu, které vedlo, nebo bez neprodleného poskytnutí přednemocniční neodkladné péče by mohlo vést, k náhlé zástavě některé ze základních životních funkcí lidského organismu.
e) Náhlou změnou zdravotního stavu neurgentního charakteru
se pro účely tohoto zákona rozumí náhle vzniklé a neočekávané onemocnění, úraz nebo zhoršení zdravotního stavu, které nespadá do kategorie sub c) a d), k jehož vzniku však došlo mimo ordinační hodiny praktických lékařů, a musí být řešeno lékařskou pohotovostní službou.
f) Hromadným neštěstím
se rozumí mimořádná událost, v jejímž důsledku došlo k hromadnému postižení zdraví takového rozsahu, že vyžaduje uplatnění zvláštních postupů k urychlenému zajištění potřebné kapacity zařízení neodkladné zdravotní péče i mimo území správního celku
g) Hromadným postižením zdraví
se rozumí náhle vzniklé a neočekávané onemocnění, úraz nebo zhoršení zdravotního stavu více osob v důsledku stejné příčiny nebo mimořádné události.
h) Tísňovou výzvou
se rozumí jakýkoli podnět k poskytnutí přednemocniční neodkladné péče, pokud jsou obsahem takového podnětu informace odůvodňující předpoklad nezbytného poskytnutí této péče (viz. závažné postižení zdraví nebo přímé ohrožení života). vyhodnocením a zpracováním tísňové výzvy je identifikace události (zejména lokalizace a počet postižených), vyhodnocení a stanovení stupně naléhavosti výzvy, určení nevhodnějšího typu výjezdové skupiny ZS, poskytnutí informační podpory do místa události, případné předání netísňové výzvy jiným složkám zdravotnického systému nebo jiných resortů. Tísňová výzva může být zdravotnickému operačnímu středisku předána jakýmkoliv prokazatelným způsobem, tedy nikoliv pouze prostřednictvím národní tísňové linky 155 či jednotného evropského čísla 112.
ch) Neodkladné výkony k záchraně života
jsou úkony, postupy nebo techniky zdravotní péče, bez jejichž použití by neodkladná péče o osobu v bezprostředním ohrožení života nemohla být realizována a přežití této osoby by bylo krajně nepravděpodobné. Provádění neodkladných výkonů smí být přerušeno na nezbytně nutnou dobu pouze za taxativně vyjmenovaných podmínek.
i) Cílové zdravotnické zařízení
je nejblíže dostupné zdravotnické pracoviště, které je na pokyn operačního střediska ZS odborně schopno pokračovat v započaté neodkladné péči.
j) Urgentní příjem
je specializované oddělení nemocnice, které je schopno kdykoliv poskytnout neodkladnou nemocniční péči v kontinuální návaznosti na neodkladnou péči přednemocniční efektivně, ekonomicky diferencovaně specializovaně způsobilými zdravotnickými pracovníky. Tato zajištěná plynulá návaznost neodkladné péče nemocniční na neodkladnou péči přednemocniční musí být garantována i v případech větších počtů osob postižených na zdraví dle traumatologického plánu nemocnice s urgentním příjmem. Podrobnosti o poskytované neodkladné péči na urgentním příjmu nemocnice, jeho organizační, materiální, technické, věcné a personální podmínky stanoví MZ zvláštním předpisem, včetně normativů vybavení pro řešení mimořádných událostí. (Zákon o zdravotnickém zařízení, zákon o zdravotní péči, Vyhl. o materiálním, technickém, věcném a personálním vybavení apod.)
k) Kontaktní pracoviště
je pracoviště lůžkového zdravotnického zařízení pracující v nepřetržitém provozu zabezpečující zejména vedení přehledu o volné lůžkové kapacitě pro podmínky poskytování neodkladné péče, dále vyhlašuje stupně poplachu k aktivaci příslušných operačních plánů (traumatologického, evakuačního apod.) a poskytuje organizační podporu činnosti z těchto předpisů vyplývajících, přijímá informace a požadavky od orgánů krizového řízení podle zvláštního předpisu (zákon 240/2000 Sb.), zajišťuje kvalifikovaný příjem výzev od zdravotnického operačního střediska ZS k přijetí pacienta z přednemocniční neodkladné péče do neodkladné péče nemocniční.
l) Specializovaným centrem
se rozumí vysoce odborné pracoviště, jehož úkoly postavení v soustavě zdravotnických zařízení stanovuje Ministerstvo zdravotnictví (dále jen MZ) ve Věstníku MZ. Pro účely tohoto zákona a úkoly zdravotnictví v bezpečnostním systému státu se těmito centry rozumí zejména traumatologická centra, popáleninová centra, centra pro léčbu nemocni z ozáření, Toxikologické informační centrum VFN, Centrum pro vysoce virulentbínákazy FN Bulovka Praha, případně další).
m) Krizovou připraveností
se pro účely tohoto zákona rozumí schopnost správních úřadů a poskytovatelů zdravotních služeb včetně služeb k ochraně veřejného zdraví zajistit odborně a specializovaně způsobilými pracovníky nezbytnou zdravotní péči obyvatelstvu za mimořádných situací podle připravených scénářů a schválených postupů při vnitřní a vnější operabilitě zdravotnického systému. Zajištění krizové připravenosti ve zdravotnictví v souladu se schválenou Koncepcí krizové připravenosti zdravotnictví je výkonem státní správy v přímé nebo přenesené působnosti.
n) Dostupnost zdravotnických zařízení záchranné služby v kraji dle tohoto zákona garantuje kraj v přeneseném výkonu státní správy. K naplnění této povinnosti kraj definuje síť zařízení ZS, která je obligatorně tvořena Územním střediskem záchranné služby (dále jen ÚSZS) zřizovanými/zakládanými každým krajem a dále, pokud je to nezbytné, zdravotnickými zařízeními ZS zřizovanými/zakládanými jinými právnickými osobami. Tato zařízení ZS jsou zařazena do sítě na základě trojstranné smlouvy s krajem a místně příslušnou ÚSZS (tzv. „smluvní“ ZS).
o) Zařazování zařízení ZS do IZS je tímto zákonem uloženo do kompetence krajů (Pozn. bude nutná změna zákona č. 239/2000 Sb. o IZS, kde mají tuto kompetenci hasičské záchranné sbory v krajích a GŘ HZS) následovně
- ZS zařazené v síti se stávají základními složkami IZS (zákon č. 239/200 Sb., o IZS)
- ZS nezařazená v síti se mohou stát ostatní složkou IZS na základě rozhodnutí kraje, a tím poskytovat plánovanou pomoc na vyžádání dle zákona č.239/2000 Sb., o IZS
5. Struktura, členění, síly a prostředky záchranné služby
Struktura zdravotnických zařízení záchranné služby na úrovni kraje je zajišťována prostřednictvím následujícího členění:
a) Ředitelství ÚSZS.
Nejvyšší úroveň řízení sítě záchranné služby zajišťuje ředitelství ÚSZS (dále jen „ředitelství“), které je zřizováno/zakládáno krajem a je v každém kraji právě jedno. Statutárním zástupcem ÚSZS je ředitel, kterého jmenuje a odvolává hejtman příslušného kraje na základě výběrového řízení. Přímí podřízení ředitele jsou do funkcí jmenování ředitelem na základě výběrového řízení, stejně jako vedoucí pracoviště krizové připravenosti (viz. písmeno d) této kapitoly).
Ředitelství ÚSZS s cílem zajistit kvalitní a bezpečný výkon přednemocniční neodkladné péče zpracovává v rozsahu a struktuře stanovené Ministerstvem zdravotnictví
- koncepci rozvoje přednemocniční neodkladné péče v příslušném kraji na nejdéle pětileté období,
- jedenkrát ročně zprávu o činnosti a stavu záchranné služby v příslušném kraji, včetně statistických a ekonomických ukazatelů,
Tyto publikace po schválení krajem zveřejňuje a předává Ministerstvu zdravotnictví na vědomí.
b) Zdravotnické operační středisko ÚSZS.
Rovněž operační úroveň řízení přednemocniční neodkladné péče na území kraje zajišťuje právě jedno zdravotnické operační středisko ÚSZS, kterému jsou případná další operační střediska zařazená do krajské sítě podřízena, pokud jsou zřízena. Činnost operačních středisek se řídí předpisy vydanými Ministerstvem zdravotnictví a odbornými metodikami. Operační středisko může na základě pokynu kraje plnit i další úkoly s ohledem na potřeby zajištění zdravotní péče v kraji nebo naplnění komunitních plánů, pokud tím není dotčeno zajištění odborné, organizované a nepřetržitě dostupné přednemocniční neodkladné péče.
c) Výjezdové skupiny rozmístěné na výjezdových stanovištích záchranné služby. Výjezdovými skupinami jsou skupiny rychlé lékařské pomoci a rychlé zdravotnické pomoci. Zdravotnická skupina letecké zdravotnické záchranné služby má specifický charakter skupiny rychlé lékařské pomoci. Podrobněji jsou typy výjezdových skupin, jejich složení a podmínky jejich činnosti určeny zvláštním předpisem vydaným MZ.
d) Ředitelství zřizuje pracoviště krizové připravenosti za účelem plánování a plnění úkolů záchranné služby ve zdravotně- bezpečnostním systému kraje a státu. Personální a materiálně technické podmínky pro činnost tohoto oddělení určuje Ministerstvo zdravotnictví zvláštním předpisem.
e) Ředitelství zřizuje pracoviště lékařské pohotovostní služby v dostupnosti do 60 minut dopravními prostředky po pozemních komunikacích.
f) Samostatná výjezdová stanoviště s pozemními skupinami smluvní záchranné služby zřizují/zakládají právnické nebo fyzické osoby jako samostatná zařízení záchranné služby nebo jako součást jiného zdravotnického zařízení – viz. výše . Součástí těchto stanovišť musí být rovněž pracoviště zajišťující v nepřetržitém režimu telefonní a radiový styk s příslušným operačním střediskem záchranné služby a radiový kontakt s vlastní výjezdovou skupinou (skupinami) záchranné služby. Tímto zákonem se zakládá povinnost těchto smluvních ZS uposlechnout pokynů zdravotnického operačního střediska ÚSZS, operačně se jim podřídit a plnit úkoly uložené smlouvou. Do sítě zdravotnických zařízení záchranné služby kraje mohou být samostatná výjezdová stanoviště zařazena prostřednictvím trojstranné smlouvy s krajem a ÚSZS, za podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcím předpisem vydaným Ministerstvem zdravotnictví.
g) Zdravotnické dopravní prostředky záchranné služby
se člení na pozemní, letecké a vodní. Každé zařízení záchranné služby musí disponovat vlastními pozemními dopravními prostředky. Vrtulníky pro činnost letecké zdravotnické záchranné služby, popř. rychlé vodní dopravní prostředky pro činnost záchranné služby na vodě mohou být zajištěny smluvně specializovanými dodavateli těchto prostředků a souvisejících služeb. Výběr speciálních dopravních prostředků letecké zdravotnické záchranné služby musí splňovat mezinárodní předpisy a zvláštní předpis vydaný MZ. Pozemní zdravotnické dopravní prostředky musí splňovat zvláštní předpisy (zákon o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a normu ČSN EN 1789). Podrobné požadavky na vybavení případně úpravu zdravotnických dopravních prostředků záchranné služby stanoví ministerstvo prováděcí vyhláškou. Všechny tyto zdravotnické dopravní prostředky se zařadí do územního poplachového plánu integrovaného záchranného systému. Těmito dopravními prostředky záchranné služby nelze provádět přepravu
- těla zemřelého (s výjimkou případu, kdy k úmrtí osoby dojde přímo ve vozidle záchranné služby během převozu této osoby),
- osoby do protialkoholní záchytné stanice nebo jiného nezdravotnického detenčního zařízení.
Pravidla jednotného označení zdravotnických dopravních prostředků záchranné služby stanoví MZ zvláštním předpisem.
h) Spojení
mezi zdravotnickými zařízeními záchranných služeb navzájem a s příjmovými nemocnicemi k zajištění plynulé návaznosti nemocniční neodkladné péče na neodkladnou péči přednemocniční určí MZ zvláštním předpisem.
ch) Jiné prostředky záchranné služby k likvidaci hromadného postižení jsou plánovány pro ošetření nejméně jednoho sta postižených osob pro úroveň kraje. ÚSZS a smluvní ZS rovněž zabezpečují pomůcky a prostředky pro ochranu a průběžnou regeneraci sil pracovníků výjezdových skupin záchranné služby při řešení mimořádných událostí v kraji.
i) Další síly a prostředky k zajištění činnosti uložené krajem záchranné službě
- lékařská pohotovostní ambulance, jejíž síť, organizaci, členění a podmínky provozu určuje MZ zvláštním předpisem,
- akreditované vzdělávací pracoviště podle zvláštních předpisů (95,96/2004) a/nebo školící a výcvikové středisko pro přípravu lidských zdrojů vlastních i pro školení dalších osob,
- úkoly stanovené zřizovatelem/zakladatelem s ohledem na potřeby zajištění zdravotní péče v kraji nebo k naplnění komunitních plánů.
Všechny činnosti záchranné služby uvedené pod písmenem i) musí být zajištěny tak, aby jejich provozováním nedošlo k narušení nebo omezení plnění základních úkolů a povinností kraje dle tohoto zákona.
6. Organizace a plošné rozmístění sil a prostředků záchranné služby - síť.
Síly a prostředky ZS jsou plošně rozmístěny po celé ČR a jsou trvale dostupné tak, aby byla zajištěna přednemocniční neodkladná péče do 15 minut od převzetí a vyhodnocení tísňové výzvy zdravotnickým operačním střediskem. V topograficky exponovaných terénech, kde není možné rozmisťovat síly a prostředky ZS, rozhodne kraj o smluvním využití skupiny prvního zásahu (first respons) k součinnostnímu zásahu se ZS. Skupina prvního zásahu poskytuje první pomoc poučenými laiky (popř. technickou první pomoc), nikoliv zdravotní péči typu přednemocniční neodkladné péče. Typickými představiteli těchto skupin prvního zásahu v ČR jsou: Horská záchranná služba, Vodní záchranná služba, jednotky požární ochrany sboru dobrovolných hasičů, družiny ČČK, Maltézské pomoci nebo jiných dobrovolnických organizací. Pravidla zapojení skupin prvního zásahu stanoví MZ zvláštním předpisem.
Zdravotnická zařízení ZS zařazená do sítě záchranné služby podle tohoto zákona (tedy ÚSZS a smluvní ZS) musí být zároveň registrovaná dle zvláštního předpisu (zákon č. 160/1992 Sb.) a splňovat podmínky a kritéria stanovená pro zdravotnická zařízení obecně závaznými právními předpisy.
Zdravotnická zařízení ZS nezařazená do krajské sítě ZS podle tohoto zákona musí být zároveň registrovaná dle zvláštního předpisu (zákon č. 160/1992 Sb.) a splňovat podmínky a kritéria stanovená pro zdravotnická zařízení obecně závaznými právními předpisy.
Soustavu zařízení ZS k dosažení dostupnosti přednemocniční neodkladné péče na krajské úrovni včetně dalších zapojených subjektů určuje kraj k naplnění úkolů v přenesené působnosti výkonu státní správy, na základě trvalé dostupnosti přednemocniční neodkladné péče dle tohoto zákona a dle analýzy rizik daného území.
7. Působnost a odpovědnost státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků a orgánů krizového řízení.
7.1. Ministerstvo zdravotnictví (dále jen MZ)
odpovídá zejména za
- stanovení nezbytných podmínek a parametrů pro činnost zařízení záchranné služby včetně jejich postavení a činnosti v bezpečnostním systému státu,
- stanovení jednotných zásad organizace a provozu letecké zdravotnické záchranné služby jako nedílné součásti sítě záchranné služby na základě zvláštního předpisu dle tohoto zákona alternativně
- zřízení, organizaci a činnost jediného zdravotnického zařízení letecké zdravotnické záchranné služby ČR jako nedílné součásti sítě záchranné služby ČR na základě zvláštního předpisu dle tohoto zákona. VARIANTA 1
Náklady související se zajištěním letových prostředků k poskytování letecké zdravotnické záchranné služby nese stát. Za tímto účelem MZ na základě výběrového řízení uzavírá smlouvy o zajištění leteckých činností v režimu přednemocniční neodkladné péče pro jednotlivá území s provozovateli letových prostředků oprávněných k činnosti letecké zdravotnické záchranné služby podle zvláštního zákona.
Za efektivní vynakládání finančních prostředků určených k zajištění letových prostředků pro jednotlivá území na běžný rok zodpovídá kraj v přeneseném výkonu státní správy dle metodiky vydané Ministerstvem zdravotnictví. Finanční prostředky jsou určovány s ohledem na velikost spádového území, dopravní vytíženost území, dostupnost cílových zdravotnických zařízení, zajištění úkolů zdravotní politiky při zabezpečování zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva.
VARIANTA 2
Náklady související se zajištěním letových prostředků k poskytování letecké zdravotnické záchranné služby jsou součástí veřejného zdravotního pojištění, obdobně jako náklady související s přepravou na pozemních komunikacích. Dalšími zdroji jsou komerční pojištění zejména úrazové pojištění s ohledem na lokalitu (horské a jiné turistické terény, silnice atp.) a pojištění nebo smlouvy s provozovateli akcí s hromadným shromážděním obyvatelstva.Tento model je obvyklý v EU
Finanční prostředky, které do současné doby na tuto činnost byly hrazeny ze státního rozpočtu budou v příslušné výši převedeny do veřejného zdravotního pojištění.
VARIANTA 3
V případě, že MZ zřídí vlastní organizaci Letecké zdravotnické záchranné služby (viz. modře alternativa výše) lze uplatnit obě výše uvedené varianty nebo jejich kombinaci se zodpovědností ministerstva za hospodaření s veřejnými prostředky.
- Stanovení jednotných zásad a vytváření společensko – ekonomických (zejména finančních) podmínek pro činnost zdravotnických zařízení záchranné služby.
MZ v rámci své působnosti v bezpečnostním systému státu organizuje a zabezpečuje plánování, přípravu a koordinaci záchranné služby v procesech krizového řízení a metodicky zabezpečuje kooperaci zdravotně bezpečnostního subsystému s ostatními subjekty bezpečnostního systému státu.
MZ dále zajišťuje jednotný systém radiofonního spojení pro zajištění přednemocniční neodkladné péče a její napojení na neodkladnou péči nemocniční, a je správcem radiových frekvencí resortu zdravotnictví ve vztahu k Českému telekomunikačnímu úřadu.
MZ je zmocněno vydat zvláštní předpisy k zajištění některých úkolů vyplývajících z tohoto zákona, zejména
- vyhlášky o nezbytném minimálním personálním, věcném, technickém zabezpečení záchranné služby, o dokumentaci záchranné služby a jejích archívních a skartačních podmínkách, spojový řád záchranné služby, metodické pokyny k třídění výzev operačním střediskem, Listy zdravotnické záchranné služby jako součást Katalogu typových činností dle zákona 239/2000 Sb., normativy zásob pro řešení mimořádných události,
- vyhlášky o rozmístění, úkolech, financování, výkaznictví a dalších podrobnostech činnosti letecké zdravotnické záchranné služby, pravidla činnosti skupin první pomoci, pravidla personálního, technického a materiálního vybavení oddělení krizové připravenosti, typy a pravidla činnosti výjezdových skupin, činnost a vybavení operačního střediska, podmínky a kritéria pro funkční provoz výjezdových stanovišť a samostatných výjezdových stanovišť záchranné služby, urgentních příjmů a další.
MZ dále provádí kontroly výkonu přenesené působnosti státní správy dle tohoto zákona dle Správního řádu.
7.2 Ministerstvo vnitra a další ústřední správní úřady
Projedná s Ministerstvem zdravotnictví všechna opatření týkající se činnosti integrovaného záchranného systému nebo meziresortní součinnosti, pokud by se mohla dotknout i činnosti záchranné služby nebo součinnosti záchranné služby s jinými subjekty v komplexním bezpečnostním systému státu v rozsahu přesahujícím působnost jednoho kraje.
7.3 Kraje
(včetně hl.m. Prahy – dále jen „kraje“)
a) v přenesené působnosti výkonu státní správy zodpovídají za funkční a akceschopnou síť zařízení záchranné služby dle tohoto zákona (úkoly záchranné služby v bezpečnostním systému státu, zejména zajištění krizové připravenosti záchranné služby a záchranné služby jako základní složky integrovaného záchranného systému). Funkčnost a akceschopnost sítě záchranné služby je zajišťována tak, aby předpokládaná doba dojezdu výjezdové skupiny záchranné služby k poskytnutí přednemocniční neodkladné péče nepřesáhla 15 minut od přijetí a vyhodnocení tísňové výzvy. Ředitel ÚSZS je oprávněn vyhlásit „výjimečnou provozní situaci“ tehdy, není-li na území kraje z objektivních, neočekávaných důvodů možné naplnit ustanovení zákona (sněhové bouře, neprůjezdné komunikace, epidemie, povodeň, živelné pohromy, ale i souběh hromadných postižení…). K zabezpečení této povinnosti zřizuje/zakládá kraj v samostatné působnosti jako svou organizaci (majetkově-právní formu zákon neurčuje) krajské zdravotnické zařízení záchranné služby (dále jen „krajské zařízení“).
b) sestavuje s ÚSZS každoročně vyrovnaný rozpočet. Pravidla pro sestavení rozpočtu k zajištění úkolů dle tohoto zákona určuje Ministerstvo zdravotnictví zvláštním předpisem (směrnice). Financování a hospodaření ÚSZS je založeno na neziskovém principu. Základní zdroje financování jsou
ba) státní rozpočet (prostřednictvím rozpočtu krajů) k financování úkolů záchranné služby uložených kraji v přenesené působnosti, zejména úkoly ke krizové připravenosti dle tohoto zákona a platné koncepce krizové připravenosti zdravotnictví, (úkoly a činnosti dle tohoto zákona, pokud nejsou hrazené ze zdravotního pojištění, spadají do rozsahu krizové připravenosti), lékařská pohotovost kromě výkonů hrazených z veřejného zdravotního pojištění,
bb) zdravotní pojištění – výkony hrazené ze zdravotního pojištění dle zvláštního zákona (zákon o zdravotním pojištění),
bc) krajské rozpočty – další činnosti uložené krajem, např. dopravní zdravotní služba apod.
bd) dalšími možnými zdroji jsou rozpočty obcí, grantová a projektová činnost, finanční programy státních institucí atp.
c) kraj může do sítě zdravotnických zařízení záchranné služby začlenit i samostatná výjezdová stanoviště s pozemními výjezdovými skupinami záchranné služby, zřizované právnickými nebo fyzickými osobami, a to na základě smlouvy o začlenění do sítě záchranné služby. Smlouvu uzavírají na základě výsledků výběrového řízení vyhlášeného krajem tři strany:
- kraj (zodpovědnost za zajištění úkolů v rámci přeneseného výkonu státní správy dle tohoto zákona a zodpovědnost za financování poskytované péče),
- Územní středisko záchranné služby kraje (zodpovědnost za odbornou úroveň, sjednocené metodiky, operační řízení přednemocniční neodkladné péče na svěřeném území) a
- příslušná právnická nebo fyzická osoba.
d) může uložit další úkoly územnímu středisku ZS kraje dle podmínek uvedených v 5. kapitole písm. i).
7.4 Obce
Spolupracují s krajem při rozhodování o vhodném rozmístění výjezdových stanovišť a případně navrhují a/nebo zřizují skupiny prvního zásahu dle zvláštního předpisu vydaného MZ.
8. Součinnost ZS s ústavními ZZ poskytujícími akutní lůžkovou péči:
Zákonem se stanoví základní pravidla spolupráce ZS se zdravotnickými zařízeními poskytujícími akutní lůžkovou péči a povinnosti související s předávání pacienta do zdravotnického zařízení ústavní péče. Související povinnosti upraví zákon o zdravotnickém zařízení.
Povinnosti lůžkových zdravotnických zařízení:
a) povinnost předávat operačnímu středisku informace o volných kapacitách v jednotlivých odbornostech ,
b) povinnost bezodkladně informovat zdravotnické operační středisko o závadách, které znemožňují příjem a ošetření pacientů s uvedením náhradního příjmového místa nebo zařízení
c) povinnost komunikovat s operačním střediskem z jednoho kontaktního místa nebo z jednoho tel. čísla dosažitelného nepřetržitě a obsluhovaného odborně způsobilým zdravotnickým pracovníkem. Pokud ve zdravotnickém zařízení existuje oddělení urgentního příjmu, je toto kontaktní místo jeho součástí.
d) povinnost zdravotnických zařízení, jež mají charakter traumatologických a popáleninových center, případně dalších neúrazových center poskytujících neodkladnou péči dle zvláštního předpisu, zřídit pro příjem nemocných od ZS specializovaná příjmová pracoviště – urgentní příjmy (jejich zřízení se předpokládá do 1 roku od účinnosti zákona),
e) zajistit příjem urgentních pacientů přes odpovídající heliport pro možnost přistání vrtulníku ZS v bezprostřední blízkosti těchto urgentních příjmů nebo s možností rychlé a chráněné přepravy z heliportu na urgentní příjem (jejich zřízení se předpokládá nejdéle do 5 let od účinnosti zákona)
f) povinnost převzít každého pacienta, u kterého lékař záchranné služby rozhodl o nezbytnosti poskytování další neodkladné péče na lůžku zdravotnického zařízení,
g) povinnost spolupracovat při hladkém a rychlém převzetí pacienta s výjezdovými skupinami ZS a potvrdit příjem pacienta s časovým údajem ve zdravotnické dokumentaci ZS,
h) poskytnout součinnost při likvidaci mimořádných událostí a hromadných neštěstí v souladu s „krizovými zákony“.
Bližší podmínky spolupráce zdravotnických zařízení při předávání a převzetí pacienta v režimu neodkladné péče, při předávání informací o volných kapacitách a při plnění dalších úkolů stanoví prováděcí vyhláška.
9. Práva a povinnosti ZS k zajištění základních úkolů dle tohoto zákona
- oprávněnost členů výjezdových skupin záchranné služby ke vstupu do objektů a zařízení nebo na nemovitost, nachází-li se tam osoba, jíž má být poskytnuta přednemocniční neodkladná péče, a to na dobu nutnou k řádnému poskytnutí této péče. O vstupu do vojenských objektů, do objektů PČR, BIS, Vězeňské služby, a Celní správy ČR platí zvláštní předpisy. Právo na ochranu domovní svobody tímto není dotčeno.
- oprávněnost vedoucího výjezdové skupiny ZS v dohodě s operačním střediskem stanovit vhodné cílové zdravotnické zařízení, které je kompetentní k odpovídající neodkladné nemocniční péči a je nejblíže místu události. Toto zdravotnické zařízení je povinno převzít nemocného od záchranné služby do své péče.
- oprávněnost vedoucího výjezdové skupiny k rozhodnutí o vyloučení jiných osob než nemocného z přepravy dopravním prostředkem záchranné služby, pokud by jejich přítomností bylo ztíženo nebo znemožněno provádět život zachraňující výkony během přepravy nebo byla ohrožena jejich vlastní bezpečnost při jízdě v režimu s použitím výstražných zařízení. Pokud je takto z dopravy zdravotnickým prostředkem vyloučen rodič dítěte do 18 let nebo opatrovník osoby částečně nebo úplně zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo osoba s komunikačním překážkou, je o této skutečnosti učiněn záznam v dokumentaci nemocného.
- oprávněnost vedoucího výjezdové skupiny k neprovedení zásahu nebo život zachraňujícího výkonu, pokud by provedením byly ohroženy životy nebo zdraví členů výjezdové skupiny.
- oprávněnost vedoucího výjezdové skupiny k neprovedení zásahu za extrémních podmínek nebo okolností, pro jejichž zvládnutí nebyli členové výjezdové skupiny vycvičeni, vyškoleni nebo vybaveni vhodnými technickými nebo výstrojními prostředky.
- zdravotničtí pracovníci záchranné služby jsou při výkonu své zdravotnické činnosti oprávněni vyžadovat od
a) nemocného nebo jeho rodinných příslušníků prokázání totožnosti nemocného předložením průkazu zdravotní pojišťovny a průkazu totožnosti,
b) od fyzických osob přítomných na místě nebo v dosahu místa zásahu osobní a materiální pomoc, pokud tím samy nebudou vystaveny ohrožení života nebo zdraví,
c) fyzických i právnických osob informace nezbytné k plnění základních úkolů záchranné služby,
d) Hasičského záchranného sboru ČR poskytnutí technické první pomoci v exponovaném terénu
e) Hasičského záchranného sboru ČR nebo Policie ČR popř. obecní policie neprodlené násilné otevření bytu nebo jiného prostoru, v němž se pravděpodobně nachází osoba ohrožená na životě nebo na zdraví, pokud taková osoba nemůže nebo nechce byt nebo prostor sama zpřístupnit,
f) Policie ČR nebo obecní policie součinnost při zajištění pořádku a bezpečnosti všech zúčastněných, zjišťování totožnosti neznámé osoby postižené na zdraví v případě, že tato není sama schopna svou totožnost prohlásit,
- vedoucí výjezdové skupiny nebo jeho nadřízený, který je velitelem složky zdravotnické části zásahu integrovaného záchranného systému, popř. velitelem celého zásahu při mimořádných událostech, je oprávněn k úkonům dle zvláštního zákona (č.239/2000 Sb.)
- při zásahu během mimořádné události, kdy síly a prostředky přítomné na místě události kapacitně neodpovídají rozsahu události se po dobu nezbytně nutnou zvyšují kompetence zdravotnickým záchranářům s cílem urychlení likvidace následků mimořádné události.
K povinnostem zdravotnických pracovníků záchranné služby patří povinná mlčenlivost dle zvláštního zákona (č.20/1966 v platném znění) a zachování telekomunikačního tajemství dle zvláštního zákona (telekomunikační zákon). Tyto povinnosti se vztahují i na osoby, které nejsou zaměstnanci zdravotnického zařízení záchranné služby, ale zdržují se v něm s jeho souhlasem nebo na podkladě zákonného zmocnění (stážisté, studenti, kontrolní orgány atp.).
Lékař záchranné služby není povinen rozhodovat o umístění osob v protialkoholní záchytné stanici nebo jiném nezdravotnickém detenčním zařízení. Lékař záchranné služby je oprávněn odmítnout ohledání zemřelého v případě, že by tím mohlo dojít k nesplnění základních úkolů a povinností uložených tímto zákonem. Pokud lékař ohledání zahájí, musí být zajištěna jeho adekvátní záloha a dostupnost během celého výkonu ohledání, které nemůže být přerušeno.
Zdravotnický pracovník záchranné služby je v době svého pracovního volna povinen na základě výzvy zaměstnavatele převzít a řádně plnit i mimořádné pracovní úkoly uložené dočasně při mimořádných událostech nebo v jiném důležitém obecném zájmu. Čas strávený plněním těchto mimořádných úkolů je hrazen zaměstnavatelem jako práce přesčas. Zdravotnický pracovník záchranné služby není povinen převzít a plnit tyto mimořádné pracovní úkoly, jestliže je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání.
Zdravotnická zařízení záchranné služby jako zaměstnavatelé jsou povinna zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností podle zvláštního zákona (č.1/1991 Sb.) jen v rozsahu odpovídajícím počtu zaměstnanců tohoto zaměstnavatele, nezařazených do výjezdových skupin záchranné služby.
Ve vztahu ke zdravotnickým zařízením záchranné služby nemůže pojištěnec veřejného zdravotního pojištění uplatnit právo výběru lékaře či jiného zdravotnického pracovníka či zdravotnického zařízení.
Se zdravotnickým zařízením záchranné služby, které bylo zřízeno/založeno krajem nebo s nímž kraj a ÚSZS služba uzavřou smlouvu na základě výběrového řízení (viz. výše „smluvní ZS“) o začlenění do sítě záchranné služby, je každá zdravotní pojišťovna veřejného zdravotního pojištění povinna uzavřít smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění, je-li k tomu takovým zdravotnickým zařízením vyzvána.
10. Kontrola a pokuty
MZ a orgány územních samosprávných celků jsou oprávněny v mezích své působnosti kontrolovat dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Při vykonávání kontrolní činnosti se řídí základními pravidly stanovenými zvláštními předpisy (č. 552/1991 Sb., 320/2001 Sb. ). Kontrolu vykonává u zdravotnických zařízení záchranné služby krajský úřad, u krajského úřadu MZ. Pokud jde o kontrolu činnosti záchranné služby za krizových stavů je k této kontrole oprávněno vedle krajského úřadu i MZ.
Za nesplnění povinnosti dle tohoto zákona může orgán, který porušení povinnosti zjistil, uložit pokutu
a) fyzické osobě do výše 20 000 Kč
b) právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě do výše 500 000 Kč.
Pokutu lze uložit opakovaně, nebyly-li povinnosti splněny ani ve stanovené lhůtě. Pokutu vymáhá a vybírá orgán, který ji uložil. Výnos pokut je příjmem kraje, pokud ji uložil krajský úřad, nebo příjmem státního rozpočtu, pokud ji uložilo ministerstvo, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
11. Přechodná ustanovení
Síť zdravotnických zařízení záchranné služby uvedou kraje do souladu s tímto zákonem do jednoho roku od jeho účinnosti.
Organizaci a síť letecké zdravotnické záchranné služby uvede MZ do souladu s tímto zákonem do jednoho roku od jeho účinnosti.
Smlouvy o začlenění samostatných výjezdových stanovišť a jejich výjezdových skupin do sítě záchranné služby, uzavřené podle dosavadního předpisu (Vyhl. č. 434/1992 Sb.), pozbývají platnost posledním dnem šestého měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona pokud jedna ze smluvních stran nevypoví smlouvu ve smyslu smluvních ujednání k dřívějšímu datu nebo se smluvní strany nedohodnou na dřívějším ukončení platnosti smlouvy.
12. Zmocňovací ustanovení
MZ vydá vyhlášky a další prováděcí předpisy dle zmocnění uložené tímto zákonem (v textu viz. červeně)
13. Zrušovací ustanovení
k zrušení vyhlášek č. 434/1992 Sb., ve znění 175/1995 Sb. a vyhl. č. 14/2001 Sb.
14. Závěrečná ustanovení
Názvem krajského zařízení záchranné služby jsou slova „Územní středisko záchranné služby kraje“, kde se před popř. za slovo „kraje“ doplní název příslušného kraje, s výjimkou krajského zařízení v Praze, jehož názvem je označení “Územní středisko záchranné služby hlavního města Prahy“. Označení „záchranná služba“ je vyhrazeno a smí ho používat pouze zdravotnické zařízení, které poskytuje zdravotní péči podle tohoto zákona a je zřízeno podle tohoto zákona. V příloze zákon vymezuje znak záchranné služby, který je tímto zákonem chráněn a k jehož používání jsou oprávněna pouze zdravotnická zařízení ZS zřízená podle tohoto zákona.
